Apollo 18

"Ať žijí Měsíčňané!" - lyrics: V naší, v naší, na naší luně straší, tak do skafandrů, braši, jsme v nestrašidelný kaši! Naším nevzduchem se prohání ufon s duchem, jsou slyšet pouhým uchem, na tomto šutru suchém. Ufon se tuží, proleze tvou kůží a kolega jeblý shání svou oběť na mlsání! Vědecky vzato měsíční ufon neexistuje. A co když tu je? NEEXISTUJE! Vědecky vzato jeblý kolega e-existuje. A co když tu je? Tralalalala... (soundtrack pokračuje opakováním). Zatímco fenomén "Blair Witch" na spoustu lidí fungoval, v tomto případě veškerá snaha o dokumentární věrohodnost selhává. Všechny ty blbinky s kamerou mě sice prděly méně, než bych čekala, ale zvuky nelekaly, ufonské stopy jsem v té neostré změti měla potíže rozeznat, ufonský vzhled neděsil a osud posádky jsem měla v paži. Schopnost hlavního hrdiny číst ruské texty a ovládat modul Sovětů, komunikace s Houstonem bez prodlev v reálném čase, šíření zvuku ve vakuu a další perličky, ty mají na rozpačité hodnocení malý vliv. Nevím, jestli "Apollo 11" přistálo na měsíci, ale jisté je, že pro zrychlení srdečního tepu diváka a iluzi reality "Apolla 18" udělali filmaři málo: nepatrný krůček pro tvůrce a přešlapování na místě pro lidstvo. 59% (13.03.2012)

Více než dobře zpracovaný zajímavý nápad, který mi připomněl atmosféru povídek A. C. Clarka. Vyjma filmu Monstrum jsem vlastně neviděl žádný sci-fi či hororový snímek z poslední doby natočený stylem "Našli jsme tuhle pásku a děje se na ní to a to", a nejspíš i proto na mě Apollo 18 tak zapůsobilo. Technické provedení bezchybné, herci bezproblémoví, finále příjemně vygradované, stopáž tak akorát. (27.08.2012)

Gallego se ze španělských lesů v předchozím El Rey de la montana odstěhoval rovnou na Měsíc. Příběh tří kosmonautů, kteří s hrůzou zjišťují, že nejsou v dalekých hlubinách vzduchoprázdna sami, je sám o sobě zajímavý, jeho provedení však pokulhává. Zvolená forma found footage sice navozuje pocit autenticity, ale také silně překáží, a to hlavně v klíčových scénách. Zrnění, šum, otřesy a výpadky obrazu divákům schválně znemožňuje vidět víc, než by měl. Co však funguje spolehlivě, tak je strach z neznáma, klaustrofobie a vůbec celá ta bezvýchodná situace. Škoda toho závěru, který je zbytečně rychle ukončen. Nejpůsobivější jsou tak scény v tmavém kráteru, tam je jeho největší síla. (03.11.2011)

Opravdu statečně se tvůrci vrhli na dnes již ne tak úplně originální zpracování, totiž nalezené záběry kamer. Přesto se jim podařilo vystavět solidní napětí, naprosto dokonalou a autentickou atmosféru, i když ke konci mi to přišlo, jako by herci zapomněli po měsíci poskakovat a jen tam tak prostě normálně chodí. K samotné zápletce není třeba co dodávat, ta byla pro mne vysloveným zklamáním. Sice jsem se radoval, že nám tvůrci nenabídli nějaká transformerovaná monstra, ale (SPOILER) strašit vystřelujícími kamínky, které se mění v nějaká prapodivná klíšťata šířící něco víc, než je borelióza, se mi prostě moc nezdá. S odřenýma ušima za trojku. (18.11.2011)

Technicky kvalitní přírůstek do "found-footage" subžánru, který však naprosto popírá svou podstatu. Jak může být film fiktivním nalezeným záznamem, když využívá naprosto nesmyslné záběry, které nepatří ani jednomu z astronautů, ani jedné z kamer, popřípadě technických kamer? Svou iritující nelogičností dokáže tak Apollo 18 zabít i vcelku slušný námět, u něhož pravděpodobně nejvíc zamrzí změna stylu v druhé půli. Zatímco v té první dokáže ještě zdatně balancovat na hranici autenticity, ke konci se už zvrhává v regulérní béčko se špatnými speciálními efekty a tragickými hereckými výkony a všechny ambice snímku můžou jít do kopru. Navíc je opravdu úsměvné pozorovat, jak jsou protagonisté snímku zabíráni roztřepanou "zrnitou" kamerou, která kolem nich zběsile stříhá různé velikosti záběrů a přitom nevychází z žádného přítomného zdroje. (02.11.2011)