Reklama

Reklama

Vražda v salónním coupé

(divadelní záznam)

Obsahy(1)

V luxusně zařízeném salonním coupé mezinárodního rychlíku cestují tři pasažéři: slavný český policejní inspektor Trachta, průmyslník Meyer, který vyrábí všechno pro zahřátí (kožichy, rum, šamotové cihly), a továrník Bierhanzel, výrobce masti pro houstnutí vlasů. Ve stanici Istanbul přibude k této trojici inspektorův žák, policejní praktikant Jindřich Hlaváček, dokončující svou diplomovou práci o vlakové kriminalistice. Cesta probíhá klidně až do chvíle, kdy továrníka Bierhanzela rozbolí zub. Vlakový steward - jakýsi konduktér pro boháče - přispěchá se šlapací vrtačkou a továrník se po zákroku cítí mnohem lépe. Záhy bolest pomine úplně, neboť Bierhanzel zemře. Takto efektně otevřel Jára Cimrman svou detektivní hru "Vražda v salónním coupé", v níž zúročil své zkušenosti z policejní služby na vídeňské "čtyřce". O jeho kriminální a kriminalistické kariéře nás poučí série fundovaných přednášek, polemizujících s rakouským středoškolským profesorem E. Fiedlerem. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (172)

Godhaj 

všechny recenze uživatele

,,Únor: Odemkl dveře třídy tak, že nešly zamknout.“ Tato hra se mi líbí mnohem více, než film Rozpuštěný a vypuštěný. Asi to je jednak obsazením, a také tím, že hra je nabita více vtipnými místy. Herecky je to nádhera, jen Vondruška je opět o třídu níž, než všichni ostatní. No a nesmělý Hlaváček v podání Čepelky, to je prostě koncert. Úvodní seminář je takový klasický a vždy se u něj pěkně nasměju. ()

Ydrosten 

všechny recenze uživatele

Musím upřímně přiznat že v tomto složení ( Smoljak = inspektor / Čepelka = Hlaváček / Vondruška = Meyer ) se mi představení moc nelíbilo. Mnohem - neporovnatelně - lepší bylo představení kdy Trachtu hrál Svěrák, Meyera hrál Čepelka a Hlaváčka si zahrál hostující Brodský mladší ( který si Hlaváčka zahrál i ve filmu Rozpuštěný a vypuštěný ) I celý seminář v tomto konkrétním složení, byl nějaký pozvolnější a ne tak geniální. Jináč se samozřejmně jedná o pekelně výbušné představení. ()

Reklama

Ozzy2 

všechny recenze uživatele

U všech her i seminářů je důležité, v jaké sestavě je představení odehráno.Takže je to houpačka, někdy nadšení, jindy rozpaky.u Smoljaka mi při seminářích vadí, že když se dostane k místu, kde se má publikum zasmát, tak se odmlčí a celé ho zprava doleva očima přejede.Ani jeho smrtka se mi nelíbí, Svěrák je prostě Svěrák.A to platí i pro Trachtu.A Brukner-to byl Hlaváček, Čepelkova parketa je bohužel jinde.A pro bebacka:máš pravdu, hochu, jsem blbec, ale alespoň inteligentní.Ty jsi též blbec, ale úplně vylízanej. ()

B!shop 

všechny recenze uživatele

No, tady je uvodni seminar krapet slabsi. Bohuzel tu chybi Sverak a Genadij Rumlena je zoufale nevtipnej, fakt nevim, kde to vyhrabali. Co se tyce Vondrusky, ten spatnej neni, ale obcas zapomina text, prerikava se, nebo se rozesmeje. Samotna hra ma pomalejsi rozjezd, ale jakmile dojde k vrazde a Smoljak zacne vysetrovat, tak se to zase rozjede. Tady je slusnej i Genadij, trochu mi pripomnel Crabtreeho z Halo, Halo. Jinak krome skvelyho Smoljaka stoji jeste za pozornost Cepelka, hlavne jeho vyslech Vilmy je hodne vostrej. Jinak film Rozpusteny a vypusteny jsem videl pred timhle, takze mi byly naky scenky povedomy, ale i tak jsem se u nich bavil. Lehce slabsi, ale porad na 5*. ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Slyšel jsem na vlastní uši, že steward nikdy neřekl: Eréč piklóš neméči, huňár scépeň kámoš." Tak jsem to slyšel taky, takže je to jinak a vrahem je houslista. To dává smysl, pokud tedy použijeme šrapnel. Ten je zkrátka jedinečný, ale není v tom sám. Je v tom skok přes vyděšeného koně nadél, pátrání v třídních knihách a zejména Vilma, která schovala vyšetřujícímu Hlaváčkovi tužku. Já se tedy přiznám, že dvojici Trachta - Hlaváček mám raději ve složení Svěrák - Brukner, ale tato alternativa je nakonec taky docela erömü. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (11)

  • Názvem i dějem hra připomíná detektivní novelu Agathy Christie „Vražda v Orient Expresu“ z roku 1934. (mnaucz)
  • Námět na hru dal Jaroslav Weigel. (Kulmon)
  • Báseň Maralík se jmenovala původně Minařík. Objevil se však v divadle důstojník StB se stejným jménem a autoři název raději změnili. (Kulmon)

Reklama

Reklama