Geheimsache Ghettofilm
Shtikat Haarchion
A Film Unfinished
A Film Unfinished
A Film Unfinished
A Film Unfinished
Obsahy(1)
Po konci druhé světové války byly uvnitř nacistického sejfu v německých horách nalezeny čtyři cívky filmu s nápisem Ghetto. Šlo o záběry z každodenního života ve varšavském ghettu, často důmyslně inscenované, které měly posloužit nacistům jako protižidovská propaganda. Izraelská režisérka Yael Hersonski se rozhodla tyto záběry konfrontovat se skutečným obrazem života ve varšavském ghettu, kde se na ploše pouhých pěti čtverečních kilometrů snažilo koncem roku 1941 přežít téměř půl milionu polských Židů. S využitím deníkových záznamů i současných vzpomínek několika přeživších uvádí na pravou míru inscenované záběry, na nichž bohatí Židé spěchají kolem zubožených mrtvol svých soukmenovců do luxusní restaurace, kde si dopřávají šampaňské a nejvybranější lahůdky. Prostřednictvím rozhovoru s autorem záběrů, německým kameramanem Willym Wistem, pak zkoumá, jakým způsobem tehdy němečtí nacističtí filmaři manipulovali realitu. (Jeden svět)
(více)Videa (2)
Recenze (37)
Oceňuji zpracování pro současného diváka, konfrontaci z pohledu židů (nedobrovolní herci) a nacistů (nedobrovolní kameramani) a ukázku toho, jak se musí kvůli propagandě trpět. Ač se jedná o "pouhý" dokument, kterému bych pravděpodobně dal tři hvězdičky, tak se mě některá místa ve filmu dotkla. A kvůli těmto záběrům (a zpovědí) dávám vyšší hodnocení. ()
Ať byly záměry fašistů s tímto filmem jakékoliv, dnes se obrací přímo proti nim jako direkt. Samozřejmě, že podobné záběry procházejí všemi možnými filmy a mohlo by se zdát, že je jich až trošku moc, že zevšedněly a emočně se opotřebovaly. Jenže tady to není filmová kamufláž. Tady se díváte do tváří lidí ve varšavském ghettu, kteří za pár měsíců pravděpodobně zemřeli, ale teď se ještě drží života a doufají v zázrak, o kterém divák ví, že nepřijde. Nevzpomínám si, co na mne z této oblasti tak silně zapůsobilo jako Nedokončený film. ()
Film poskytuje uvedení na pravou míru několikero filmových kotoučů se záběry inscenovaného "každodenního života" z ghetta, z místa kde se lidé odnaučili plakat a nevidět mrtvé. Příjemná je pestrost jazyků, tedy Czerniakówovy zápisky jsou čteny polsky, Wistovo svědectví zní v němčině a izraelští pamětníci mluví hebrejsky. To vše prokládá anglický komentář. Doprovodná hudba se pochopitelně nevyskytuje a originální ruchy taktéž, možná bych dal více prostoru barevnému filmu ... ()
Hodně drsný, působivý a hlavně autentický dokument, který vás nejen zasvětí do života varšavského ghetta, roku 1942. Velice na mě působil každý záběr, každá osoba, která, jak počítám, se ani konce války nedožila. Mrtví na ulicích, hromady exkrementů, špína, utrpení a zároveň snaha propagandy v tomhle všem vybudovat iluzi, jaký mají židé blahobyt. Po všech stránkách přínosné dílo, které nemůžu, než ohodnotit plným počtem hvězd. 90% ()
Pokud hodnotím u filmu především emoce a to, co v člověku způsobil, na tento by mi pouhých 5 hvězdiček nikdy nestačilo. Tohle by měli vidět všichni, kdo hodnotili Pianistu, Schindlerův seznam, Jakuba lháře, Posledního motýla, Korczaka. Seděla jsem přikovaná k obrazovce, trochu se bála dalších záběrů a snad ještě víc, že už bude konec a nic dalšího neuvidím. Dokument, který by nepotřeboval komentář a přesto se mu komentáře dostalo. Záznamy z archivů, výpověď samotného kameramana a slova, hnutí tváře, slzy, zakrývání očí těch, co kdysi sami v ghettu žili. Žádné byť sebelepší filmové zpracování nikdy nenahradí zážitek z tohoto filmu. ()
Galerie (12)
Photo © Against Gravity
Reklama