Král z ostrova Bastøy

Podle skutečné události se dnes píše před každou druhou koninou i dopoledne na Nově. Ale dobře . . . disciplínou a vzděláváním mělo být dosaženo v Bastøy lepších výsledků než tělesnými tresty. Domácí škola měla fungovat jako uzavřená společnost chlapců z celé země, kteří tam měli být převychováni na „slušné občany“. Polepšovna na ostrově proslula svým brutálním zacházením a v roce 1953 byla uzavřena. Asi tomu i věřim. (11.12.2012)

Včera večer jsem se podíval na tento snímek natočený podle skutečných událostí a musím říct, že jsem začal cítit zničehonic takové to nepříjemné mrazení, které určitě nebylo zapříčiněno z mých nočních návštěv ledničky, kam si chodím na tajňáka pro svou denní dávku zmrzliny. Po zhlédnutí tohoto snímku jsem šel spát a ono to nešlo. Většinou, když usínám tak trpím nočními polucemi jako většina zdravých jedinců mého věku, ale tentokrát jsem měl problém s nočními policemi z důvodu narážení do nich při přecházení od stěny ke stěně v černočerné tmě a přitom jsem si říkal: Co to je za svět ve kterém žijem? Tento snímek silně připomíná romány Charlese Dickense o dětských hrdinech, kteří jsou zneužíváni k těžké práci v neúnosných podmínkách a to vše v nápravném zařízení, které má napravovat a néé zdevastovat a zničit psychiku budoucích členů lidského pokolení. Tak to se zde děje a to vše pod patronací církve. Nechápu, že se ty největší bastardi lidského rodu vždy schovávají za rouškou rádoby šlechetných institucích. Příběh začíná na norském ostrově Bastoy, kterému se přezdívá Ďábelský ostrov a vidíme v něm přijíždět dva nové mladistvé delikventy, kteří si zde mají odpykávat trest. V průběhu děje vidíme, jak zde funguje vězeňský systém pod diktaturou ředitele, kterého skvěle zahrál Stellan Skarsgård. Dál už nebudu psát o ději tohoto filmu, protože to se musí vidět, ale napíšu už jen to že se děj v tomto filmu odehrává v zimě, přičemž konečné události podle kterých byl tento snímek natočen se odehrávali v květnu. Ještě doplním, že zde vidíte mnoho podobných paralel z jiných klenotů světové kinematografie. Nejprve vám to může připomínat Motýlka, poté zde můžete vidět podobnost s Přeletem nad kukaččím hnízdem a konečná fáze vám silně připomene Pána much a srdcervoucí Titanic. V dnešní době slouží tento objekt jako mužská věznice a svou mírumilovností a respektem k vězňům si vysloužila punc jedné z nejlepších věznic na světě. Za nevšední zážitek a poučný materiál dávám tomuto filmu zasloužených 80%. (21.08.2021)

Severská kinematografie v plné své síle, tentokráte kombinující typickou ponurou atmosféru s působivým vizuálním ztvárněním a melancholií post-rockových Sigur Rós. Historicky koncipované drama odehrávající se před sto lety připomene geniem loci trochu Prokletý ostrov Martina Scorseseho a samozřejmě odkazuje k celé řadě podobných filmových reflexí temných stránek historie národů obtěžkaných tíživým svědomím nechvalně proslulé ,,převýchovy" dětí (např. temná australská minulost - viz film Rabbit Proof Fence atd.) či internátní katolickou výchovou, což bylo snad ještě větší zvěrstvo (irské Padlé ženy či Hříšnice nebo řada filmů britských). Režisér Marius Holst si ovšem narozdíl od Scorseseho neklade za cíl rekonstruovat dobovou filmovou řeč, naopak se snaží ryze současnými výrazovými prostředky vyprávět vcelku jednoduchý příběh o poměrech v chlapecké polepšovně zhruba před sto lety. Mírně schématický model respektuje daný subžánr (příchod solitéra, který nakonec zafunguje jako neformální vůdce odporu) a v podstatě splňuje daná očekávání. V kontextu severské kinematografie existuje několik výrazně působivějších a sugestivněji natočených filmů (ať už Zlo mezi námi nebo Umění plakat kupříkladu), ale Král z ostrova Bastøy je přesto ponuře poetickým zásahem do černého... (05.06.2012)

"Jednou jsem viděl velrybu plující se třemi harpunami v sobě. Trvalo celý den, než zemřela." Ústav pro mladé delikventy, norský ostrov, r. 1915. Z chlapců jsou zde převychováváni pokorní a skromní katolíci. Tresty za jakékoli přestupky jsou kruté. Přesto se najde jeden, který drilu odolává a snaží se neztratit důstojnost. Mstí se mu dozorci a bohužel i většina zmanipulovaných chovanců. Po nezdařeném útěku je Erling exemplárně potrestán a ortel musejí vykonat ostatní svěřenci. Teprve pak se jim začnou otevírat oči. Pátou hvězdičku dávám za konec filmu a jeho poezii. (03.07.2012)

Stellan Skarsgård jako ředitel nápravného zařízení nemá chybu, on je prostě fantastický ve všem, nepřehlédnutelné charisma.. Pochvalu ode mne si vysloužili Cé-jednička, Cé-pětka, Cé-devatenáctka - kluci byli jedním slovem výborní.. Jinak se jedná o pocitově nepříjemný film, chladný a drsný, osobně bych výchovu či převýchovu mládeže přenechala povolanějším, zejména vychovatele bych strčila do klece.. (03.11.2021)