Režie:
Paľo BielikScénář:
Paľo BielikKamera:
Vladimír JešinaHudba:
Tibor AndrašovanHrají:
Vlado Müller, Štefan Kvietik, Emília Vášáryová, Peter Debnár, Jozef Budský, Zuzana Jariabková, Oľga Adamčíková, František Dibarbora, Daniel Michaelli (více)Obsahy(1)
Umí to se sekyrou jako nikdo jiný. Není radno si ho rozhněvat... Příběh o nesmiřitelném soupeření a nenávisti dvou bývalých nejlepších kamarádů se odehrává v povodí Dunaje v období, kdy slovenské území okupovali Turci. Bratislavský rybář Richardus a kat Emil Targo by jeden pro druhého položili život, ale nakonec na sebe zanevřou kvůli lásce ke stejné ženě. Ta se jednou málem dostane do harému místního alipaši. Emilova vychloubačnost a sklon k alkoholu způsobí, že muž svého kamaráda zradí a nečestně ho připraví o životní lásku. Nenávist obou mužů je tak veliká, že se i po letech přenáší na jejich děti… Slovenské historické drama z roku 1966 je dílem klasika slovenské kinematografie Paľa Bielika. Dobová kritika tento jeho opus nepřijala vřele, neboť šlo především o divácky atraktivní dobrodružnou podívanou. Hlavní role nesmiřitelných soků ztvárnili Vlado Müller (kat Emil) a Štefan Kvietik (Richardus). (Česká televize)
(více)Recenze (84)
Příběh vám zprvu připadne jako nezvládnutá taškařice věčně ožralých a nedisciplinovaných slováků, kteří se pasují s tureckými okupanty, tedy okupanty vychytralými a cíledědomými (Eduard Bindas? jako paša je skvělý intelektuál co debatuje o bibli se slovenským knězem). Po nástupu Emila(Muller) do úřadu kata nastává zlom a film je dalek od stupidní taškařice. Něčím mě to připomínalo i Spalovače mrtvol. Popis zrůdnosti tohoto posledního kata se blíží dokonalosti díky skvělé režii Bielikově a umění Vlado Mullera. Třešní na dortu se stává Emilia Vašáryová, hrající turecko-slovenskou míšenku. Vůbec jsem ji nepoznal. Film od kterého se neodchází, byť vady scénáře jsou hodně patrné.... ()
Místy až komické, herci přehrávají a teatrálních gest člověk vidí až příliš (např. Agajkyno zabodnutí dýky do hrudi vojáka:-). Také ďábelský střih od smrti manželek až po dospění dětí je poměrně brutální, protože jde o zhruba 20 letý skok...Ale přesto, dialogy a až tragické výjevy utrpení a nenávisti stojí za to vidět. Také hodně ostré protináboženské názory podávané s nadhledem a vtipem tureckým pašou bych od slovenského režiséra zrovna nečekal...ale příjemně mne to překvapilo! (nejsem zrovna náboženský typ:-) Kvietik a předevší Muller jsou fantastičtí. Ten hluboký Mullerův hlas mi bude v hlavě rezonovat ještě hodně dlouho. ()
Dalsi kvalitny film z kuchyne rezisera Bielika, natoceny roku 1966. Reziser Palo Bielik uz skor dokazal, ze vie natocit kvalitny material - Vlcie Diery, Kapitan Dabac - a tak sa chytil rezie aj tu. Prva hodina filmu ani nepripomina slovensky film, skor turecky, s prehliadkou vsetkych moznych vymyslov od Osmanskej Rise. Herci ako Muller fajn, akurat Kvietik za Mullerom nestihal /je to len priemerny herec a najradsej ma chlapske role ..../. Co vsak vyzdvihuje film do vysin, je nesporny Bielikov rezisersky talent. To je jedna vec, a druha vec, ktora taha film do vysokeho nadpriemeru, je ta turecka/osmanska nadhera v prvej polke. Ano, suhlasim, ze ta nadhera je casto gycova, miestami az samoucelna, ale proste mi vyrazila dych. To su proste vizualne orgie. Vyborny scenar, kvalitne odvedena praca rezisera a kvalitne herecke vykony /hlavne u stareho Mullera/ zabezpečujú filmu. Zaroven Majster Kat je dalsim krasnym dokazom toho, ze najlepsie filmy vznikali v Ceskoslovensku v 60. rokoch. 98 % ()
Paľo Bielik bol fakt šikovný režisér a možno vôbec najlepší zo Slovákov, opäť dokazuje že historická dráma z nejakým tým odľahčeným mu pasuje, príbeh ponúka prešpikované dialógy, napätie a hlavne výborných hereckých matadorov ako Vlado Muller a Štefan Kvietik. Fakt veľký zážitok. /90%/ ()
Plamen i červánek, ďábel i beránek, cukr i sůl. Bielikův Majster kat je mně pro svůj dvojí pohyb (přestat se bát a nahlédnout, že nic na světě není černobílé; neustavičně se děsit a nenávidět neznámé) zároveň jemným pohlazením i tvrdým políčkem, osvobozením z pout i spoutáním. Jaké je to pozitivum, kousek stínu v tropickém dnu, doušek vody na šíré poušti? Riskuji, že budu neoblíben, ale nemůžu jinak: kladem tohoto filmu pro mne je, že se nestal pohádkou, o tom kterak hrdinný, pravdu v rukou držící slovenský lid zahnal ony každým svým skutkem hřešící, pohanské mohamedány kamsi daleko za hranice civilizovaného světa! Ta rovnoměrnější distribuce neřádů (čili: svině se najdou, jak na "naši stráně barikády", tak u "nich") skutečně bodla, ostatně jako vždy! A ono negativum, ten bodavý pocit u srdce, ta popálenina? Opětovně riskuji, že budu neoblíben, ale znovu nemohu jinak: záporem tohoto filmu je, že se tak moc štítí smrti, značkuje ji jako největší zlo, vylučuje ji. Život a smrt v prostoru tohoto filmu nekoexistují vedle sebe, nevedou spolu dialog. Kat, služebník smrti, žije mimo městský život, zprvu všemi přehlížen, poté všemi obáván a všemi nenáviděn... Tady mě trochu mrzí, že se tenhle film nestál romantickou báchorku o tom, kterak se skrz nastupující generaci vyžehlí stará křivda, filmem, ve kterém bude smrt životem integrována, pochopena a ne zničena... 65% ()
Galerie (10)
Photo © Slovenský filmový ústav
Zajímavosti (6)
- Film prilákal do kín aj na dnešné pomery neuveriteľné 4 milióny divákov. Napriek tomu sa vyskytli prirovnania ku gýču. (Raccoon.city)
- Film sa nakrúcal od 9.9.1965 do 6.4.1966. (Zdroj: skcinema.sk) (Raccoon.city)
- Petra Debnára, ktorý stvárnil mladého kata Emilka Targu, predaboval Marián Labuda. (Zdroj: skcinema.sk) (Raccoon.city)
Reklama