Reklama

Reklama

Futurologický kongres

  • Izrael Kennes ha'atidanim (více)
Trailer 3

Obsahy(1)

Herečka Robin Wright hraje sebe samu: filmovou hvězdu za zenitem, které s přibývajícími vráskami ubývá rolí. Na stole leží možná poslední velká nabídka. Filmové studio chce naskenovat její tělo, pohyby i emoce, a koupit si tak virtuální herečku, která už nezestárne ani o den. Strach z konce kariéry, příslib věčného mládí ve světě filmu a štědrá finanční kompenzace nakonec Robin přimějí souhlasit. Po dvaceti letech se vydává jednat o prodloužení smlouvy na futurologický kongres. Ocitá se ve světě zcela transformovaném a fantazijním, v animované zóně, kde každý může být, kým chce. Vizuálně omračující zpracování povídky kultovního autora sci-fi Stanisława Lema (Solaris) je osobitou reflexí společnosti, která vzývá kult mládí a opájí se průmyslově vyráběnými iluzemi. Režisér Ari Folman (Valčík s Bašírem) originálním způsobem kombinuje herecké výkony (Harvey Keitel, Paul Giamatti) s animovanými pasážemi, přičemž zápletku ponechává otevřenou různým interpretacím. Navrch přidává divákům bonus: množství na první pohled skrytých detailů a hříček, které vyniknou až při opakovaném zhlédnutí filmu. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (4)

Trailer 3

Recenze (184)

Jermann 

všechny recenze uživatele

(KVIFF 2013) Jednoznačně nejrozmáchlejší snímek mých letošních Varů. Geniálně namixovaná kombinace dystopického sci-fi a nemilosrdně výstižné společenské satiry, podpořená skvělým výkonem charismatické Robin Wright. Ať si o jejím výběru rolí říká kdo chce, co chce, tohle jí prostě sedlo. Jako na většinu festivalových filmů, i na Kongres jsem šel více méně naslepo, takže ten náhlý rafinovaný přechod do "povinné" animace byl pro mě naprosto nečekaný twist. V tu chvíli se mi úsměv přerodil v němý úžas. ()

Dzeyna 

všechny recenze uživatele

Obdivuhodné. Toto jsem opravdu nečekala. Sice je to takový šňupací depesivní snímek, ale hodně mě bavil. Můžu říct, že realita a animace jsou dokonalé obě dvě a jsou skvěle propojené a propracované. A Robin Wright je opravu ta béčková herečka, které jsem si zatím nikde nevšimla, až tady. Pro mě opravdu velmi milé a zajímavé potěšení. ()

Reklama

ScarPoul 

všechny recenze uživatele

Jeden z tých filmov, kde je každá myšlienka prekypujúca nápaditosťou. Celé dve hodiny nám Ari Folman sprostredkúva fantastickú víziu budúcnosti, založenú na feromónoch, fantázií a umelosti. Stáva sa s toho perfektná satira nie len na filmový priemysel, ale aj úlohy človeka v spoločnosti a toho kde končí a kde začína jeho sloboda. Celý príbeh si pohráva so skutočnosťou. Máme tu veci, ktoré odzrkadľujú určité fungovanie sveta v ktorom sa príbeh odohráva a zároveň ho posúva na novú, zaujímavejšiu rovinu. Hovorím o animácií, ktorá určité ladí nie len fanúšikom Ralpha Baksiho, ale aj tým, čo za každou postavičkou hľadajú tú skutočnú( Eastwood, Cruise, Michael Jackson), čím sa táto rovina stáva omnoho zábavnejšou než tá hraná. Obidva kooperujú bez výraznejších prešľapov. Čo vo filme nefunguje, je ale stotožnenie. Robin Wright je síce super herečka, ale jej chovanie je podporené akousi bizarnosťou a strachom, ktorému za celý príbeh nemá kedy čeliť. Chýba tam dramaticky vyhrotená situácia. Tým pádom sa z celého filmu stáva ukecaná záležitosť. Všetky myšlienky sú síce múdre a robia z filmu príbeh presýtený posolstvami a podobenstvami, ale potrebný presah nevytvorí. Skvelá hudba Maxa Richtera, je ale naopak obrovským zadosťučinením. Malý veľký film, ktorý keď niekto objaví, môže objaviť niečo skutočne úžasné, alebo sa bude neuveriteľne nudiť. ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

I když má film rozhodně co říct a má v sobě poselství, které je dáno i tím, že byl příběh převeden do tohoto média, tak je to především forma, která tady zaujme, a to naprostým právem. Chvíli máte pocit, že se jedná o něco dalšího z pera Charlieho Kaufmana, ale přitom je to příjemné sci-fi s krásnou fantazií a nádherně bizarně absurdním vývojem. ()

Madsbender 

všechny recenze uživatele

Sunset Boulevard 21. storočia. Alebo Matrix, Inception, Ghost in the Shell, Paprika. Vlastne aj Metropolis. Le Congrès je koniec koncov ničím viac, než povrchne "komplexnou" aktualizovanou variáciou vyššie spomínaného, ktorá sa oddáva bujarým "one-of-a-hell-trip" hrátkam na poli čisto účelnej odosobnenej dystopickej vízie sveta veku X. Splývanie dvoch rovín reality, Langovská utópia života "tam hore" a vytrvalá ignorancia toho "sveta dole", veľké posolstvo ako pozadie pre čisto intímny príbeh jednej ženy. A metamorfózy herca prestupujúceho dekádami nezastaviteľného pokroku (motív, ktorý snáď nemôže byť klišovitejší). Revolúcia sa nekoná, Folman neprináša nič nové - okrem jednej jedinej veci. Keď sa pozornejšie zahľadíte na hore spomínané tituly, udrie vám do očí jedna vec - a to, že sú jasne rozdelené na filmy čisto hrané a čisto animované. Folmanov najväčší, skrytý úspech spočíva v úspešnom vymazaní tohoto rozdelenia v prospech funkčnosti zamotávajúceho sa koherentného systému realít univerza a vnútornej logiky filmu. Rovnosť týchto zložiek audiovizuálneho poňatia, zámerne hraničiaceho s grotesknou karikatúrou a miešajúceho originalitu s odpisovaním a výstrelmi naprázdno, neponúka nič viac a nič menej. Len jeden zvláštny trip, ktorý má istý, tu viac, tu menej funkčný presah. Ale vďaka jeho šialenosti v určitých momentoch a Robin Wrightovej, ktorá je rovnako uhrančivá v oboch podobách, je to miestami napriek všetkému takmer dokonalé. 90% ()

Galerie (211)

Zajímavosti (5)

  • Místo, kam se Robin (Robin Wright) po návratu do běžného světa vydává hledat svého syna, je bývalé berlínské centrální letiště Tempelhof. Původně mělo sloužit jako ústřední letiště pro celou nacistickou říši a jeho budova je dodnes třetí největší souvislou budovou na světě. (Charlizee)

Reklama

Reklama