Orel Eddie

Nikto, kto ma pozná, ma nemôže obviniť z toho, že by som zbožňoval skokanov na lyžiach, Hugha Jackmana, ani Tarona Egertona. Takže sa nemožno čudovať tomu, že som Orla Eddieho tri roky úspešne obchádzal. Potom som ale videl celkom vydarenú a zábavnú upútavku v televízii, nedalo mi to... a áno - je „to“ tam. Feel good jazdička rovnako predvídateľná, ako zručne natočená, vtipná, milá, rozkošná i dojemná. Nebudem sa na nič hrať, toto je proste za klasických a pekných 80%. Produkcia: Matthew Vaughn a Claudia Schiffer. Na tej istej Olympiáde súťažili aj Kokosy na snehu; to musel byť fakt zaujímavý ročník. (14.03.2019)

Olympijský duch pošel už někdy v polovině 20. století, zbyl po něm pouhý olympijský puch a i okřídlený Kuberténův výrok o převaze účasti nad vítězstvím se od té doby stal úsměvným kýčovitým anachronismem, který by se z fleku dal tisknout na hajzlpapíry. Typický moderní olympijský „amatér“ v životě lopatu neviděl ani v televizi a hnán vpřed sponzorskými „dary“ výrobců sportovního oblečení a náčiní, menstruačních vložek, jogurtů, piva, aut, nevýhodných půjček a hypotečních úvěrů či předražených mobilních signálů jak je rok dlouhý pouze urputně dopuje a pod nálepkou „Sportem k trvalé invaliditě“ neúměrně huntuje své tělo, jen aby byl slavný, nesmazatelně se zapsal do komerčně vyhajpovaných análů, sponzoři mu zvedli plat a ve třiceti dostal oprávněné ZetTéPéčko spolu s nejmodernějšími kloubními náhradami a teplým funkcionářským místečkem v naprosto nekontrolovatelné díře na prachy zvané Státní olympijský výbor. Proto je velmi milé až exotické, když se občas mezi tu vysteroidovanou strojovou „amatérskou“ elitu procpe nějaký nesponzorovaný nemotorný manták, jenž se z celé své blahoslavené duše opravdu chce „jen zúčastnit“. Být už tehdy v Kelgery internety, stal by se Orel Edý bez pochyby vatařem a nejslavnějším Tytrubkářem všech dob. Veřejnost totiž nesmírně zvráceně miluje sledovat a lajkovat retardéry, dementy, mongoloidní potraty a jiné postižence, ať už skáčou na lyžích nebo zpívají, že milujou Májnkraft. Zaostalá zrůdička Edouš by byl ideálním vzorkem a rozhodně už tenkrát i daleko lépe naplňoval ony správňácké olympijské ideály čistoty ducha než třeba tehdejší skokanský fenomém, sociopatický násilník a egoistický kokot Matti Nykänen. Taxe ten zabrzděný velkobritský pták alespoň dočkal vlastní limonádičky naplňující hřejivým pocitem srdíčka všech romantických snílků, že když má jeden veliký sen a jde si odhodlaně za svým, taxe mu splní, ať je to retard, jaký chce. No, já jsem kupříkladu za všechny ty potencionální oběti rád, že se Edýmu nezdálo třeba o kariéře leteckého dispečera, velitele jaderné ponorky nebo Houmra v Dukovanech. Každopádně je to film na úrovni Kokotů na sněhu, negerského to bobu ze stejné olympiády, tedy milý, příjemný a zábavný, ačkoliv se skutečných událostí drží asi jako mrdka na skle a je notně dramaturgicky popkornově dopatosovaný. Mimo jiné páreček škaredých, proplešlých, nudných a otylých strejců, který ve skutečnosti učil toho létajícího downa příliš nepadat, nahradil překrásný kůl boreček Hjů, aby si na své přišly i dámské karpální tunely, a i řádně zhnusený Výron Egrtn (mimochodem herecky výborný) je oproti původnímu nedonošenci pořád ukrutný sympaťák. (23.04.2017)

