Domek z karet

Pilot: Chytré kecičky v nepřirozeném podání. Jestli něco nenávidím víc, než zpěv ve filmech, je to mluvení do kamery. Ani Spacey zde není tak charismatický, jako v jiných počinech. Dost možná je to politickou látkou, která není mým šálkem kávy, ale první díl prostě byla nuda k uzoufání. Snad se to trochu rozběhne, jinak House of Cards způsobí, že se opravdu filmům s červenou barvou začnu vyhýbat. :))) (18.02.2015)

Edward Meechum out of five. Když už si divák myslí, že scénáristy má přečtené a tentokrát jej už opravdu ničím nepřekvapí, tak právě v ten moment slabosti zasadí Spaceyho antihrdina (jehož každá věta se rovná historickému citátu) ještě silnější úder do dramatické kostry dějového oblouku. Nudná látka přetavena do chytrého a až odporně zábavného eposu o zradě, vzestupech a pádech. Season One: 90% Season Two: 100% Season Three: 80% Season Four: 100% (08.12.2014)

Dva první postřehy po první sérii: 1. Mám strašnou chuť na žebírka. 2. Každý za sebe a všichni proti všem. To je asi nejstručnější popis toho, o čem to je. Nebudu kritizovat scénář, protože je výborně napsaný, nebo herce, protože zapadají. Problém je, že je to tak plné hnusných lidí, že vlastně nevím, proč jejich osudy sledovat. V tomhle případě mě nelákají ani nekonečně vtipné střety Humpheyho Applebyho s Jimem Hackerem (souvztažnost, s níž jsem potenciálně hazardoval, a jež nepostrádala jistý element reciproční utilitárnosti a snad i vzájemnou satisfakci, dospěla do bodu nezvratné separace a je blízka politováníhodné definitivní terminaci), ani potřeba s některou z postav více sympatizovat a starat se o ní. Člověk by mohl alespoň respektovat ústředního Spaceyho kongresmana Underwooda, podobně jako jiné antihrdiny typu sarkasticky vtipného Jurije Orlova z Lord of War, ale když si zbytečně začne s ošklivou novinářkou (to myslím vážně - z té postavy je blivno než že by jakkoli přitahovala), tak to jednak zbytečně zdržuje děj, jednak to k postavě nesedí. Odporné charaktery tu jde najít všude, jak v politice, tak v novinařině, pokud tu někdo některé kroky neudělá, pak spíš proto, že je slaboch, než kvůli svědomí. Při střetu takových individuí jako je Underwood, jeho manželka (plno řečí o prospěšných projektech, ale za svými cíli jde stejně tak přes mrtvoly), ambiciózní novinářka, co je stejně bezskrupulózní mrcha jako politici, Underwoodův poskok Stamper, slabošský Russo, prezident co nemá důstojnost, a tak dále, zkrátka když jdou tihle lidi proti sobě, mám maximálně tak chuť zavřít je do místnosti s hladovým tygrem a zamknout, ne sledovat, co udělají příště. Tu a tam se někdo normální spíš mihne, obvykle se nechá využít a zase jde pryč. Jak jsem už napsal, problém je, že to není ani vtipné jako Ministr, ani zas tolik sarkasticky postřehové jako Lord of War. Od Underwoodova obracení se na diváka bych čekal něco jako předváděl právě Orlov, případně postřehy o životě a o lidech jako třeba od Emila Magise ve Vajíčku. Takhle je to vlastně jen popis technologie moci a její přitažlivosti pro specifickou skupinu lidí, ať už se pohybují v politice, novinařině nebo neziskovkách. Přitažlivost samotnou mocí popisuje v románu 1984 Winstonu Smithovi O'Brien. To, co vnitřní stranu motivuje, je čirá moc sama o sobě. Podobně mluví Underwood. Jenže ten v seriálu nemá svého Winstona Smithe a to mi na něm asi chybí. Je to můj vlastní problém, ale brání mi to proto ohodnotit vyšším počtem hvězd, což by si za jiné své stránky toto dílo možná zasloužilo. (07.09.2014)

Politika je svinstvo. Můžete do ní vstupovat čistí jak lilie a sideály Ježíše... Buď to nezvládnete a pokud to půjde, z toho vlaku zavčas vyskočíte. Nebo to nezvládnete jiným způsobem a semele vás to jako stovky těch před vámi. Pokud vydržíte, bude to za cenu krutých ústupků a često osobních zrad na sebe samém, na svých ideálech a morálních zásadách. Pokud vydržíte opravdu dlouho, pak už s lilií a Ježíšem nemáte pranic společného. kevin nám trochu zakulatěl, ale Robin je stále sakra baba! * * * * (28.01.2016)

Zatiaľ mám za sebou len prvý diel a pocit z mimoriadne profesionálne odvedenej práce všetkých tvorcov. Najviac ma zaskočili pohľady a prehovory Kevina Spaceyho do kamery, čo by som v tomto type seriálu vôbec neočakával. Ale je to perfektný ťah pre bližšie spojenie s divákom a jeho intenzívnejšie vtiahnutie do deja. Takto to nepôsobí len ako fiktívny seriál z prostredia veľkej politiky, ale tieto dokumentárne prvky mu pridávajú ešte viac na realistickosti. Pilot sľubuje ešte poriadne pútavé sledovanie. (11.07.2013)