Cloud Atlas
Cloud Atlas
云图
Atlas mrakov
Cloud Atlas
VOD (3)
Obsahy(3)
Příběh filmu probíhá v šesti časových rovinách. Ty jsou vzájemně provázané, zároveň však rozlišené pomocí odlišných žánrových vzorců... V roce 1849 je na Chathamových ostrovech americký právník Adam Ewing svědkem bičování otroka Atui, při vyřizování obchodní smlouvy pro svého tchána. Auta posléze uprchne na loď, kterou se Adam plaví domů a přesvědčí ho, aby se ho zastal u posádky. Doktor Henry Goose mezitím Adamovi každý den podává lék na parazitického červa, který je ovšem jedem. Goose chce Adama nenápadně zabít, aby se mohl zmocnit jeho jmění. Při podání poslední a také smrtící dávky však Atua svého přítele Ewinga zachrání. Po návratu do své domoviny je Adam znechucen tchánovým podílem na otrokářství a se svou ženou domov opouští, aby se oba přidali k hnutí za zrušení otroctví... V roce 1936 nastoupí anglický mladý bisexuální hudebník Robert Frobisher jako učenec k významnému skladateli Vyvyanovi Ayersemu. Jeho učení Roberta tak inspiruje, že začne pracovat na sextetu s názvem Atlas mraků. Také si při tom přečte vlastní vydání deníku Adama Ewinga. Robertův učitel si hudební dílo zamiluje a pod výhružkou odhalení a skandalizaci jeho intimního života Roberta vydírá. Chce, aby se pod dílem jeho učence vyskytovalo jeho jméno. Robert Ayerse zastřelí a uprchne do hotelu, kde své mistrovské dílo dokončí a spáchá sebevraždu, ještě před tím, že ho stihne zastihnout jeho milenec Sixsmith, kterému po celou dobu psal dopisy... Píše se rok 1973 a mladá novinářka Luisa Reyová potkává již staršího Sixmithe, který se stal jaderným fyzikem. Ten ji přivede na stopu případu bezpečnosti nového jaderného reaktoru provozovaného Lloydem Hooksem. Sixmith je však zavražděn Hooksovým zabijákem o pár minut dříve, než stihne předat Luise důkazy. Reyová po jeho vraždě najde dopisy, které mu psal Frobisher. Luisa pod záminkou interview navštíví elektrárnu, kde jí vědec Isaac Sachs poskytne kopii Sixmithovy zprávy. Hooksův zabiják však odstraní i jeho a svrhne Reyovou v autě z mostu, což ovšem Luisa přežije. Pomocí přítele svého otce a zároveň šéfa elektrárenské ochranky přežije i další vražedný pokus, při kterém sám vrah zemře. Nakonec odhalí a publikuje článek o spiknutí, jehož záměrem bylo jadernou havárií podpořit zisky ropných společností... V Londýně, v roce 2012, vydavatel Timothy Cavendish náhle zbohatne, když autor knihy, kterou vydal, Dermont Hoggins, zavraždí knižního kritika a je poslán do vězení. Cavendish si svého bohatství užívá, dokud mu Hogginsovi kumpáni nezačnou vyhrožovat smrtí a nechtějí po něm pět tisíc liber. Cavendish se obrátí o pomoc na svého bohatého bratra Denholma. Ten ho léčkou, pod podmínkou, že je to hotel, zavře do pečovatelského domu, odkud Cavendish začne plánovat útěk. Nakonec se mu podaří uprchnout a dožít život se svou láskou z mládí. Obdrží rukopis románu o životě novinářky Reyové a sepíše scénář o svých příhodách v pečovatelském domě... V Soulu v roce 2144 se příběh točí okolo Sonmi-451, lidského klonu. Sonmi pracovala jako servírka v restauraci, kde byl tvrdý řád a nikdy nepoznala okolní svět. Nyní sedí u výslechu a popisuje, jak byla ze svého poddanského života vytržena velitelem Hae-Joo Changem, příslušníkem povstaleckého hnutí známého jako Unie. Návaznost tohoto příběhu na příběh minulý se ukrývá ve filmu, který při svém skrývání sledovala. Film byl založený na Cavendishových příhodách z pečovatelského domu. Unie odhalí, že klony, jako je ona sama, jsou po několika letech práce zabíjeny a recyklovány jako potrava pro nové klony. Sonmi se rozhodne, že bude bojovat proti společenskému systému, založenému na zotročování a vykořisťování klonů a uprchne na Havaj, kde veřejně odvysílá svůj příběh. Hae-Joo, do kterého se Sonmi zamilovala, je však zabit při přestřelce a sama Sonmi je dopadena a po svém výslechu popravena. (TV Prima)
(více)Recenze (2 555)
