Noc je ještě mladá

Vždycky mi tyhle typicky americký houseparty přišly trapný a nikdy mě nijak nemrzelo, že jsem se ničeho podobnýho nikdy neúčastnil. Take Me Home Tonight tenhle muj pesimistický pohled o něco vylepšuje. Určitě k tomu přispívá nejen řádná porce vtipných situací, o které se povětšinou stará naspeedovaný Dan Fogler, ale také blízkost samotného námětu. S hlavním hrdinou toho mám poměrně dost společného (ostatně asi jako většina lidí dokončujících školu) a kromě středoškolské lásky, která se mi naštěstí vyhla, je mi jeho situace postudijní zmatenosti a nejistoty až nepříjemně známá. Romantická linie je pak pro mě skvělým doplněním, ve kterém je radost pohledět na luxusní Teresu Palmer. Jako dramediální celek nabízí Take Me Home Tonight velmí slušnou zábavu s perfektně sedícím hereckým obsazením a to i navzdory několika trapným momentům. Rozhodně palec nahoru. (15.09.2011)

Život je život, tak s ním sakra něco dělejte! A kašlat na to, že jste totální lůzři a společnost vás nenávidí. Chcete si jen užívat nebo s sebou něco dělat? Tak s chutí do toho! Výborná čtveřice, kterou vidíte nahoře na plakátu, kokain, párty, velká železná koule a uchu lahodící soundtrack. Jo a taky pohodičkáááá... 60% (15.07.2011)

Topher Grace se ze Zlatých sedmdesátých snažil přesunout do let osmdesátých, ale tentokrát mu to ovšem zase tolik nevyšlo. Celé to není totiž tak vtipné, jak bych od podobného námětu očekával a zvláště v první polovině jsem se docela nudil. Anna Faris je opět na zabití a Dan Fogler se opět snaží stát novým Jackem Blackem a zase mu to nevychází. Topher je ale naštěstí pořád sympaťák a mezi ním a nádhernou Teresou Palmer to funguje, takže aspoň na tu romantickou linii se dá koukat. Celý to navíc hodně příjemně uteče a ke konci se i pár těch vtipných momentů najde. Navíc to má asi ten nejpohodovější soundtrack, jaký se dá z hitů 80. let udělat. Takže nakonec vlastně celkem příjemná jednohubka, ale v těch sedmdesátých letech to Topherovi sedlo přece jenom víc. (03.07.2011)

Příjemný film se super soundtrackem. Na filmové hudbě hrozně záleží a co může být lepšího než pecky z 80´s. Film mi sedí, už kvůli výběru herců, Topher Grace je sympaťák, Anna Faris vtipná a M. Biehna mám rád už od dob Terminátora a Vetřelců. Původně jsem zvažoval 3 hvězdy, ale pak jsem si řekl, že s hlavním hrdinou mám pár věcí docela společných ( např. jsem také pracoval v Music Shopu ) a tak jsem se rozhodl, že jednu hvězdu ještě přidám. (27.11.2011)

Něco mezi high school reunion a besídkou žáků zvláštní školy. Celé je to vystavěné na principu koncentrace: pro všechny hlavní postavy se něco osudově změní jednoho osudového večera. Dopadne to jako scenáristický kotlík na buřtguláš, kam naházeli geeky, freaky a blondýnky, zamíchali a zadoufali, že chemie mezi postavami a dobré vtipy se objeví samy. Chyba lávky. Bohužel chybí i chytré přesahy o tom, jak je těžké být absolventem a vybrat si z milionu cest tu pravou. Ostatně generace 80s to měla díky šlapající reagonomics rozhodně jednodušší než dnešní absolvent, příslušník generace Ninja. (23.06.2011)