Slavné ZOH v Calgary nepamatují jen jamajské bobisty, ale evidentně i anglického skokana na lyžích Eddieho Orla Edwardse. A stejně tak, jako jamajští bobisté, i on na sebe dokázal strhnout veškerou pozornost a tento film o ní vypráví. Líbilo se mi, jak film vypráví příběh Eddieho absolutně bez příkras. Eddie je v něm představen jako takový blázínek až snílek, který se chce dostat na olympiádu a tak se během jednoho roku naučí jakž takž skákat na lyžích a ještě se na tu olympiádu opravdu kvalifikuje. Za jeden jediný rok…To musel profesionální skokany, kteří trénují od svých šesti let, dobře ztrapnit. A ztrapnil je opravdu se vší parádou. A skvělý civilní kořala Hugh Jackman mu s tím ještě pomáhal tak dobře, že jsem měl pocit, jak kdybych poprvé viděl Kokosy na sněhu. Ne nadarmo také jamajskou jednotku v jedné scéně lehce zmínili. Ono totiž opravdu není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. A i když to sportovci mají všelijak, létající Fin to na konci filmu řekl moc hezky. (07.11.2016)

Tenhle nádhernej filmík je splněným snem každýho fanouška skoku na lyžích. Já sice orla Eddieho nepamatuji v době olympiády v Calgary mi bylo 5 let, ale přesto mě jeho životní příběh zaujal a jsem rád, že se někdo chopil téhle látky a navíc jí ještě přetavil v tohle parádní dílko. Fakt neskutečně pozitivními emocemi nacpanej spektákl o tom, že když si někdo chce splnit svůj sen a je odhodlaný pro to podstoupit cokoliv, tak ho můžou všichni zrazovat a házet mu klacky pod nohy, ale on se nezastaví. Já vím zní to trochu klišoidně a pateticky, ale na mě prostě takovýhle milý a přijemný filmy fungují dokonale a tenhle mě rozhodně chytnul za srdce a ke konci až neskutečně dojal. Jinak Taron Egerton ukazuje, že by nakonec i mohl mít nějaký ten herecký potenciál a tahle role mu sedla a zhostil se jí se ctí na rozdíl od Kingsmana kde mi jako hlavní hrdina moc sympatický nepřišel asi se holt hodí na jiné než akční úlohy. No a kdo opět exceluje je Jackman podobně jako v Chappie i když tady se jedná o úplně jiný typ role, ale Eddieho trenéra a v podstatě předtím kdysi dávno talentovaného skokana, ale teď ztroskotaného alkoholika, který dostane nový impulz a Eddieho bláznivý sen ho zcela pohltí a donutí přehodnotit životní priority hraje příjemně lidsky a uvěřitelně. sakra ten chlap se mi začíná v poslední době fakt líbit. Hlavně, ale ať už hraje tyhle normální role v normálních filmech a bude to cajk. No a potěšila i čestná rolička pro starého barda Walkena který je pořád herecká extratřída. Jinak k tomu kritizovanému faktu, že ve filmu se skáče V stylem což je pravda historický nesmysl, protože v 80 letech se používalo klasické vedení lyží a véčko se začalo rozvíjet až v 90 letech bych podotknul jenom tolik, že když budu chtít vidět jak to přesně a doslova bylo, tak si můžu pustit dokument. Tohle zkrátka není smyslem tohoto filmu. Navíc dokážu si představit, že když chtěli v dnešní době tenhle film natočit, tak by k nasnímání skoků (předpokládám, že scény točili skokanští profíci) těžko našli někoho kdo tenhle starý dávno neexistující styl ovládá. Jo leda, že by si na natočení všech skokanských scén pozvali skokanského Jágra dnešní doby Noriakiho Kasaie který jako jediný z aktivních skokanů ještě tenhle styl pamatuje. V tomhle se prostě pitvat nehodlám. Jinak humor ve filmu je takový pohodový, nenásilný, ale člověk se příjemně nasměje. Hlavně Jackman sází luxusní hlášky. Takže takhle objektivně to asi na čistých 5* není, ale jak už jsem uvedl tenhle film si našel místo v mém srdci a to není zrovna málo a to pak na nějakou objektivitu kašlu. Fanouškům tohoto sportu můžu snímek vřele doporučit a možná si své diváky najde i jinde. Byl bych za to rád Orel Eddie si to rozhodně zaslouží.100% (18.04.2016)

Nečekal jsem, že mě film v průběhu takhle chytne a důkladně sevře za koule a nepustí až do srdceryvného finále.Tarona Egertona jsem si oblíbil už v Kingsmanovi, zde pouze potvrzuje své herecké a charismatické kvality a svým výkonem tahá film velmi vysoko. Potěší i Hugh Jackman v nezvyklé roli. Na konci jsem bulel jako želva dojetím a radostí.. Uff Super film.Na 5* to není jen proto, že jsem očekával větší kanonádu vtipů. 85% (14.05.2016)