Atlas mraků je něco nepopsatelně nádherného. Snímek, při kterém když jsem viděl jeho délku, zhrozil jsem se, avšak po zhlédnutí nelituji jediné minuty a doufám, že o toto dílo ještě někdy „zavadím“. Jako Nekonečný příběh, ale v novějším, stejně snivém kabátě. Karlík a továrna na čokoládu, ale s dálným pohledem skrze hvězdy. Tvůrci nám nabízejí nevšední podívanou toho nejlepšího mixu v jednom. Poetická lehkost příběhu pohladí na duši snad každého umělecky založeného. Akce v doprovodu s, už zmíněnou, snivou hudbou vytváří přenádhernou podívanou pro všechny nenáročné diváky.. No a všechno je to spojeno neskutečnou hereckou prací a jejich nezapomenutelnými dialogy. Pokud máte nějaký „must see“ list, tohle by v něm určitě nemělo chybět. ()
Vizuálně opojný, krásně natočený midcult. Překombinovaný povídkový velkofilm, složený z otrockého dramatu, tragické gay romance, detektivní krimi, komedie, dystopie a postapo sci-fi, dohromady spojuje jen řada maličkostí, nikoli však obsah, což je příčina, proč v postmoderní naraci existují i lepší filmy. Pseudofilosofické vyznění triviální asi jako v The Matrix (1999). Nevyrovnaný, naštěstí nikoli hloupý blockbuster, který se díky jeho znamenité formě dá vidět i opakovaně. 70 % ()
Tento film s každým dalším shlédnutím zraje jak víno. Vypiplaný a krásný snímek. ()
Darmo máte naštudované žánrové manuály zhora nadol a viete ich odrecitovať pospiatky, Atlas mrakov nehrá podľa ich pravidiel. Pozostáva zo šiestich na sebe navzájom parazitujúcich príbehových prítokov, ktoré sa vlievajú do jedného nádherného, priam magického mora plného žánrovej rozmanitosti, režisérskej estetiky a invencie, divácky ťažko stráviteľnej, no o to viac zaujímavejšej narácie, navonok blbých detailov, ktoré majú svoje opodstatnené miesto, a jednej fľaše s myšlienkovo vtieravým a silným odkazom. Filmový epos, ktorý mechanicky neodsýpa a hravo ustojí pod váhou (toľko skloňovaných) minút. Možno predbieham, no píšem si čiarku značiacu míľnik filmových dejín. (Kino) ()
Velké rozpaky a zklamání. Co je na filmu dobré, ja jeho předloha. Zpracování bych ale vytkla mnohé. Za prvé to, že je několik hrců obsazeno do mnoha rolí, působí jednak nízkorozpočtově, a druhak nepřirozeně. Muži namaskovaní jako ženy jsou směšní, ale horší je snaha udělat z asiata evropana a naopak, změnit černošku na bělošku už je vyloženě smutné. Kulisy v časové linii poslední epizody z daleké budoucnosti už působí vyloženě pohádkově, jak scény z Petera Jacksona. Ale filosofický potenciál díla je natolik silný, že člověk zamhouří oko. Dávám sice přednost evropskému filmu, ale v tomto případě mám pocit, že Hollywoodské zkušenosti a peníze by pro dílo byly jednoznačným přínosem. ()
Jeden z nejplnohodnotnějších filmových zážitků. Při znalosti obsahu je film o poznání emotivnější, a to tak že každou chvilku, kterou jste na poprvé přešli, si budete užívat mnohem víc. Tykwer/Wachowští u mě dokázali vyvolat to, co žádný jiný tvůrce s žádným jiným filmem před nimi. Třetí a další projekce jistě nedaleko, tohle je klenot, který se bude blyštit dlouho... a čím dál víc. Po třetí projekci Cloud Atlas míří výš a výš... žádný jiný film mě předtím nebyl schopný vstřebávat takovýmhle způsobem každou projekcí víc a víc. Na potřetí už se jedná o téměř dokonalou souhru všech složek filmu, od scénáře po soundtrack... Rok 2012 nám dal jeden z nejzajímavějších, a dle mého i nejvýznamnějších filmů historie. ()
Spolupráce Wachowskych s Tykwerem jsem se celkem bál, ale je to naprosto bezpečné. Jako adaptace se to dost povedlo a je to srozumitelné i pro nečtenáře. Aha, tak po pročtení některých komentářu musím opravit, pro některé nečtenáře je to zřejmě tvrdší oříšek. ()
Wachowski rozhodně nápady nepostrádají, ale možná, že jich na tu hereckou symfonii vyplýtvají zbytečně příliš. Nicméně člověk si tu podívanou s uklidňující hudbou užije, pobaví se, posmutní i hodně popřemýšlí. (-85%) ()
