Kluk na kole

Zklamání. Zbytečná vyhrocenost některých situací ubírá na přesvědčivosti, (mně trochu záhadná) dějová linka zase na reálnosti. Bratři Dardennové tentokrát zdaleka nevyužili potenciál zajímavého námětu, jakými nezájem biologického otce o svého dvanáctiletého syna (dokonce jeho odmítání a zřeknutí se ho) a zároveň přirozená dětská touha po rodičovské lásce jsou. ~ Ona i ta klukova permanentní jízda na kole (či předtím běh) coby pohyb za svým vysněným otcem mohla být symbolická. Místo toho /spoilery!/ se zaplétá s místním dealerem a baseballkou skolí dva chlapy, na to je okrade, aby mu jeden odpustil a druhý neodpustil, načež ten druhý po něm později začne házet kameny a on spadne ze stromu. A je konec. Možná jsem nechápavý a něco mi uniklo, v každém případě mně tento mnohými adorovaný (dle mého vyfabulovaný) filmový „realismus“ bratří režisérů TENTOKRÁT nesedl. Rozehrál bych děj úplně jiným směrem, aby byly podtrženy mnohé naznačené kontrasty (např. dětská jednoznačnost / neposkvrněnost VS. kalkul / nepřímé chování dospělých…). ~ Nicméně zajímavá myšlenka, kterou si mnozí z filmu vezmou: je důležité, jestli tě má někdo rád (zde pěstounka = cizí člověk), nikoliv to, že tě biologický otec nechce. (17.04.2012)

No, jenže vůbec. Ten vnitřní hodnotící a neustále se měnící pohled na charaktery sice vnímám, ale k čemu mi to je, když na mě současně všechny dějové zvraty působí až pohádkově jednoduše zkonstruované právě pro ten účel. Ještě tu rozjížděcí půlhodinu pátrání po kole jsem jel stejnou linku "jak morálně hledět na to a tamto, případně nehledět vůbec", jenže pak mě Kluk na kole začal sám vyhazovat, než spadl řetěz úplně. Já tu přirozenost necítím. Můžu to vnímat jako ideologickou hru a rozhodně to můžu vnímat jako další film o krizi maskulinity, ale bohužel u mě převažuje vnímání filmu jako soubor postav chovajících se záměrně jako idioti především proto, aby vyvolávaly v divákovi otázky a celek dělal nějaký dojem. Na mě příliš nedělal. (27.12.2018)

Jelikož se dosti dlouho pohybuji v ,,ústavních vodách", tak plně potvrzuji, že realističtěji nemohli tvůrci vypodobnit chování odkopnutého, zrazeného dítěte. Zároveň i srabácký postoj rodiče, který je sketa, ale v očích dítěte chce být za pěkného. Bohužel to tak v 85% je. Kluk na kole, měl štěstí, že potkal tak schopnou pěstounku, protože realita je jiná. Většinou si pěstouni myslí, že dostanou krásná, hodná, ochočená zvířátka a při prvních problémech začnou couvat. Zpátky k filmu, profesionálně odvedená práce, pěkné herecké výkony (obzvláště Thomase Doreta), stojí se na to podívat. (30.12.2013)

,,CHCI TÁTU!“..... /// (a něco jednoduššího bys neměl?) Příběh, za kterým je třeba vidět víc než jen děcko, jehož chování na optimismu lidem, zvažující případný pěstounství, nepřidá. Cyril se totiž chová - přirozeně. A přirozený je i prostředí z kterýho přišel. (My lidi, si totiž zvyknem na všechno...) Nepatřím k lidem, kteří tyhle ,,děti“ omlouvaj ....,,když voni to měli v životě tak těžký“ (jsem snad asociál???). Z filmovýho hlediska .... nevím....prostě příběh, kterej se může odehrát kdekoliv kolem nás (často blíž, než si myslíte), o smutnejch starostech malýho kluka, o starostech s cizím spratkem a s nadějí, že dostat pořádně za vyučenou vždycky a všem pomůže. (Opravdu tomu věříte?) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zejtra si domů přivedeme novýho chlapce (..ty vole, nejsem pedofil, ale PĚSTOUN!!). 2.) Mám silný sociální cítění. 3.) Thx za titule ,,tHe.b0dY“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (02.03.2012)

Žádná symbolická konstrukce snažící se obsáhnout celé universum, ale prostý příběh jednoho "deprivanta". Jistě, film musí mít počátek a konec, takže určitou spojnicí je katarze "vstoupit do kruhu násilí je jednoduché, vystoupit nikoliv", ovšem síla tohoto filmu spočívá v emocích, které dokáže vyvolat. Na pět hvězdiček to není, film je spíše sled výborně natočených a zahraných epizod, ale nezapomenete na něj dlouho po odchodu z kina. (15.05.2012)