Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Umí to se sekyrou jako nikdo jiný. Není radno si ho rozhněvat... Příběh o nesmiřitelném soupeření a nenávisti dvou bývalých nejlepších kamarádů se odehrává v povodí Dunaje v období, kdy slovenské území okupovali Turci. Bratislavský rybář Richardus a kat Emil Targo by jeden pro druhého položili život, ale nakonec na sebe zanevřou kvůli lásce ke stejné ženě. Ta se jednou málem dostane do harému místního alipaši. Emilova vychloubačnost a sklon k alkoholu způsobí, že muž svého kamaráda zradí a nečestně ho připraví o životní lásku. Nenávist obou mužů je tak veliká, že se i po letech přenáší na jejich děti… Slovenské historické drama z roku 1966 je dílem klasika slovenské kinematografie Paľa Bielika. Dobová kritika tento jeho opus nepřijala vřele, neboť šlo především o divácky atraktivní dobrodružnou podívanou. Hlavní role nesmiřitelných soků ztvárnili Vlado Müller (kat Emil) a Štefan Kvietik (Richardus). (Česká televize)

(více)

Recenze (84)

farmnf 

všechny recenze uživatele

Příběh vám zprvu připadne jako nezvládnutá taškařice věčně ožralých a nedisciplinovaných slováků, kteří se pasují s tureckými okupanty, tedy okupanty vychytralými a cíledědomými (Eduard Bindas? jako paša je skvělý intelektuál co debatuje o bibli se slovenským knězem). Po nástupu Emila(Muller) do úřadu kata nastává zlom a film je dalek od stupidní taškařice. Něčím mě to připomínalo i Spalovače mrtvol. Popis zrůdnosti tohoto posledního kata se blíží dokonalosti díky skvělé režii Bielikově a umění Vlado Mullera. Třešní na dortu se stává Emilia Vašáryová, hrající turecko-slovenskou míšenku. Vůbec jsem ji nepoznal. Film od kterého se neodchází, byť vady scénáře jsou hodně patrné.... ()

Fanucci 

všechny recenze uživatele

Místy až komické, herci přehrávají a teatrálních gest člověk vidí až příliš (např. Agajkyno zabodnutí dýky do hrudi vojáka:-). Také ďábelský střih od smrti manželek až po dospění dětí je poměrně brutální, protože jde o zhruba 20 letý skok...Ale přesto, dialogy a až tragické výjevy utrpení a nenávisti stojí za to vidět. Také hodně ostré protináboženské názory podávané s nadhledem a vtipem tureckým pašou bych od slovenského režiséra zrovna nečekal...ale příjemně mne to překvapilo! (nejsem zrovna náboženský typ:-) Kvietik a předevší Muller jsou fantastičtí. Ten hluboký Mullerův hlas mi bude v hlavě rezonovat ještě hodně dlouho. ()

Reklama

Martin741 

všechny recenze uživatele

Dalsi kvalitny film z kuchyne rezisera Bielika, natoceny roku 1966. Reziser Palo Bielik uz skor dokazal, ze vie natocit kvalitny material - Vlcie Diery, Kapitan Dabac - a tak sa chytil rezie aj tu. Prva hodina filmu ani nepripomina slovensky film, skor turecky, s prehliadkou vsetkych moznych vymyslov od Osmanskej Rise. Herci ako Muller fajn, akurat Kvietik za Mullerom nestihal /je to len priemerny herec a najradsej ma chlapske role ..../. Co vsak vyzdvihuje film do vysin, je nesporny Bielikov rezisersky talent. To je jedna vec, a druha vec, ktora taha film do vysokeho nadpriemeru, je ta turecka/osmanska nadhera v prvej polke. Ano, suhlasim, ze ta nadhera je casto gycova, miestami az samoucelna, ale proste mi vyrazila dych. To su proste vizualne orgie. Vyborny scenar, kvalitne odvedena praca rezisera a kvalitne herecke vykony /hlavne u stareho Mullera/ zabezpečujú filmu. Zaroven Majster Kat je dalsim krasnym dokazom toho, ze najlepsie filmy vznikali v Ceskoslovensku v 60. rokoch. 98 % ()

T2 

všechny recenze uživatele

Paľo Bielik bol fakt šikovný režisér a možno vôbec najlepší zo Slovákov, opäť dokazuje že historická dráma z nejakým tým odľahčeným mu pasuje, príbeh ponúka prešpikované dialógy, napätie a hlavne výborných hereckých matadorov ako Vlado Muller a Štefan Kvietik. Fakt veľký zážitok. /90%/ ()

Krt.Ek 

všechny recenze uživatele

Plamen i červánek, ďábel i beránek, cukr i sůl. Bielikův Majster kat je mně pro svůj dvojí pohyb (přestat se bát a nahlédnout, že nic na světě není černobílé; neustavičně se děsit a nenávidět neznámé) zároveň jemným pohlazením i tvrdým políčkem, osvobozením z pout i spoutáním. Jaké je to pozitivum, kousek stínu v tropickém dnu, doušek vody na šíré poušti? Riskuji, že budu neoblíben, ale nemůžu jinak: kladem tohoto filmu pro mne je, že se nestal pohádkou, o tom kterak hrdinný, pravdu v rukou držící slovenský lid zahnal ony každým svým skutkem hřešící, pohanské mohamedány kamsi daleko za hranice civilizovaného světa! Ta rovnoměrnější distribuce neřádů (čili: svině se najdou, jak na "naši stráně barikády", tak u "nich") skutečně bodla, ostatně jako vždy! A ono negativum, ten bodavý pocit u srdce, ta popálenina? Opětovně riskuji, že budu neoblíben, ale znovu nemohu jinak: záporem tohoto filmu je, že se tak moc štítí smrti, značkuje ji jako největší zlo, vylučuje ji. Život a smrt v prostoru tohoto filmu nekoexistují vedle sebe, nevedou spolu dialog. Kat, služebník smrti, žije mimo městský život, zprvu všemi přehlížen, poté všemi obáván a všemi nenáviděn... Tady mě trochu mrzí, že se tenhle film nestál romantickou báchorku o tom, kterak se skrz nastupující generaci vyžehlí stará křivda, filmem, ve kterém bude smrt životem integrována, pochopena a ne zničena... 65% ()

Galerie (10)

Zajímavosti (6)

  • Film prilákal do kín aj na dnešné pomery neuveriteľné 4 milióny divákov. Napriek tomu sa vyskytli prirovnania ku gýču. (Raccoon.city)
  • Film sa nakrúcal od 9.9.1965 do 6.4.1966. (Zdroj: skcinema.sk) (Raccoon.city)

Reklama

Reklama