Film si přímo říká o skupinovou návštěvu a after pivko... i ve třech jsme ho probírali hodně dlouho a nemyslím, že jsme dospěli k nějakému kloudnému závěru k otázce "O čem to bylo a co to sakra mělo znamenat?" Spousty témat, smybolů, odkazů a "věčných pravd" to asi ani nedovolují. Rozhodně si dám ještě jedno shlédnutí z pohodlí domova, v ideálním případě "Directors' Cut", ale dost uvažuju i nad knihou... ()
Autoři představují šest nezávislých a žánrově rozrůzněných příběhů, které na sebe, kromě jedné pojící myšlenky, vlastně vůbec nenavazují. Jednotlivé příběhy jsou poměrně nenáročné a srozumitelné. Všechny společně vyvrcholí k předání jednoho celkem zjevného poselství (vlastně jsou tam poselství dvě, ale to druhé je obecně méně přístupnější). Film se mi celkově poměrně líbil, i když bylo na škodu, že na začátku divák nedostal dostatek prostoru, aby se seznámil s jednotlivými postavami a událostmi. To si vysvětluji tím, že se autoři snažili o větší zajímavost a určitou tajemnost filmu. Každopádně zhruba po třičtvrtěhodině jsem si vše osvojila a mohla jsem se v klidu nechat unášet příjemným tempem zbytku filmu. ()
Nejlepší film za poslední hodně dlouhou dobu! Nevím, čím to bylo, jestli vším tím zamotaným (ale právě tak akorát) nebo tí, že přesně takovej film jsem chtěl vidět... no, nevím. Každopádně film mě dokázal upoutat na celé tři hodiny a bavil mě pořád víc a víc! Ale nejlepší na něm byl ten pocit, co jsem měl, když to celý skončilo... ()
Tak to byl šok. Čekal jsem velkofilm, ale co jsem dostal bylo něco většího. U mě obrovský zvrat v celkové filmografii. Doteď ještě nikdo nic podobného nenatočil, alespoň tedy, co vím... Úžasné, velkolepé, silné a ohromující. Parádní výběr herců. Skvěle sestavená mozaika příběhů. Žánrově roztroušeno natolik kvalitně, že zamotat se do toho nedalo, nešlo nebýt unesen a spokojenosti se dostavilo tolik, že je to skoro nemožné. Opravdu jsem ještě podobný filmový zážitek nezažil. Kvalitní sci-fi akce, skvělá komedie, výborný historický dobrodružný kus a mnoho dalších. Nikdy by mě nenapadlo, že budu tohle všechno chválit u jednoho filmu. A stalo se. Víc keců je zbytečné. Paráda! A krůček po krůčku pro Oscary. ()
Měla jsem od Atlasu mraků veliká očekávání, která se nenaplnila. O to přísněji pak možná hodnotím. Myslela jsem, že jdu na takový ten film, po kterém až opustím sál, budu nový člověk. Že nám ukáže novou možnost, jak vnímat nějaký systém našich životů (tak se podle mě Atlas mraků prezentuje). Nevím, jestli jsem si to v tom jen nedokázala najít, ale nějaké obří pojítko lásky a nenávisti na Zemi jsem neobjevila. Zároveň všechny příběhy této filmové skládačky mně nepřipadají ničím extrémně originální, spíš jsou všechny dost cliché. A i to, že je tam postav a jejich vyprávění tolik, tak jsem se do toho nedokázala pořádně položit, vcítit a prožít si to. Přesto, i když to nechápu, tři hodiny utekly jako voda a když nic jiného, rozhodně se na to dobře kouká a člověk se pobaví. A také je tu ta zatracená pravda, že bojovat za dobro a svobodu se musí. ()
To, co jsem očekával od The Tree of Life, se mi dostalo až s půlročním zpožděním. Ale stálo to za to. Bourání konvencí nebylo nikdy stylovější. ()
Zatímco obsahově jsem nenalezl nic nového před promítačkou, jen starý známý motiv karmického kolovrátku a posmrtného života, okořeněný poznámkami o svobodě a otroctví, formálně mě zaujala časová a žánrová hybridnost. Není to ani film pro elitu „náročných diváků“, ani exploatační krmivo pro „ty ostatní debily“. Právě ta nesourodá, kýčovitě epická směsice příšerných latexových masek na skvělých hercích, filozofické intimity a akčních scén jak z Hvězdných válek, gangsterské vážnosti střídané vtipem a nadhledem, skákání mezi příběhy na úrovni epileptického záchvatu a současného velebení i plivání na lidskou rasu, to vše vede nejen k pobavení, ale i zamyšlení. A tudy by mohla cést vesta, resp. vést cesta. ()
