Zvedá se vítr

Jiné Mijazakiho filmy mám většinou ráda, ale je to hlavně kvůli exotické a kouzelné atmosféře. The Wind Rises je "jen" přibarveným (pseudo)životopisem konstruktéra oněch známých japonských stíhaček Zero. A i v animované formě je to pro našince zábavné přesně tak, jak to zní na první poslech. Ten příběh prostě není silný, a pokud si hned neuvědomíte, že má vlastně jít o jakousi biografii, pak se budete nudit ještě víc. Několik věcí je ale fajn: klasicky rozkošná Mijazakiho animace, zajímavá atmosféra Japonska začátku dvacátého století a vztah hlavního hrdiny Jira s jeho vyvolenou dívkou. Pokud ale nejste fanoušky mistra Mijazakiho nebo historie letectví, tak tenhle film nemůžu úplně doporučit. (25.06.2014)

Poprvé u Mijazakiho se mi tak nějak nedařilo ponořit se do příběhu. Asi proto, že se jedná o částečně životopisný příběh a ačkoli jsou odkazy na realitu (hospodářská krize, Hitlerovské Německo, vynálezce letadel v této době, kdy víme proti komu a jak ta letadla budou použita) spíše nenápadné, nejdou ignorovat a žádná idylka, naprostá oddanost vlastnímu snu ani romantický milostný příběh je nemůže překrýt. (09.07.2023)

Těžko můžu dát lepší hodnocení filmu, kde mi byl hlavní hrdina vrcholně nesympatický: a) jednak zjevem typického šprta (ok, ok, za to nemůže, když se jednalo o životopisný film), brýle, pisklavý hlas, a ač z japonštiny umím akorát aligatóóó, zdálo se mi, že má nějakou špatnou výslovnost, jako by si k tomu všemu kapku šlapal na jazyk. Navíc hodně hulil, a to dokonce i pod nos tuberické manželky b) svými postoji a myšlenkami - nejdůležitější pro něj bylo postavit nové a skvělé vojenské letadlo, a vůbec ho nezajímalo, že ho tehdejší rozpínavé Japonsko určitě nemíní použít pouze pro svojí obranu. Stejně neuvažující byla i jeho manželka, která mu gratuluje k úspěchu, a neuvědomuje si, že kvůli jejímu manžílkovi a jeho letadlu zahynou tisíce a tisíce lidí. Čili naoko slušní a hodní občané, ale ve skutečnosti důsledky své činnosti předčí masové vrahy. Divím se, že si Mijazaki vybral zrovna tohle téma, holt asi už Japoncům otrnulo. Ostatně se vsadím, že i Němci za pár století budou oslavovat Hitlera, protože národy jsou bohužel nejvíc pyšné na to období dějin, kdy zabíraly největší území, ne na období, kdy se obyvatelstvu žilo nejlépe. (09.02.2015)

Na nový Mijazakiho film jsem čekal velice nedočkavě. Vždyť mám celé jeho dílo, vyjma několika kraťasů, které šly jen v muzeu Ghibli, poctivě nakoukáno. Po zralé úvaze musím konstatovat, že to je dobrý film. A je to pořád Mijazaki. Bohužel však jiný, než ho známe, a než bychom si ho někteří z nás přáli. Fakt je, že film je smutný a depresivní a zmizel Mijazakiho trademark, tedy schopnost člověka povzbudit a dodat mu chuť a sílu do života. Rozhodně ale film stojí zato vidět z jiných důvodů. Především na vás dýchne silné národní a kulturní cítění, které má - určitě alespoň starší generace japonců - dost pod kůží. A že se vším nejde uplně souhlasit, to už musítě překousnout. Přál jsem si, aby poslední rozloučení bylo spíše na způsob Karla Zemana. (19.03.2015)

"Nejsme obchodnici se zbranemi. Jen chceme stavet dobra letadla." Prvni opravdu dospely - lepe receno ne pro deti - Miyazakiho anim. film (v pozici rezisera), inspirovany skutecnou postavou, japonskym inzenyrem Jirem Horikoshim (http://en.wikipedia.org/wiki/Jiro_Horikoshi), tvurcem asi nejslavnejsi jap. stihacky - Zera. Miyazaki tak opet ukazuje svuj obdiv a fascinaci letanim, protoze v naproste vetsine jeho filmu se letadla a letaci stroje objevuji. Casto ve spojitosti s valkou, at uz realnou nebo fantazijni. Zde se jedna o skutecne udalosti, prevazne mezivalecne, presto vsak je typicka M. fantasknost zastoupena v nekolika snovych sekvencich, ve kterych se Jiro opakovane setkava se svym vzorem, italskym konstrukterem Capronim (http://en.wikipedia.org/wiki/Giovanni_Battista_Caproni). Je to opravdu pomerne vazny film, misty s naznaky zajimavych myslenek nebo dokonce i smutny. Mozna, ze by mohla byt stopaz trochu kratsi - M. opet zvolil celkem pomale, citlive vypraveci tempo. Animace je poctiva a nektere scenerie ci efekty jsou vazne krasne - at uz krajiny, dest nebo vsudypritomny vitr. Take hudba je povedena. Vytknul bych tomu jen malo "faktu" na pomery zivotopisneho filmu. Pokud si neprectete popisek zde na CSFD, divak vlastne do pulky filmu netusi, v jakych letech se zhruba dej odehrava. Casto jsou sceny take jakoby "propojeny" - Jiro nekam cestuje apod. - ale vzapeti je videt, ze ubehl nejaky cas, mesice, mozna roky... Osobne mam radsi, kdyz je lepe ukazano, kdy nebo po jake dobe se co odehrava. Zvlast kdyz je snimek prokladan zminenymi snovymi sekvencemi. Mozna je to zamer, aby divak vnimal film spis pocitove, protoze je pomerne dost emotivni, i kdyz jsou tyto emoce vzdy "tlumene" jap. chovanim, uctou a slusnosti. Presto bych nejaka data a oznaceni, kde se co odehrava, uvital. Zaver je ovsem krasne citlive udelany - napr. scena s uspesnym testem Jirovy stihacky, kdy se najednou zarazi a vubec svuj uspech nevnima...nebudu prozrazovat proc. Zkratka opravdu dospele anime. (23.09.2014)