Drak se vrací

Zvláštny a zaujímavý film, ktorý som nie vždy a nie vo všetkom chápal. Zhruba som vnímal príbeh, obdivoval reálie i reč, nádhernú Milku Vášáryovú a skvelú hudbu Iľju Zeljenku. Trochu mi prekážalo, že som nečítal Chrobákovu novelu, asi by som bol lepšie zorientovaný. Niekedy mi prekážala kamera, inokedy zvuk, ale možno to bolo zámerom. Takže ostávam pri tom, že to bol zvláštny a zaujímavý film. (27.09.2021)

“Jsem slabý člověk, ale v mé slabosti je má síla; můj smutek mne nebolí, má osamělost, to bude zároveň mé přemýšlení; mé odříkání, to bude zároveň má čistota.“ – Karel Čapek. Další skrytá perla slovenské kinematografie. Film postavený na kontrastech. Postavy, které by měly co říct, téměř mlčí. Ti, kdo by měli mlčet, mají řečí spousta, ale jsou tak prázdné. V mlčení je neuvěřitelná síla. Stejně jako v činech. Ale činy samy o sobě přesto nedokážou zvítězit nad hloupostí a tmářstvím. Film se odehrává v neurčité době a nejasně vymezeném prostoru. Jako by chtěly říct, že některé věci jsou věčné. A nemají řešení… Jediným východiskem je samota… (25.05.2015)

Eduard Grečner zde nepochybně lehce šlápl na paty Vláčilovi a Ilja Zelenka na paty Liškovi. Vynikající práce těchto dvou tvůrců, drží film pevně v rukou od začátku až do konce. Tato tvůrčí poctivost, z toho dělá nejen životní film zmíněného režiséra, ale i jeden z vrcholů slovenské kinematografie. Nádherné prolínání dějové linie, mysteriózní hudební doprovod plný šepotu i podivného smíchu, rozhled po kráse tatranské přírody i starodávných zvyků, v některých případech dokonce i rituálů, a celkově silný děj plný napětí z činů zúčastněných, neboť staré křivdy a spory jsou stále zde. Střet morální cti, odvahy i povinnost s počátky byrokratických manýrů místního výboru, který si raději vypije, než by sám zasáhl. Naprostým vrcholem filmu je ovšem Emília...překrásná, herecky zcela dokonalá, přičemž její role skýtá jedno slovo, vyřčené dvakrát...jen pár výjevů, dělající z filmu ojedinělý, silný filmový zážitek... (20.07.2013)

K vyprávění někdy netřeba slov. Mnohdy stačí obraz, pohyb a výraz. V tomhle filmu se, samozřejmě, mluví, ale mnohem více řekne jen samotná kamera. A naprosto úchvatná hudba, kterou kdybych poslouchal samotnou někdy v noci, tak se poseru strachy a umrznu mrazením. Výpravná stránka filmu je parádní, naprosto mě uchvátila. Že je zápletka, v podstatě samotná dějová linka, hodně prostá vůbec nevadilo, naopak, jen to pasovalo k celému tomu kontextu náhledu do starých (ne nutně dobrých) časů. I to několikaminutové nahánění krav z lesa nakonec mělo své kouzlo. A z dnešního hlediska jedno příjemné pozitivum - spousta známých tváří (od nichž si už ani nepamatujete jméno) "zamlada". (24.09.2015)

Krásný (i když poněkud experimentálněji pojatý) příběh z dob, kdy hrdinství bylo ještě běžnou součástí mužského života, ale ani ono nepřemohlo zbabělost a slepou lidskou nenávist. Film hodně blízký Vláčilovskému vnímání světa, nedosahující ale výšin Mistrových filmových podobenství. Subjektivně jsem měl při percepci tohoto audiovizuálního díla velké problémy s absencí zvuku a ruchů (především ve flashbackcích) a hlavně hudbou Ilji Zeljenky, byl to místy dosti rušivý element. Odhlédneme-li však od tohoto aspektu, filmová balada Drak sa vracia se řadí k tomu podařenějšímu a ve svém čirém podobenství o malostech lidského konání i unikátnímu a obohacujícímu z tzv. Československé nové vlny. Radovan Lukavský to svým strhujícím hereckým výkonem jen podtrhuje... (23.05.2009)