Mám pocit, že v novodobé éře světového filmu vládnou snímky, které divák prostě napoprvé nepochopí. Ať je to tak, nebo naopak, většina z nás je posléze shlédne minimálně ještě jednou. Já osobně mám s některými takovými snímky problém, ale Atlas mraků je světlou vyjímkou. Příběh mě bavil, všechno mělo spád, všechno ladilo. Herci se opravdu předvedli, ale největší poklonu u mě tentokráte sklízí maskéři a kostyméři, těm tleskám. Tříhodinový film nenudil, ale nenadchl mě například jako Mr. Nobody, nebo Počátek, ale rozhodně jim zdatně sekunduje. :-) ()
Do kina jsem šla v pondělí a přišlo mi, že odcházím ve středu. Od tříhodinového filmu, který nebyl vůbec špatný, jsem čekala výraznější, údernější a možná taky trochu šokující závěr, který by donutil zůstat v kině do konce titulků. Kdyby film skončil v polovině, vůbec nic by se nestalo, svoje poselství během té doby totiž již dávno předal. Znovu se na tohle dílo nepodívám, ale knihu si určitě přečtu. ()
Mimořádný film, který mě donutil přemýšlet a pochopit. Tom Hanks v několika postavách byl vynikající a celkový dojem z filmu je skvělý. Určitě ho budu muset opět zhlédnout, abych si dal všechno do pořádku podobně jako u Prokletého ostrova. ()
Můj problém s CLOUD ATLAS je ten samý, co jsem měl před deseti lety s videohrou ELDER SCROLLS III: MORROWIND. Je to tak epické a rozmáchlé, až to není za co chytit. Okay, atlásek nabízí alespoň sexy prvek, prezentovaný nevyzpytatelnou hereckou lištičkou Halle Berry, kdežto Morrowind měl leda tak... bahnoměrky. Ale jinak - efekt pejska, kočičky a jejich pověstného dortu - kdo chce moc, nemá nic. ()
//spoilery// chvíľu po dopozeraní filmu som sa na tvorcov hnevala, že tak zbytočne nahádzali na pomerne jednoduchú príbehovú kostru toľko novátorských nápadov a pôsobivých scén, že vytvorili galimatiáš, z ktorého výsledným pocitom môže byť iba zmätok. potom ma však napadlo (asi dosť neskoro), že tu vôbec nešlo o nejaký príbeh (či dokonca veľkú tému), ale o jeho filmovú analýzu. resp. o analýzu všetkých príbehov všetkých čias, v ktorých sa objavujú tie isté premenné v rozličných pomeroch a v rozličných rovniciach. nie je náhoda, že sa tu objavujú rozličné žánre - každý z príbehov pracuje s tými istými premennými typicky v rámci svojho žánru. zlo (Weaving), nevinnosť (deti), slabošstvo (Broadbent), odvaha (Strugess a Berry), láska, sex, náhoda, determinácia, náslie a smrť. nad všetkým sa vznáša znamenie kométy, ktoré určuje hlavného hrdinu a tým pádom aj sled udalostí, ktorý je ale skomplikovaný VECOU (kniha, list, nahrávka) - tá zabezpečuje časovú prepojenosť. samotný fakt, že je k filmu toľko diskusií a komentárov je dôkazom, že ide o počin, s ktorým si mnohí nevedia čo počať (podobne aj ja). Je to veľmi chytrý snímok, avšak je pre tých, ktorým náučná analýza stačí (aj keď je na mnohých miestach ironická a vtipná). pre mňa film jednoducho postrádal dušu a nepriniesol nič nové na poli príbehu. ten tu vlastne úplne absentoval a nahradila ho jeho "pitva". ()
Související novinky
20 největších propadáků poslední dekády
S blížícím se koncem roku se pochopitelně pojí vznik různých žebříčků, rok 2019 je ale specifický ještě v tom, že spolu s ním zároveň končí i celá dekáda, a to ohlížení proto bude místy větší.… (více)
Když na filmový festival, tak do Hradiště
Letní filmová škola Uherské Hradiště letos totiž slibuje opravdu pestrou podívanou. A to nejen, co se filmů týče. Programové bloky, jakými jsou mimo jiné Fokus, zaměřený na Filipíny, či Inventura,… (více)
Tykwer a Hanks vytváří hologram
Atlas mraků mnoho filmových fanoušků považuje za jeden z nejlepších filmů roku 2012, pravdou ale je, že z komerčního hlediska byla tato režijní spolupráce sourozenců Wachowských a Toma Tykwera velké… (více)
Zlatý glóbus 2013 - výsledky
Letošní jubilejní 70. udělování Zlatých glóbů v hotelu Beverly Hilton je skončeno. Pod vedením "drzé" dvojice Tiny Fey a Amy Poehler se celý večer nesl v dynamickém tempu a až na pár dojemných… (více)
Reklama