Poslední kvartet

Excelentni komorni kousek ze zivota smyccoveho kvarteta slozeneho z vybornych hercu, kteri si v prubehu filmu resi sve interni zalezitosti a pizlaji Beethovenuv Opus 131. Pri pohledu na Philipa Seymour Hoffmana me vzdycky napadne uvodni hlaska z Twin Peaks "(S)He's dead, wrapped in plastic..." 8/10 (06.02.2014)

Na festivalech s tématem "stáří" bude A Late Quartet spolu se Zlatým jezerem jistě evergreen. Ale nakonec tu jde přece jen o víc. Na vztazích mezi čtyřmi členy stojí budoucnost sboru, nejistota jednoho znamená pád všech. Můžete si vzpomenout na Felliniho Zkoušku orchestru, ale jen v těch nezákladnějších liniích, takový přesah tenhle film nemá. Navzdory americkému původu na vás dýchne klasické pojetí francouzské artovky.. (27.01.2013)

Proč se dcera P.S.Hoffmana a Keenerový chová jako běhna? Běhna na nějakym benzodiazepinu? Nudná a předvídatelná linie mezi ní tím týpkem - houslistou. Ten týpek evidentně nemá rozum, a to si hraje na vzor morálky. Christohper Walken je sice sympaťák, ale ti jeho studenti mu tedy nechutně podlejzaj, hnus, takový lidi mi byli vždycky odporní. Když to vezmu kolem a kolem, celá ta linie kolem dcery byla patetická a přebrucená. Plus je trochu klišé, když "druhý housle" už nechtěj bejt druhý! No a na konci ta scéna "unleash your passion!", to jsem se bohužel té míře patosu musela zasmát nahlas. Škoda. Jinak to nebylo špatný. (25.02.2020)

Film jako šitý na míru všem milovníkům vážné hudby. :-) Avšak věřím, že si na své přijdou i ti, jež jsou jí takřka nepolíbeni (jen z toho nebudou tak na větvi :-)); probíhá zde totiž v podstatě skoro vše, jako v jakémkoliv jiném oboru, akorát se ony události (ať už veselé, šťastné, či velice smutné a nepříjemné) točí okolo profesionálního smyčcového kvarteta. Nenaplněné sny či touhy, nevyřčené staré křivdy, zrada, náhlé zamilování, neshody, nemoc.... Co mne nejvíc (velice příjemně) překvapilo, že vše je naprosto přirozené, autentické, bez pozlátka, příkras, apod. Dokonce i takové detaily, jako např. poznámky, náčrtky a úpravy v notových partech, otlak na krku od houslí, tvrdá každodenní dřina a pečlivá příprava muzikantů, či pedagogovo vyprávění historek ze skladatelova (nebo i vlastního) života během výuky - vedení smyčcového orchestru, či při soukromé lekci se sólistkou. Pozornému divákovi jistě neunikl plakátek na zdi v pracovně druhého houslisty, s programem koncertu, na kterém se skví jméno "Janáček" a poetický název skladby "Intimate Letters", neboli 2. smyčcový kvartet "Listy důvěrné". ;-) Já i kdybych u toho filmu třeba spala, tak stejně by mne ten Janáček praštil do očí okamžitě. :-D Zmínit musím též výborné herecké výkony zejména všech čtyřech hlavních protagonistů. A nechce se mi věřit, že se jedná o filmový debut, nikoliv práci zkušeného režiséra. Někteří zdejší komentující byli dojati "až" na konci, během koncertu, já se musím přiznat, že mi zvlhly oči co chvíli. Film na mne neskutečně zapůsobil, takovou smršť emocí různého druhu jsem během filmu už dlouho nezažila (nepočítám ty, které jsem už viděla), a moc děkuji milé Snorlax za skvělý filmový zážitek, který jistě nezapomenu. :-) ["Filmová hudební výzva" - Snorlax] (06.03.2021)

Nádherný film - křehká, velmi krásná záležitost, úžasná hudba a k tomu skvělí herci.. Kompromisy holt někdy hodně bolí, bez nich ale ani manželství, ani kvartet nemohou dlouhodobě fungovat.. Při Petrově loučení už jsem měla namále, ovšem když Daniel zavřel noty, vyhrkly mi slzy a už jsem je nezastavila.. (22.06.2020)