Steins;Gate

Jelikož se Steins;Gate řadí k nejlépe hodnoceným anime na Anime listu, byl jsem k němu nejdříve opravdu hodně skeptický. To se ale změnilo už po prvním díle, kde jsem pochopil, co na tom všichni vidí. Máme tady skupinku podivínů, kteří pomocí mikrovlnky cestují v čase. To je ze začátku vlastně všechno, co se řeší a celé anime je bráno spíše jako komedie. Po druhé třetině ale daleko více zvážní, komedie se vypaří a v poslední třetině zasadí několik "heartbreaking" momentů. Tomu samozřejmě napomáhá skvělá skupinka hlavních postav, kde si u každé najdete alespoň něco, proč si ji oblíbíte. Ze všech je ale nejlepší hlavní hrdina Okabe, který si vyjde tak neuvěřitelným vývojem od bláznivého "mad scientista" až po někoho mezi Shinjim z Evangelionu a Subaruem z Re: Zero. Ostatní postavy samozřejmě nezaostávájí, "Mayushii" si opravdu zamiluje každý, Kurisu je sympatická tsundere a Hashida je... Prostě Hashida. Prostředí Akihabary, "elektrického města", navíc krásně podtrhuje atmosféru tohoto psychologického sci-fi. Celkově jsem si tuhle jízdu neskutečně užil, a to i následující speciální epizodu a film. Po dlouhé době krásných 10/10. (02.04.2021)

Výborný nápad, ale příšerné zpracování – tak nějak bych mohl ve zkratce popsat Steins;Gate. Kdyby mi někdo řekl, že se do jednoho anime nacpe otaku kultura, deprese, paranoia, CERN, cestování v čase, severská mytologie, romantika, aspekt kawaii, thriller a i nějaké transgender téma, asi bych si pomyslel, že to bude nějaká příšerná pubertální slátanina, kterou půjde jen těžko brát vážně. Jenže světe div se – ono to k sobě pasuje nečekaně dobře a jde to brát vážně. Pasuje to k sobě věru hezky, zejména cestování v čase je zpracováno zajímavě, jenže… když je takovýto koktejl dávkován tempem zdechlého hlemýždě, prokládán nesčetnými scénami úplně o hovně a častým scenáristickým blouděním ve slepých uličkách, vychází z toho ukrutná nuda, u které mi trvalo téměř rok, než jsem těch 24 dílů konečně dokoukal. Často čtu, že první díly jsou nudné a teprve pak to dovede chytnout. Já u sebe pozoroval zvýšený zájem až někdy okolo 12. dílu, což je u 24dílného anime sakra pozdě, přičemž po něm se pro velký úspěch znovu servírovala prvotřídní nuda a až posledních pár dílů celkový dojem trochu vylepšilo. Jsem přesvědčen, že osekání délky na polovinu a odstranění některých prakticky zbytečných postav (mám na mysli především Feris s Lukou) by pomohlo a mé hodnocení mohlo být úplně jinde. Takto je to přesně na pomezí 2* a 3*, ale když si vezmu, jakým anime z podobného ranku jsem dal 3* (například mnohem záživnějšímu Boku dake ga inai mači nebo Jodžóhan šinwa taikei), tak zde nemůžu dát víc než lepší 2*. (25.03.2021)

Při sledování tohoto anime jsem musel neustále myslet na seriál Ztraceni, protože to bylo naposledy u nich kdy jsem cítil podobné mravenčení v zádech při odhalování jedné záhady za druhou, navíc díky dvaceti minutovému formátu se prakticky jedna vyřešila a nová čekající na vyřešení objevila se nová, navíc brilatně zvládnutná technologie cestování časem, škoda jen že se druhá polovina prakticky zastavila na místě, a dle mého zbytečně přeslazený konec. (30.01.2014)

Sci-fi, ktoré nie je len o technických objavoch a vede ale o formovaní charakterov, ich vzájomných vzťahov a bežných každodenných úkonoch. Koncept cestovania v čase je v Steins; Gate podaný nezvyčajným spôsobom a to hlavne motiváciou hlavných postáv meniť minulosť nie pre dobro sveta ale pre ich vlastné potreby. Avšak zákony kauzality platia v každom prípade, takže i zdanlivo malé priania spôsobujú veľké zmeny vo vývoji najdôležitejšieho zámeru charizmatického hlavného hrdinu, ktorý sa miestami dostáva až za hranicu jeho vízie seba samého ako "mad scientist". Dialógy sú čiastočne poňaté s veľkou dávkou sentimentality, čo je typicky japonské ale nepovažujem to za závadu. Vizuálna stránka anime je skutočne skvelá. Prepracované pozadia s čistou nepestrou farebnosťou, krásnymi kompozíciami a zábermi z mnohých uhlov, to všetko robí obraz veľmi zaujímavým. Steins; Gate je anime na úrovni. (18.09.2013)

Dlouho se to tváří jako sofistikovaná komorní víceméně konverzačka party „geeků“ (a jednoho předobrazu Ricka Sancheze v podání doktorovského Tennanta) během jednoho parného léta nad pravidly a možnostmi cestování časem/paralelními instancemi, pak se to nějakou dobu přetvařuje jako stále komorní a osobní napravovačka předchozích chyb a boj proti nezvratnosti osudu (kde již v případě potřeby jsou některá pravidla ignorována), aby se nakonec ukázalo, že nešlo o nic více než emocionální vztahovou pohádku, protože se v závěru trapnou deus ex machinou popírají nastavená pravidla úplně. Půl seriálu je to „cesta tam“ a půl zase „cesta zpátky“, kde mezi úvodem a finále mohlo být stejně tak o dvacet epizod méně jako o dvacet více a nemělo by to zápletkou na nic vliv. Když to však samo sobě podrazí nohy a přestane to fungovat jako „časové sci-fi“, tak to drží nad vodou, a nutno uznat že zdárně, postavy. Ty jsou natolik sympatické, že díky nim to drží pohromadě. První třetina je zdaleka nejlepší, navozuje pocit paranoi (jakkoli podpásově mnohdy tím, že všichni nosí po několik týdnů/světů/realit neustále stejné oblečení), dává do placu dobrá témata i pravidla cestování časem (jde o derivát nápadů z jiných děl/teorií, ale ne nezajímavý) a člověk jí odpustí, že spoustu okatých časohrátkových obezliček prokouknete právě proto, že si tvůrci pohrávají s teoriemi, které znáte či jste je viděli/četli zpracované jinde. Pokud byste se tedy nechali nachytat některým z online žebříčků „nejlepších filmů/seriálů o cestování časem“, kde toto anime často figuruje, hrozí nemalé zklamání, protože „sci-fi o cestování časem“ to sice je, ale kvůli druhé polovině a především pak závěru ne příliš dobré. Pokud vám však tohle je jedno a akceptujete, že cestování časem je tu pouhý prostředek "jak se dostat postavám na emocionální kobylku", tak to doporučit jednoznačně lze. Na nich to totiž staví. Tuturůů! (27.01.2021)