Třídní sraz

Pro mě jen stvrzení mojí praxí ověřené teorie, že mladí idioti dospívají do starých idiotů, chudáčci do ubožáků, frajírci do nadutců, pokrytci do prospěchářů... a jen velmi zanedbatelné procento se nás posune dál :-). To bychom ale nesměli narazit na Hollywood, kde jsou všechny hrany pečlivě obroušeny a v podstatě až na jeden kousek se nijak zvlášť nevybočuje ze střihu podle šablony americké korektnosti, což dotváří celková jalovost dialogů, uváděných zaklínadlem "Oh, my gooood", které co chvíli zazní z bezradného scénáristického chaosu. Z herců stojí za zmínku pouze Channing Tatum - bych nevěřila, že to někdy řeknu... jinak nic, co by mohlo obohatit nebo pobavit. (16.06.2013)

Tohle se mi moc líbilo, přitom třídní srazy nesnáším. Úspěšně se jim vyhýbám po té, co jsem absolvovala asi jeden a půl této bizarní nucené zábavy v otřesném salónku, kdy jsme si s dvojicí kámošů, která mě ostatně provází soukromím dosud, zavolali taxi a odjeli raději pařit do Desperáda, které Michal zavřel v osm ráno, vypil s námi bar, tequila tekla proudem a my tři se shodli, že tyhle srazy asi nebudou nic pro nás. Chlapi jak chlapi, ti jsou vlastně všichni napříč mentálním spektrem docela fajn, ovšem banda zahořklých slepic, kterým ujel vlak i mládí, pročež se rozhodly vdávat a porodit dvě děti před dvacítkou, které zrovna v těch osmadvaceti ještě nezačaly normálně žít, čili pro takové byla svobodná, upravená, vcelku úspěšná ženština, která pere jednou týdně, hotovým peklem, protože a vyloženě proto, že ještě nemá a nechce mít děti, ani manželíčka, a celkově: neukazuje album s fotkami, nebaví se o sporáku, no hotový děs běs. Dotyčná skutečně neměla potřebu rozebírat jejich posrané životy, ze kterých dnes už mladé maminy mentální východisko lepší mají, jenomže v devadesátkách to bylo stále v módu pakárny největší, čtyř stěn, minima peněz a koprovky s vejcem, no ale normální byla nakonec aspoň jedna, skutečně rozumná, přívětivá žena, která platila na základce za tu nejblbší a nejšikanovanější, světe div se, najednou z ní byla očividně milující a s osudem absolutně srovnaná maminka, spokojeně vdaná za hodného muže, smířená s běžnými starostmi, srdečná, z níž jediné čišela upřímnost a pohoda. S takovým člověkem jeden posedí moc rád. Z filmu na mě všechno dýchlo a jelikož jsme o další dekády dál a doneslo se mi, jak mnozí dopadli, musím se smát. Píše spokojeně vdaná máma dvou dětí, která o nic nepřišla, zachovala si smysl pro humor i pro pařby, čas na zájmy a jak s chutí ironicky říká: stále z nich vypadá nejlíp a proto na srazy nechodí. Moc pěkný film. Ocení ho více dospělejší divák, který už v životě něco zažil. (31.07.2021)

Tak podle mě je to o tom, že se tam mezi ně buď okamžitě ponoříte a prožíváte to s nimi od samého začátku a nebo se vám to moc nepodaří. Já měla tu smůlu, že jsem si tam s celou tou partou sedla až tak po polovině, poslechla si pár bezvadných songů (i když moc jich tam nebylo), nasákla trochu té nostalgické atmosféry, sledovala jak vybublávají na povrch staré resty, někdy s většími a jindy s menšími emocemi a najednou byl konec a šlo se domů, nebo ještě někam jinam. Kriticky trojka, nekriticky čtyřka = 3,5*. (22.04.2013)

Téměř dokonalý film. Scénaristická ukázka, jak během pár minut charakterizovat množství postav a pak je rozvíjet tak, že to zasáhne především tím, že (se) v nich lze poznávat. Skvělé dialogy, výteční herci a chemie. Závěrečný cover Tonight, tonight od Smashing Pumpkins byl třešničkou. Pecka za devět pětek. (18.05.2013)

Takové milé, citové vypětí, vzpomínkové memoáry osobnosti, které vzpomínají na své mládí, kam se posunuli, co zažili, co dělají, co se změnilo?! Přirovnal bych to k milému, malému, sladkému mačaťu. A také už to bude 10 let, potřebovalo by to něco podobné, no světě div se, nikdo mně nepozval, to ta povaha?! 6/10 (15.01.2013)