The Grapes of Wrath
Hrozná hnevu
The Grapes of Wrath
Režie:
John FordScénář:
Nunnally JohnsonKamera:
Gregg TolandHudba:
Alfred NewmanHrají:
Henry Fonda, Jane Darwell, John Carradine, Charley Grapewin, Dorris Bowdon, Russell Simpson, O.Z. Whitehead, John Qualen, Eddie Quillan, Frank Sully (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Film HROZNY HNĚVU je filmovou adaptací stejnojmenného románu Johna Steinbecka. Ford převedl na filmové plátno příběh farmářské rodiny bojující o přežití v době hospodářské krize. Písečné bouře, které páchají velké škody na majetku, donutí farmářskou rodinu Joadových opustit Oklahomu, kde se narodili a kde prožili většinu života. Rodina se rozhodne pro cestu na západ. Tři generace naloží své jmění na malý vetchý náklaďáček a vydají se hledat práci a štěstí do Kalifornie. Na západě sice dostanou synové Tom a Casey (Henry Fonda a John Carradine) místo na ovocné plantáži, ale za těžkou práci berou minimální mzdu, která sotva vystačí k životu. Dochází ke sporům mezi pomocnými a kvalifikovanými dělníky. Situace se vyhrocuje... (Quentin T.)
(více)Recenze (133)
10/10 O desetileti pozdejs by takovyto film McCarthy nepustil. Zajimava sonda do zacatku minuleho stoleti, kde uz se v Ameru nehraje romanticky na kovboje a indiany, ale zacinaji existencialni problemy. Predlohu jsem necetl, ale docela dokazu odhadnout, ktere pasaze jsou presne citovany - bohuzel se i opakuji. Kazdopadne silny film. ()
Film ťaží hlavne z realistického Steinbeckovho románu, filmový prínos je menší, aj keď Ford to podstatné vystihol. Ani herci na čele z ešte mladými hercami ako Fonda a Carradine nie sú žiadni veľkí ťahači (a už vôbec nie bratia, ako sa to píše v obsahu). To, čo prikuje k obrazovke, sú sociálna divočina a road movie atmosféra (až sa divím, že nie je medzi žánrami), ako aj ľudský hyenizmus. Občas sa tlačí na sociálnu pílu, troška citového vydierania síce neuškodí, ale komunistická agitka v závere bolo myslím už cez. ()
Je to starý film , ale držel se výborně tématu, t.j. dle knihy Johna STEINBECKA "Hrozny hněvu". Už tam ukázal Henry FONDA, že je umělcem, který se nedá jen tak přehlédnout. Samozřejmě jde o černobílý film, takže pro dnešního diváka to příliš atraktivně nebude působit. Kdo ale četl tuto knihu, nebude tímto filmovým zpracováním zklamán. Dal by se vidět i po těch téměř 70.letech. ()
Film sice není bez chyb, ale ve své době představoval mimořádný počin, protože v dobovém studiovém systému nebylo pro sociální kritiku tohoto typu místo a jednoznačně převládala lehká úniková témata. Literární předloha je vynikající a i když film nevyužil potenciál stoprocentně, drží se literárního děje vcelku věrně a ve své společenské kritice zachází poměrně daleko. Výrazně levicový film, který zobrazuje jednak bezvýchodné postavení farmářů a námezních dělníků v období hospodářské krize, jednak rostoucí solidaritu a vědomí sociální odpovědnosti. Typické je to ve scéně v bistru, kde každý, majitelem počínaje až po posledního traktoristu a servírku, nějakým způsobem podpoří nezaměstnané. Celkový dojem: 90 %. ()
Tento film vas rozhodne nestrhne do deja. Ani neocari prekvapivym koncom. A takmer urcite nenaplni pozitivnou energiou po dopozerani. Tak potom preco ho pozerat? No hlavne preto aby ste videli ako ludia prezivali v tej dobe a co tak asi pocitovali ked si uvedomovali aky bezvychodiskovy zivot ziju. 7/10 ()
Galerie (79)
Photo © Twentieth Century-Fox Film Corporation
Zajímavosti (30)
- Závěr knihy byl pro zfilmování v roce 1940 nepřijatelný: Rosasharn Rivers porodí dítě a svá mlékem nalitá prsa nabídne hladovějícímu a umírajícímu muži. (džanik)
- Název díla je odkazem na biblickou část Zjevení 14:19-20: „Tehdy ten anděl vrhl svůj srp na zem, sklidil víno země a vhodil je do velikého lisu Božího hněvu.“ Další inspirací autora k názvu je píseň „The Battle Hymn of the Republic“ napsaná v roce 1861 Julií Ward Howe a poprvé publikovanou v „The Atlantic Monthly“ v roce 1862: „Moje oči viděly slávu příchodu Páně: Pošlapává vinobraní, kde jsou uloženy hrozny hněvu; uvolnil osudný blesk Svého strašlivého rychlého meče: Jeho pravda kráčí dál.“ Tato slova mají v americké kultuře důležitou rezonanci. Například Martin Luther King Jr. ve svém projevu na závěr pochodu za občanská práva Selma-to-Montgomery v Alabamě v roce 1965 citoval právě tato slova z hymny. Synonymem v češtině je k tomuto úsloví „přetečení poháru“. (sator)
- Pro autora předlohy Johna Steinbecka se stala kniha "Hrozny hněvu", podle níž byl snímek natočen, jeho nejúspěšnějším dílem a roku 1962 za ni obdržel Nobelovu cenu. (Hans.)
Reklama