The Grapes of Wrath
Hrozná hnevu
The Grapes of Wrath
Režie:
John FordScénář:
Nunnally JohnsonKamera:
Gregg TolandHudba:
Alfred NewmanHrají:
Henry Fonda, Jane Darwell, John Carradine, Charley Grapewin, Dorris Bowdon, Russell Simpson, O.Z. Whitehead, John Qualen, Eddie Quillan, Frank Sully (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Film HROZNY HNĚVU je filmovou adaptací stejnojmenného románu Johna Steinbecka. Ford převedl na filmové plátno příběh farmářské rodiny bojující o přežití v době hospodářské krize. Písečné bouře, které páchají velké škody na majetku, donutí farmářskou rodinu Joadových opustit Oklahomu, kde se narodili a kde prožili většinu života. Rodina se rozhodne pro cestu na západ. Tři generace naloží své jmění na malý vetchý náklaďáček a vydají se hledat práci a štěstí do Kalifornie. Na západě sice dostanou synové Tom a Casey (Henry Fonda a John Carradine) místo na ovocné plantáži, ale za těžkou práci berou minimální mzdu, která sotva vystačí k životu. Dochází ke sporům mezi pomocnými a kvalifikovanými dělníky. Situace se vyhrocuje... (Quentin T.)
(více)Recenze (133)
Nedá mi to napsat nejprve postřeh manželky - u nás kolektivizace, v USA vyhánění rolníků z půdy. Film je samozřejmě politickou propagandou Nového údělu, pro níž si mnohem deziluzivnější vyznění románu natřel narůžovo, ale než se smířit s americkými konzervativními fašizujícími venkovskými agresory, stejně tak nelidským kapitálem, rád zapomenu na politické zadání, s nímž se koneckonců víceméně ztotožňuji. ()
Velmi zdarila adaptace romanu J. Steinbecka o jedne farmarske rodine v dobe hospodarske krize. Polovina filmu je takova socialni road movie na trase z Oklahomy do Kalifornie a ta druha narazi na spatne podminky a pracovni prilezitosti na farmach a podobne. Vubec se nedivim, ze toto dilo pohnulo zluci mnohym kapitalistum a americkym vlastencum, protoze (snad) verohodne ukazuje zivotni podminky farmaru v mezivalecnem obdobi. Film nasadi relativne vysoke tempo jiz na zacatku filmu, ktere drzi az do konce. Cekal bych prece jen vice zvratu, i tak se jedna o velmi kvalitni film s velmi dobrym hereckym obsazenim. ()
Název díla je odkazem na biblickou část Zjevení 14:19-20 : "Tehdy ten anděl vrhl svůj srp na zem, sklidil víno země a vhodil je do velikého lisu Božího hněvu." Další uváděnou inspirací autora k názvu je „The Battle Hymn of the Republic“, napsané v roce 1861 Julií Ward Howe a poprvé publikované v „The Atlantic Monthly“ v roce 1862: "Moje oči viděly slávu příchodu Páně: Pošlapává vinobraní, kde jsou uloženy hrozny hněvu; uvolnil osudný blesk Svého strašlivého rychlého meče: Jeho pravda kráčí dál." Tato slova mají v americké kultuře důležitou rezonanci. Například Martin Luther King Jr. ve svém projevu na závěr pochodu za občanská práva Selma-to-Montgomery v Alabamě v roce 1965 citoval právě tato slova z hymny. Synonymem v češtině je k tomuto úsloví "přetečení poháru". ()
Je to starý film , ale držel se výborně tématu, t.j. dle knihy Johna STEINBECKA "Hrozny hněvu". Už tam ukázal Henry FONDA, že je umělcem, který se nedá jen tak přehlédnout. Samozřejmě jde o černobílý film, takže pro dnešního diváka to příliš atraktivně nebude působit. Kdo ale četl tuto knihu, nebude tímto filmovým zpracováním zklamán. Dal by se vidět i po těch téměř 70.letech. ()
Klasický Hollywood vzhľadom na spoločenskú klímu v 30. rokoch nemohol vyzerať inak. Na jednej strane až vyhranene zábavný, čiže únikový, na tej druhej absolútny protipól v podobe sociálnych drám. Čiže reflektujúci realitu. Týmto spôsobom v podstate funguje kinematografia dodnes a všade. Film Johna Forda bude asi najvernejším a najbolestnejším zobrazením skutočnej biedy mnohých ľudí počas veľkej hospodárskej krízy. Nie žeby som ich všetky videl, ale neviem si predstaviť kam ďalej by si nejaké štúdio dovolilo zájsť. Takmer nedejové, epizodické rozprávanie akoby predznamenalo nástup talianskeho neorealizmu. Dokumentárne zobrazenie reality má okrem Forda na svedomí aj Greg Tolland. Vidíme krásnu rozľahlú prírodu Ameriky, ktorá akoby lákala ju obrábať, prácu nájsť je však veľké umenie. Ako keď ste na lodi na šírom mori, ale nemáte pitnú vodu. Či mala mama pravdu a ľud zostal dodnes neporazený, to je už na zamyslenie každého uvedomelého diváka, ktorý by si mal tento inak celkom ojedinelý hollywoodsky film pozrieť. Prekvapuje ma tak málo plných hodnotení. Rozmýšľať tu nad nejakou dôslednou dramaturgiou a pohltením do deja vďaka zásadným zvratom nemá zmysel. Tu ide o život taký, aký v skutočnosti je. ()
Galerie (79)
Photo © Twentieth Century-Fox Film Corporation
Zajímavosti (30)
- Závěr knihy byl pro zfilmování v roce 1940 nepřijatelný: Rosasharn Rivers porodí dítě a svá mlékem nalitá prsa nabídne hladovějícímu a umírajícímu muži. (džanik)
- Darryl F. Zanuck film pokládal za osobní záležitost, byl velmi zaangažován v každém aspektu produkce a dbal na detaily. Dohlížel i na konečný střih (džanik)
- Název díla je odkazem na biblickou část Zjevení 14:19-20: „Tehdy ten anděl vrhl svůj srp na zem, sklidil víno země a vhodil je do velikého lisu Božího hněvu.“ Další inspirací autora k názvu je píseň „The Battle Hymn of the Republic“ napsaná v roce 1861 Julií Ward Howe a poprvé publikovanou v „The Atlantic Monthly“ v roce 1862: „Moje oči viděly slávu příchodu Páně: Pošlapává vinobraní, kde jsou uloženy hrozny hněvu; uvolnil osudný blesk Svého strašlivého rychlého meče: Jeho pravda kráčí dál.“ Tato slova mají v americké kultuře důležitou rezonanci. Například Martin Luther King Jr. ve svém projevu na závěr pochodu za občanská práva Selma-to-Montgomery v Alabamě v roce 1965 citoval právě tato slova z hymny. Synonymem v češtině je k tomuto úsloví „přetečení poháru“. (sator)
Reklama