Režie:
Benoît JacquotKamera:
Romain WindingHudba:
Bruno CoulaisHrají:
Diane Kruger, Léa Seydoux, Virginie Ledoyen, Xavier Beauvois, Noémie Lvovsky, Michel Robin, Julie-Marie Parmentier, Dominique Reymond, Aladin Reibel (více)Obsahy(1)
Historické drama podle stejnojmenného románu Chantal Thomasové. Fiktivní vyprávění o posledních dnech Marie Antoinetty při moci očima její mladé služebnice Sidonie Labordeové... V červenci 1789, kdy vypukla Velká francouzská revoluce, je král Ludvík XVI., královna Marie-Antoinette a jejich dvůr ve Versaillles, daleko od starostí každodenního života. Když se k nim dostane zpráva o dobytí Bastilly, nastane mezi dvořany panika a většina šlechty i se svým služebnictvem opouští potápějící se loď. Nechávají královskou rodinu takřka samotnou. Jenom mladá Sidonie Labordeová, královnina společnice, která jí nahlas předčítává a je jí celou duší oddaná, neodejde za žádných okolností. Neví ale, že právě plynou poslední tři dny, které stráví ve společnosti své milované královny... (JOJ Cinema)
(více)Videa (1)
Recenze (69)
Musím říct, že z filmu jsem měla pocit, že ho natočila žena, Benoit Jacquot mě tedy překvapil. Vztahy mezi Marií Antoinettou, její předčítačkou (předčítání je tááák sexy, že tohle byl druhý film během pár let, kdy předčítačka zcela ovládla smysly svého posluchače. Co takhle natočit film o chlapovi, co je předčítač?) a jednou šlechtičnou. Splývání snu a skutečnosti, všudypřítomné erotické dusno, nádherné kostýmy a zejména výborné herecké výkony tří hereček dělají z tohohle filmu něco víc, než jen další z filmů o posledních dnech Marie Antoinetty. ()
Sama vlastně ani nevím, co si o tomto filmu myslet, co tímto chtěl režisér říci. Popravdě, nápad příběhu je zajímavý a přináší do kategorie historických dramat něco svým způsobem nového, ojedinělého, co jen tak u těchto snímků nenajdeme. Ale to je tak asi vše. Snad jen, velká škoda, že Diane Kruger nedostala více prostoru, její podání této rozporuplné královny je velmi povedené a řadí se mezi její dosavadní nejlepší herecké výkony. ()
Konečně kvalitní artový snímek o ženách, který je ovšem vtipný tím, že je natočen ryze mužským pohledem, takže takřka v každém pohledu je nějaký ten velmi hluboký výstřih. Trochu rozpačitá jsem z lesbických motivů, ale co už - obě dámy jsou alespoň krásné. Každopádně je tam příjemně roztěkaná kamera a vůbec hysterická atmosféra Versailles. Tam kde končí Marie Antoinette, začíná Sbohem královno. Berlinale 2012 – Haus der Berliner Festspiele ()
Ulice duní pochodem tisíců. „Sidonie, kde máš ty zlaté hodiny, co jsem ti půjčila?“ Bastila padla v úterý v odpoledních hodinách. „Louison mi je ukradla z pokoje, paní. Utekla s nimi.“ První zmatené zprávy hovoří o tom, že její velitel byl bestiálně popraven pouhým nožem. „Nevadí, strhnu ti to z platu.“ Následně byla jeho hlava nabodnuta na kopí a nesena ulicemi Paříže. „Paní, víte přece, že bych je splácela do konce života.“ Při obléhání přišla o život téměř stovka lidí. „Inu, máš pravdu. Nakonec kdo by se za těchto okolností staral o nějaké hodiny.“ ()
V poslednej dobe mám pocit, že pomaly do každého druhého filmu nasilu tlačia nejakú tú lesbickú story. Nie že by mi to nejak extra vadilo, pokiaľ to nie je robené prvoplánovo. Či mala alebo nemala Mária Antoinetta viac než priateľský vzťah s Gabrielle de Polignac sa už aj tak nedozvieme, takže dajme tomu, že mala, ale v tom prípade mohli tento príbeh vo filme aspoň rozvinúť. Takto to nebola ani ryba ani rak. A len taká perlička k tomu, že Mária Antionetta hovorí Gabrielle de Polignac aká je mladá a krásna..to síce sedí vo filme, ale v skutočnosti bola Gabrielle de Polignac od kráľovnej staršia o 6 rokov. Aspoň že tu boli krásne dámy s hereckým výkonom v (mojom osobnom) poradí Diane Kruger, Léa Seydoux, Virginie Ledoyen. ()
Galerie (43)
Photo © Ad Vitam Distribution
Reklama