Áno, šéfe!

Pan Žídek na to jde jinak a já to oceňuji. Vulgarismy p. Pohlreicha nejdřív pobavili, ale postupem času nudí. Slovenská verze je více o vaření a méně o osobní prezentaci a show. Těm co nadávají, že to od nás Slováci okopírovali a zdaleka nemají na náš originál vzkazuji, že Ano šéfe není originálním pořadem ale formátem převzatým. Venku to fungovalo dávno předtím než jsme o Ano šéfe slyšeli. (05.02.2014)

Srovnání s českou verzí se přímo nabízí, podle mě za ní ta slovenská výrazně zaostává, a to kvůli postavě šéfkuchaře. Na rozdíl od Pohlreicha není Žídek vtipný, má nulové charisma a celý pořád kvůli tomu tak trochu připomíná leklou rybu, i když v jádru je to dobrý formát. K tomu to jeho z českých úst strašně směšně znející "hej" za každou třetí větou... Takhle ne. (30.05.2011)

Po zhliadnutí pvých dvoch sérií Slovenského šéfa a prvej série Českého šéfa som prekvapený, z toho tunajšieho hodnotenia. Ja to cítim práve naopak, Židek za 5*, Pohlreich za 3*. V Českej verzii ide čiste len o to, zhovadiť, vynadať, ksichtiť sa pre divákov, aj keď niekedy ani nie je prečo. Srandovné to síce je, ale postrádam v tom nejakú hlbšiu myšlienku. Oproti tomu v Slovenskej verzii je ten šéfik umiernenejší, dokáže za niektoré veci zdrbať, ale za niektoré aj pochváliť, nekritizuje všetko hlava nehlava ako jeho Český kolega. Tu vidím hlbšiu myšlienku v tom, že sa snaží daným reštauráciám naozaj pomôcť, keď niektorému kuchárovi niečo nejde, tak ho za to najprv zdrbe, ale potom mu to ukáže a naučí ho, ako to robiť správne. Hlavne aj vďaka tomu na rozdiel od Pohlreicha, je po Židekovi vidieť aj nejaké výsledky. Pre mňa veľkým plusom je aj nahliadnutie do problémov školských jedální. Jedno je však spoločné v oboch, učia ľudí nežrať sračky, čo je v dnešnej dobe fakt užitočná vec a zvlášť keď sa to podáva s humorom (schválne koľkí z vás by ste sa na to dívali, keby ste sa na tom občas nemohli zasmiať?). Takéto relácie majú oveľa vyššiu hodnotu, ako všetky tie sračky typu Maffstory, panelák, svište, partičky, záhrady a poisťovne dokopy. Viac takýchto programov a HNOJka bude môcť byť opäť JOJkou. (03.11.2011)

Plešoun jako plešoun, vraveli si bratia vo slovenskej televízii, a možno aj tento Žídok bude lacnejší, ako ten kokot čehúnsky, henten oný Polerajch, alebo ako sa volá, do frasa! A angažovali si jiného čehúna, aby jim tam u nich, na krásnom zelenom Slovensku čistil díže a vymetal pekáče a tu a tam i něco uvařil. Jenže ono je to přeci jen o něčem jiném. Říct 100x za minutu piča umí říct i podprůměrný ostravak, 100x za minutu vole i podprůměrný pražák a uklohnit špagety karbonára i podprůměrný kretén. Ale charisma, šmrnc a rozhled v národních blafech, to už bude asi jiná. Pohreich vaří českou kuchyni v Čechách, Žídek z té slovenské zná tak akorát halušky s bryndzou a možná živáňskou. A to je chyba (14.10.2011)

Porovnání s miláčkem národa Zdeňkem Pohlreichem se Jaro Žídek nevyhne i kdyby se rozkrájel tím nejostřejším nožem co má ve své kuchyni. A ač si oba jmenovaní po stránce kuchařské nejsou nic dlužni, Pohlreichovo televizní charisma se „slovenskému“ šéfovy bohužel nedostává a ani geniální hlášky tipu „buchty s mákem šťouraný ptákem“ z jeho úst nezasahují terč na těch správných místech. Přesto držím panu Žídkovy všechny palce, kterých se mi dostává, protože i přes fakt, že zatím vše co stačil předvést, vyznívá jako nepovedené kopie šéfa Zdeňka, působí jako velký sympaťák. (15.03.2011)