Danny Rose z Broadwaye

Rozhodně milý film, který v člověku bude rezonovat ještě dlouho po shlédnutí. Woody je v něm přesně takový, jakého ho známe z jiných filmů, což může někomu vadit a někoho jiného to třeba zase potěší. Odlišná je ovšem jeho role, neboť v tomhle filmu kupodivu nejde příliš o eros, nýbrž spíše o agapé. Celkový dojem: 80% (09.07.2015)

Na první pohled možná nenápadný, ovšem na druhý, třetí, čtvrtý až bůhvíkolikátý další velice příjemný, ne-li výborný příspěvek do filmografie Woodyho Allena. Trochu překvapivě (tedy alespoň pro mě) tentokrát před kamerou nehrál prim sám Allen, nýbrž spíše úžasná Mia Farrow v poloze, v jaké na ni nejsem zvyklý. Neznamená to ale, že by Allen prchající před italskými mordýři vybavenými pistolí a sekerou nebyl kouzelný. Škoda jen, že jsme neviděli toho "Clarkova tučňáka na kolečkových bruslích v převleku za rabína". Nebo alespoň jednonohého stepaře. (11.02.2014)

Kdyz pominu fakt, ze jsem cekal, ze Danny Rose bude zase nejaka hlavni zenska motajici se okolo Woodyho a on se tak jmenuje samotnej Woody, tak tu mame tradicne paradni komedii. Tentokrat se tu navic moc neresi vztahy, ale Woody tu v roli manazera dela pro svy casto sileny sverence prvni posledni a skoro pulku filmu je to jen honicka, kdy Woody neustale vystrasene neco keca, presvedcuje milenku svyho oblibenyho klienta a utika pred zabijakama. Jediny, co me trochu zarazilo, je konec, film je podan stylem, ze se sejde parta komiku a vypravi si historky o Dannym a najednou to je tak nejak otevrene usekly. (06.02.2009)

Vím, že Woody má lepší kousky na skladě, ale tady musím jednu hvězdu určitě přihodit, protože se mně několikrát stalo, že jsem smíchy brečela a to nebyl kdoví jak prošpikovaný film jeho hláškama. Začátek jsem proškobrtala a čekala jsem jestli se to nějak rozeběhne, až jeden chlapík v partě začal o Dannym vyprávět jednu historku, tam jsem se chytla a jelo to pak jak výtahem do vyšších pater. Jsem přesvědčená, že Woody všechny filmy psal a režíroval pro mě, abych si své občasné smutné chvilky zpestřila s úsměvem na rtech. Díky za to Woody ! (10.04.2021)

Tentoraz nebudem písať o konkrétnom filme, skôr o myšlienkach po jeho skončení. Kedysi som mal allenovky rád, no teraz s výnimkou "Hollywood endingu" - vtipnej sebakritike vlastných neurotických obžerstiev a "Všetko, čo ste chceli vedieť o sexe (ale báli ste sa opýtať)" – humorným poviedkam na spôsob Monty Pythona - mi väčšina ostatných pripadá až zúfale rovnakých. Nemyslím dej, hercov, či prostredie . Naopak, plodný režisér a scenárista ich vcelku variabilne vkladá do režisérsky slušných kúskov založených na šľahoch slovného humoru, vzťahového podpichnutia, či nostalgického roznežnenia. Skôr ide o celkový pocit z videného: drvivá väčšina všetkých tých obratne vymyslených dialógov a hlášiek mi ostane v pamäti tak deň, dva. Trvalejšie si zapamätám len trieštivú zmes rozpadajúcich sa a novo utváraných vzťahov s množstvom ohybných slov a so zmierlivo frustrujúcim ukončením, so smiešnym, neprakticko-roztomilým intelektuálom v hlavnej úlohe, často stíhaným neuveriteľnou smolou, hypochondriou alebo neurotickou poruchou. Veru, až s odstupom času doceňujem slová Timothy Learyho, ktorý o Woody Allenovi napísal (parafrázujem), že celá jeho tvorba je len odrazom zacyklenej egoisticko-neurotickej fázy životného cyklu, venujúcej sa výhradne svojim problémom, neprinášajúcej veľa objavných a nových myšlienok a v podstate povrchnej a plytkej. Môj rezultát však tak ostrý nie je: Slušná zábava. Na jedno pozretie. (24.04.2007)