Ukradené Vánoce

Animovaný muzikál je u mě tak trochu předurčen ke skáze, ale Burtonův styl, nápadité ztvárnění originálního pojetí Halloweenu/Vánoc a dobré texty písní svou kvalitu nezapřou. Atmosféra je ucházející i pro odpůrce žánru a film příjemně balancuje mezi pohádkou pro děti a animovaným "hororem" pro dospělé, ovšem své nižší a samozřejmě velice subjektivní hodnocení popřít nemohu, takže promiňte upíři, kdož jste tuto noc vypili nejvíc krve... 5/10 (26.12.2007)

Priznavam, ze jsem diky oslavnym recenzim a zminkam o "kultu" cekal jeste o neco vice, ale kdyz jsem se konecne k tomuto dilku dostal, neda se rici, ze bych byl zklamany. Genialni hudba Dannyho Elfmana, krasne loutkove zpracovani a pekne pisnicky mi zprijemnily Stedry vecer. Ovsem chvilemi se mi i pres kratkou stopaz zdalo, ze se pribeh trochu zbytecne natahuje. Nicmene rad se na Nocni muru pred Vanoci podivam znovu a pote uz tu posledni hvezdicku pridam - jiz ted jsem byl na vazkach, protoze sceny, kdy se Jack po vsech utrapach jal rozdavat darky a tim "obstastnit" male deti byly naprosto kulervouci :-D (25.12.2007)

Mám moc v oblibě Burtonův styl a jeho osobité pojetí každého filmu. Hodně lidí už má jeho atmosféru a nádech jeho snímku okoukán a čím dál více je nudí a chtějí změny, to já ne! Já bych mohl jeho filmy sledovat nepřetržitě ;-) Mrtvou Nevěstu Tima Burtona už jsem viděl asi před dvěma roky, zato Ukradené Vánoce až nyní. Animace nádherná, zlé bytosti skvělé, stejně jako protikladné „vánoční městečko“ výborně namluvené, spousta originálních detailů a nápadů, temné ponuré barvy. Hustá atmosféra s hororových nádechem je bezchybná, umocňuje prožitek s filmu stejně dobře jako výrazná, s citem sladěná hudba. Jak já vždy na muzikály nadával a nyní mám přesně opačné zážitky, po Sweeney Toddovi a přežití Muzikálu ze střední, mě nadchla i tato hudební pohádka. Naše tuzemské televize by mohly tutu vánoční povídku vysílat pravidelně o svátcích. 9/10* (29.09.2008)

tak sem se tyto Vánoce k tomuto Burtonovu klasickému filmu konečně dostal a až na pár drobností toto spojení dvou svátků a následky Jackova poblouznění fungovalo skvěle. Skvělá atmosféra, jak u Halloweenu, tak u Vánoc, podpořená perfektně sedícími písničkami od génia Elfmana (který dokonce zpívá hlavní postavu) a samozřejmě dostatek morbidních vtípků a ironií, jak už je to u Tima zvykem. Selickův styl animace, který mně tak zaujal i u Coraline (která má s tímto filmem dost společného) mně dost baví. Merry Christmas and Happy Halloween. A nejlépe oba dohromady :) (23.12.2010)

Pokud je Mrtvá nevěsta takovým roztomilým nekrofilním polibkem, který potěší masy, příběh Jacka Skellingtona je hnilobný gulášek pro chuťové pohárky burtonovských labužníků. Na prvním místě tentokrát figuruje Danny Elfman, jehož skvělý soundtrack i výtečný vokální projev v hlavní roli dělá z filmu skutečný zážitek. Převelice potěšující je i makabrózní animace, která kaskádami barev, ostrými barevnými rastry i velkými celky jednoznačně Mrtvou nevěstu překonává. Co se hravosti týče, je to mezi zemí nebožtíků a Helloweenovým královstvím plichta. Vizuální vynalézavost tvůrců nezná mezí a malými gagy je film prolezlý jako nebožtíkovo tělo červy (mými osobními šampiony jsou vampíří hokejisté). Příběh je, jak jinak, typicky burtonovský, hlavní postava rozkročená mezi dvěma světy, přičemž do jednoho náleží a druhý se snaží pochopit... funguje to vždy, tudíž i zde. Možná mi trochu chybí větší vřelost, kterou Burton docílil u milostného příběhu Viktora a mrtvé nevěsty. Noční můra si zachovává záhrobní odstup a doopravdy mě rozehřála až zasněžená scéna v samém závěru. Nelze však slevit z absolutního hodnocení, ne pokud je člověk zastydlým milovníkem filmové i literární poetiky pošuka Tima Burtona... (05.06.2006)