Režie:
Ladislav SmoljakHudba:
Jan KlusákHrají:
Ladislav Smoljak, Miloň Čepelka, Jaroslav Weigel, Pavel Vondruška, Genadij Rumlena, Josef Koudelka BergsteinObsahy(1)
V luxusně zařízeném salonním coupé mezinárodního rychlíku cestují tři pasažéři: slavný český policejní inspektor Trachta, průmyslník Meyer, který vyrábí všechno pro zahřátí (kožichy, rum, šamotové cihly), a továrník Bierhanzel, výrobce masti pro houstnutí vlasů. Ve stanici Istanbul přibude k této trojici inspektorův žák, policejní praktikant Jindřich Hlaváček, dokončující svou diplomovou práci o vlakové kriminalistice. Cesta probíhá klidně až do chvíle, kdy továrníka Bierhanzela rozbolí zub. Vlakový steward - jakýsi konduktér pro boháče - přispěchá se šlapací vrtačkou a továrník se po zákroku cítí mnohem lépe. Záhy bolest pomine úplně, neboť Bierhanzel zemře. Takto efektně otevřel Jára Cimrman svou detektivní hru "Vražda v salónním coupé", v níž zúročil své zkušenosti z policejní služby na vídeňské "čtyřce". O jeho kriminální a kriminalistické kariéře nás poučí série fundovaných přednášek, polemizujících s rakouským středoškolským profesorem E. Fiedlerem. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (172)
,,Únor: Odemkl dveře třídy tak, že nešly zamknout.“ Tato hra se mi líbí mnohem více, než film Rozpuštěný a vypuštěný. Asi to je jednak obsazením, a také tím, že hra je nabita více vtipnými místy. Herecky je to nádhera, jen Vondruška je opět o třídu níž, než všichni ostatní. No a nesmělý Hlaváček v podání Čepelky, to je prostě koncert. Úvodní seminář je takový klasický a vždy se u něj pěkně nasměju. ()
Je velká škoda, že se nedochoval starší obrazový záznam Vraždy v salónním coupé. Jednak je zde publikum zcela marné ale také aktéři působí unaveně a znuděně. A zároveň uspěchaně. Jakoby to chtěli mít co nejdříve už za sebou. Existuje audiozáznam z osmdesátých let, kde herci hýří daleko větším temperamentem, humorným "flow" a mazlí se s každou replikou. Seminář je rovněž svižnější, protože postrádá určité sekce, jako třeba o kůrovci nebo předvedení zhudebnění přiznání. Ačkoli Ladislav Smoljak většinou exceloval, do role inspektora Trachny se přece jen víc hodí cholerický Zdeněk Svěrák a zvládl ji, dle mého názoru, lépe. A také pro Petra Bruknera jako velmi nesmělého policejního praktikanta Jindřicha Hlaváčka to byla role, která výrazně definovala jeho následující repertoár. :) ()
Bohužel z mého pohledu jedna z těch slabších her Divadla Járy Cimrmana. Stále je to sice velice nadpůrměrný komediální výtvor, ale ve srovnání s ostatními hrami tohoto divadla působí trošku nemastně neslaně. Chybí nějaká ikonická hláška a už úvodní rozprava všechno předznamenává, jelikož je poměrně rozpačitá. ()
Jedna z těch, nechci úplně říct, slabších, ale pro mě ne až tak zábavných, respektive, svůj potenciál plně využívajících her. V rámci kompletní opětovné projekce DJC bych ji umístil na pomyslném žebříčku níže. I přesto jde pořád o skvělou zábavu, která je svou úrovní jinde, než drtivá většina toho, co dnes kdokoliv v tuzemsku vypotí: -Jindro, jestlipak už se holíš? -Vyšetřující: Holím. (...) -... a tvoje matka? -Matka byla běhna, pane... (Smoljak) ____ 72% (1970) ()
Geniální. Dokonce jsem neváhal a za hříšný prachy koupil dárkovou edici všech her. U některých se směju víc, u některých míň. Ale směju se vždycky, vždycky mám dobrou náladu a nevěřícně kroutím hlavou, kde na to chodí. Tolik nápadů, odkazů, parafrází a chytrosti jsem snad nikde jinde neměl tu čest vidět. ()
Galerie (7)
Zajímavosti (11)
- Názvem i dějem hra připomíná detektivní novelu Agathy Christie „Vražda v Orient Expresu“ z roku 1934. (mnaucz)
- Zdeněk Svěrák v jednom rozhovoru řekl, že prý hry jak stárnou, tak se občas objeví něco, co diváky neúmyslně rozesměje. Zdeněk Svěrák uvedl přímo příklad: „No a když ten Mayer řekne: ‚Říká každému obžalovanému Miloši, to bylo nesnesitelné,‘ tak to v publiku zašumí a to tahle věta v textu je už od premiéry.“ (mnaucz)
- Hra se měla původně jmenovat „První případ policejního praktikanta Hlaváčka“. (mnaucz)
Reklama