Nell

Krásny, čistý film. Apted sa snažil zobraziť kontrast medzi človekom naturálnym, prírodným a moderným (t.j. konzumným), čo sa mu naozaj podarilo. Myslím si, že nie je nikto, kto by s Nell nesympatizoval a neželal jej pokoj od nášho skazeného sveta. Tento film ma donútil zamyslieť nad tým, či by som ja, alebo hocikto, koho poznám, dokázal žiť tak ako Nell - bez internetu, televízie, nákupných centier a všetkých tých "vymožeností", ktoré z nás robia iba prázdne bezduché nádoby konzumu. Asi nie. Ak sa raz človek do takéhoto prostredia narodí a je v ňom vychovávaný, nedokáže sa ho natrvalo a úplne vzdať. A o tomto je ten film. Aby nás prinútil zamyslieť sa. Jodie Foster bola skvelá a podala veľmi prirodzený a uveriteľný výkon - tie zvuky, strach v očiach, jednoducho skvelé herecké umenie... 75% (24.01.2014)

Nell možná žije jako zvířátko, možná jím i napůl je, ale je vnitřně mnohem čistší, než všichni pachatelé dobra, kteří jí o překot chtějí nacpat do škatulek, které sami vytvořili a předělat a podělat jí život podle vlastních pravidel a představ o tom, co je správné a normální. Ten život, v němž je šťastná, a který je svým způsobem mnohem kvalitnější, než jejich. (24.08.2016)

Krajina krásná, potěšila Natasha Richardson (Ta tu sakra měla být delší dobu než těch 45 let!!), ale ten příběh? V dnešní době?? Celé mi to přišlo takové přitažené za pačesy postupně čím dál víc, to nesrozumitelný žvatlání mi lezlo na nervy rovněž čím dál víc a ten konec "po pěti letech"?? To jako slavný soud jak ze Soudkyně Barbary slavně rozhodl, že polodivoška se může vrátit zpátky do divočiny a všichni budou dělat jakobynic?? I když ji předtím objevili novináři? A najednou jí dali pokoj? A živí ji jako kdo? Armáda spásy?? No nic, už těch dotazů nechám. Ve mně to žádný zásadní dojem nezanechalo, stejně jako pořád nějak nemůžu přijít na chuť Jodie Foster. Snad krom Mavericka. (02.03.2018)

Velice zajímavý, silný, poutavý a dojemný příběh se šťastným koncem, což mi ani trochu nevadí, stejně jako ono poselství, které by mělo reprezentovat základní principy lidské společnosti. Musel jsem se zamyslet nad tím, podle čeho určujeme, že někdo nebo něco je či není normální. Vytvořili jsme si pro sebe skloželezný umělohmotný svět a každý, komu se v něm nelíbí, třeba jen proto, že je pro něj nový, je blázen. Chceme, aby každý zapadal do nějaké škatulky a když se najde někdo, kdo se do žádné nevejde, je nenormální. Výkon Jodie Foster je naprosto úžasný, jako by to snad ani nehrála. Velmi příjemný, až nečekaně emotivní, zážitek. 90% (16.12.2008)

Nádherný, dojemný příběh, který chytne za srdce a nabídne víc než jen výchozí bod pro úvahy o tom, že každý žijeme ve svém světě, a o kompetenci společnosti ty více odlišné světy rozbíjet a určovat co je a není normální. Strhující Jodie Foster, která si celý film ukradla pro sebe, podává přesvědčivý obraz ženy vyrůstající mimo „civilizaci“ formující i deformující přirozenost člověka, jeho myšlení i chování, ženy přesto svým způsobem postižené traumaty vlastními i předanými matkou. I když závěr, zejména Nellina závěrečná řeč, příběh poněkud vyhodila z roviny uvěřitelného, zůstává dalším z těch vzácných příběhů, které se zaseknou hluboko do srdce a člověk na ně nikdy nezapomene. (03.02.2011)