Boxer a smrť

Vskutku skvelý film. hlavne čo sa týka, slovenských pomerov. Solan vypudoval psychologickú štúdiu človeka, ktorý má šťastie a zachytáva jeho boj ani nie tak o slobodu ako o dokázanie toho že je lepší ako ostatný. Čo sa mu nakoniec vyplatí ale jeho zmysel pre česť a spravodlivosť nakoniec zvíťazí nad pocitom slobody a on sa porazení vracia do koncentračného tábora. V prvom rade tento film nie je taký naturalistický ako by mohol byť. preto vám skôr pripadá že koncentračný tábor je skrátka len vojnový výcvik, s veľmi krutými podmienkami, lenže samozrejme zasadenie príbehu do koncentračného tábora, má jeden jediný zmysel a to ukázať boj obyčajného človeka s výššou mocou o zápas ktorý je vopred určený a má nemenné pravidlá. Biathová kamera je pôsobivá, informujúca a hravá. preto hlavne pri boxerskych zápasoch som mal pocit že sledujem slovenskú verziu Rockyho jediný rozdiel je v tom že Rocky mal bullet timey keď niekomu vrazil do držky. Scenár je preplnený peknými myšlienkami a neskĺzáva do pátosu alebo trápnosti alebo nudnosti a preto je príbeh zaujímavy a pozerateľný aj teraz. Kvietik svojej postave dal nový rozmer a jeho Ján Komínek je zahraní presvedčivo . bez najmänšieho zaváhania. Tak isto Krug v úlohe nacistického veliteľa Krafta si svoju úlohu patrične užil a jeho zápal pre box a jeho pýchu znázornil presvedčivo. Tento film je veľmi dobrý , ale bohužial osobne mi koniec nesedel. Nie že by sa snažil byť poetický ale skrýval mravné poučenie v čase a dobe keď celý okolitý svet nemal ani zdania o mravnosti. a preto mi príde koniec taký priveľmi románoví a neuveriteľný čo je škoda lebo zvyšok filmu je vskutku pôsobivý. (23.12.2008)

„Willi, vykŕmiš ho! Za tri dni musí pribrat' štyri kilá.“ „Štyri? Dá sa to?“ „Dá. Ako pokus by to bolo zaujímavé. O tri dni to skúsime znova. Potom uvidíme, na čo sa hodí.“ Myslím, že tento film sa vyrovná filmom zo sveta, ktoré sa odohrávajú v koncentračnom tábore. Štefan Kvietik, Manfred Krug a Edwin Marian v podstate tvoria štandardné spektrum postáv lágru – väzni, trýznitelia a posluhovači. Pred časom som si pozrela poľský film „Mistrz“, už vtedy som si povedala, že sa musím vrátiť k našej, starej československej verzii. Neurobila som chybu – obidva filmy ma zaujali svojim posolstvom, lebo príbeh nie je len o boxerovi, ale hlavne o dobe a ideológii, podľa ktorej bolo v poriadku vyhladzovať a vyhladovať celé národy. (12.05.2024)

"Vykrmím Tě jako svini...her komandant musí mít do čeho mlátit...". Boxer, s velmi příznačným jménem Komínek, se vrací ke své profesi. Je vykrmován. Vykrmován na místě, kde kousek chleba znamenal možnost přežít. Jeho možnost žít je najednou blíže než kdykoli předtím. Osobní loutka dělá pokroky, jenže není na krytém stadionu, je vězněn. Nedobrovolně odtržen od společné mizérie, jako by již ani nebyl jeden z nich. Morálně a sportovně spravedlivý přístup komandanta je křehký, stejně jako hranice mezi boxerem a heftlingem. Skvěle sehrané boxerské scény i silná atmosféra zoufalosti prostředí. Kvietik nezklame skoro nikdy, zde je v nejlepší formě, nicméně i nadále je pro mě zajímavější verze Vojtěcha Jasného, kde je atmosféra tábora podrobnější, hlavně co se týká odbojové činnosti či různých praktik sadistických věznitelů. Také otevřený závěr drží onu verzi v mém hodnocení výše. (11.01.2014)

Jednoduchý a dokonale účinný príbeh, ktorý ma zasiahol tak silno ako dávno žiaden československý film. Bál som sa konca, s vedomím toho, že neviem, ktorým smerom sa to celé vyvinie - a to dokonale zafungovalo. Štefan Kvietik je legenda, kameraman predbehol o dekády svoju dobu. "...dážď, bociany, potôčik, jahniatka, šibačky, skaly, rodina..." Silná vec ! (13.05.2009)

K boxu mám hodně odtažitý vztah a nikdy bych nevěřil, že dám filmu s boxerskou tématikou pět hvězdiček, ale ten film není naštěstí zdaleka jen o sportovní disciplíně. Výborným způsobem se scénáristovi povedlo koncentráčnickou tématiku propojit s jedním prazvláštním vztahem a sportovním utkáním. Výborní Štefan Kvietik a Manfred Krug v rolích bojovníků v ringu a protikladných pozicích šéfa koncentráku a mukla. Černobílá barva tomu kousku svědčí a na svou dobu je to jeden z vrcholů československé kinematografie. Drobné chybičky pomíjím, tohle je nadčasový snímek o lidské hrdosti, odpovědnosti a statečnosti. Celkový dojem: 95 %. (10.10.2015)