Drak se vrací

Spomínajú sa tu Bergman a Vláčil, mne ale Drak sa vracia od začiatku pripomína western. Nie je to tým, že by to bol režisérsky zámer, ale keďže sa jedná o knižnú adaptáciu, tak skôr dôkazom, že ľudia a vidiecky život sú všade v podstate rovnaké a odrzkadľuje sa to aj v literatúre. Ako by sa pri ňom nechal inšpirovať Eastwood v Tulákovi zo šírych plání a Drak zase si niečo vypožičal z Červenej rieky. Takže Drak sa vracia môžeme nazvať akýmsi slovenským poetickým easternom. Postavy toho veľa nenahovoria, chlapi sú drsní, vypijú si v krčme, ženy sú na nich závislé, hlavný hrdina je osamelý. Tá poetika je vytvorená kamerou, ktorá akoby sa snažila skryť (pretvoriť) reálny obraz prostredia, v ktorom sa príbeh odohráva a hudba je potom skutočnou filmovou postavou. Film je pre mňa nehodnotiteľný, nakoľko a prečo sa mi páči, zistím až po druhom pozretí. (26.09.2013)

...Ty tomu nechápeš. Sú ľudia, ktorí aj keď žijú s ostatnými, zostanú sami... Martin Lepiš(Drak) se po letech vrací do své domoviny. Nedá se ale říct, že by ho tady vítali s otevřenou náručí. Právě naopak. Je zde stále cítit nenávist a staré křivdy. Drak sa vracia je filmem kterej se mi rozhodně zaryje do paměti. Scény s naháněním krav hořící krajinou nebo pohanské rituály jako pálení chleba či podřezávání beránka mi v paměti utkví určitě. Jde o film kterej potřebuje jen minimum slov k tomu aby vyjádřil svůj obsah a přesto je vše jasně čitelný. Kamera je dechberoucí. Nesmím opomenout pochválit ústřední hereckou trojici E. Vašáryovou, G. Valacha a všem tu jasně gazdoval Drak R. Lukavský. Tip na tenhle film jsem dostal od filmového kolegy darkrobyk za což mu tímto velice děkuji. (26.09.2023)

“Jsem slabý člověk, ale v mé slabosti je má síla; můj smutek mne nebolí, má osamělost, to bude zároveň mé přemýšlení; mé odříkání, to bude zároveň má čistota.“ – Karel Čapek. Další skrytá perla slovenské kinematografie. Film postavený na kontrastech. Postavy, které by měly co říct, téměř mlčí. Ti, kdo by měli mlčet, mají řečí spousta, ale jsou tak prázdné. V mlčení je neuvěřitelná síla. Stejně jako v činech. Ale činy samy o sobě přesto nedokážou zvítězit nad hloupostí a tmářstvím. Film se odehrává v neurčité době a nejasně vymezeném prostoru. Jako by chtěly říct, že některé věci jsou věčné. A nemají řešení… Jediným východiskem je samota… (25.05.2015)

Hodně obrazu a minimum slova a tak se mi to líbí, protože takhle si představuji filmy ze 60.let. Byla to velmi demonická depresivní hudba od Ilji Zelenky a film mi hodně připomínal Marketu Lazarovou. Někdy ve smínku stačí obraz a hudba než film plných slov. Závěrečná scéna s kočárem mi připomněl snímek Ať žije republika nebo Kočár do Vídně. Charismatický Radovan Lukavský a hudba Ilja Zelenky v tomhle filmu neměla chybu a určitě by se ta hudba zamlouvala i Zdenkovi Liškovi. (18.10.2023)

Krásny film. Text v obsahu "BALADA O LÁSKE, NENÁVISTI A HĽADANÍ CESTY Z OSAMELOSTI" je presný. Osobne som si najviac užíval tiché chvíle vo filme, bez hudby, chvíle, keď kamera bola statická. Pretože hudba legendárneho Ilju Zeljenku ma, žiaľ, väčšinou rušila, podobne ako rýchle pohyby očí kameramana. Herecky absolútne, istým sposobom by mohol pan Vladimír Michálek urobiť remake s názvom JE TŘEBA ZABÍT DRAKA. Podobnosť čisto náhodná (nemyslené ironicky). Nebyť tých dvoch rušivejších elementov, šlo by o čistý päťhviezdičkový zážitok. (24.05.2009)