Víkend

----"Well, what happens is, while you're projecting who you want to be, this gap opens up between who you want to be and who you really are, and in that gap, it shows you what's stopping you becoming who you want to be."----Jednoduše detailní snímek, který popisuje všední záležitosti s náležitými detaily, takže je všechno maximálně živé, opravdové a realistické. Ne každému tenhle z velké části konverzační, po akční stránce zaostávající a dějově celkem prostý snímek postavený víceméně na výkonu dvou lidí sedne. A plně chápu, že ani tematika nebude pro každého. Osobně se přiznávám, že v kontextu celého příběhu a děje pro mě nebyl fakt, že se jedná o "homosexuální" film to nejmarkantnější i když to samozřejmě dělá celé dílo tím, čím je. Tím chci říct, že přestože je tenhle film o homosexuálech, dal by se příběh (tedy jeho kostra a celkové sdělení)přenést na osoby jakéhokoli pohlaví/sexuální orientace/rasy a s trochou nadsázky i věku a pořád by vše dávalo smysl i když je pravda, že by potom snímek možná neměl tolik originální atmosféru. Herecké výkony jsou skvělé, netroufám si odhadovat, jak by film dopadl bez nich. Po dlouhé době jsem narazila na film, kde jsou dialogy, které stojí za povšimnutí a v kombinaci s herci je to opravdu vydařené. ----"I'm not saying people shouldn't forge relationships, all I'm saying is that we don't need someone to sanction it,- to make it legitimate, to make us respectable. Yeah, heaven forbid. And don't tell me that people get married because of love. People get married for the same reason that they buy a house or buy a dog, to tie them down so that they go:, "Oh, no, we couldn't possibly go away this weekend." "Who'd look after Buster? Couldn't possibly leave Buster alone."---- (22.03.2014)

Před deseti lety, když jsem Weekend viděl poprvý, jsem mu dal pět hvězdiček. Teď jsem se na něj podíval znovu - a pořád je to výborný, jsem překvapenej a potěšenej, že obstojí. Ta realističnost, syrovost, jakoby všednodenní příběh, plus jak zejména Tom Cullen hraje, to člověka nemůže nechat chladným. (05.04.2021)

nejdřív musím podotknout, že Víkend není moc filmový a spíš natočený polodokumentární formou, což mu však přidává na autentičnosti. Užijou si ho především diváci zaměření na konverzační dramata a navíc nesmí být prudérní, i když sexuální scény jsou natočeny decentně, ale výstižně. Navíc musím vyzdvihnout přirozenost herectví hlavních postav. Věřil jsem jim každé slovo. Děj není tak podstatný, ale je citlivě natočen a ukazuje nám snahu o sblížení 2 mužů s odlišnou povahou. [ PŘÍBĚH: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] (07.07.2012)

Film je to moc zajímavý, bohužel má své ale. To hlavní ale je, že se vlastně za celou tu dobu nic neděje. Čekal jsem nějaký zvrat, alespoň na konci filmu a ono pořád nic. Film staví na výkonech herců, které jsou naštěstí velmi dobré a celý film tak zachraňují. Bohužel ani ty emoce jsem necítil. Čekal jsem, že to bude hodně podobné filmu Shame, ale to bohužel není. 6/10 (21.10.2012)

scénář by bylo ideální převést do podoby rozhlasové hry. sestává víceméně jen z konverzací, v nichž se hrdinové zpovídají ze zážitků a emocí. k těm ovšem divák žádný přístup nemá, než právě z dialogy zprostředkovaného vyprávění. na hereckých výkonech proto stojí vše. slova musejí být podána přesvědčivě. ruční kamera snímající povětšinou fádní interiérová prostředí z nezvyklých úhlů a s mírným rozstřesením, tak spíše působí jen jako nenápadné ozvláštnění a příspěvek k všeobecné snaze o co nejnepokrytější civilnost. rozhovory jsou samy o sobě nezajímavé a nutně nudí, pokud se divákům nepodaří navázat pouto s postavami. velmi intimní průnik do života postav, o který autoři s úspěchem usilují, to usnadňuje, ale v posledku záleží i na vyprávěných příbězích samotných, na povědomosti situací a ochotě vůbec naslouchat vyprávění. s odvoláním k tomu se musím přiznat, že mě film osobně nijak neoslovil, ani nedojal, vlastně ve mě nevzbudil žádné zaujetí. ale s tím tvůrci počítají. sami dobře vědí, že jejich téma není pro většinu lidí atraktivní, a nechávají i o tomto hovořit jednu z postav. i základní princip, na němž je celý film vybudovaný, vlastně sami přiznávají ve scéně, kdy jeden z protagonistů váhavě odhaluje své city do diktafonu druhého. nejde o nich ambiciózního, spíše o relativně úspěšný pokus o náhled do starostmi sužovaného milostného života dvou homosexuálů a naději, že z etudy vznikne cosi hodnotnějšího. netřeba sledovat, stačí poslouchat, co zaznívá, a nechat to na sebe působit. byla by to tedy slušná rozhlasová hra, jak díky obstojně napsaným dialogům, tak díky uměřenému soundtracku, ale coby film jde o lepší průměr. (31.10.2012)