The Quiet Earth

Zajímavá první polovina, kdy hlavní hrdina lítá po světě, kde není žádný člověk a pak z toho začíná trošku bláznit a hraje si, aby nějak zabíjel čas. Od druhé poloviny to už ale taková zábava není a s třetím pasažérem už je to docela i nuda. Konečné rozuzlení je pak takové nijaké, ale poslední záběr je pěkný. :) (01.07.2010)

Ticho na zemi je taková neakční Já, legenda, která musí těžit hlavně z atmosféry vylidněných a pustých ulic různých měst a silnic, což se daří celkem slušně, jenže zároveň to neni nic, co by nějak přímo uchvátilo nebo poslalo do kolen a s postupem času a s přibýváním postav a nezodpovězených otázek mi to přišlo už takový nevyužitý, nevysvětlený a nedodělaný. Ovšem herci skvělý, to se musí nechat (22.07.2008)

The Quiet Earth je svým námětem ve velké míře podobný staršímu snímku Kam zmizeli všichni lidé? The Quiet Earth je velmi zvláštní film s tou správnou, post-apokalyptickou atmosférou vylidněných, pustých a tichých měst. Rovněž je také velmi inspirativním návodem, co vše by v podobné situaci mohl jedinec dělat:) Občas jsem byla lehce zaražena bizarním či podivným chováním postav a několika scénáristickými a dějovými nelogičnostmi a nesrovnalostmi, které mě téměř podnítily k nižšímu hodnocení. Zejména scéna, kdy Zac Hobson začne dělat různé blbosti z očividné radosti spojené s nadcházejícím stadiem šílenství z toho, že je na Zemi sám a nabízí se mu tak neomezené možnosti, jak trávit volný čas. Jedna z jeho blbostí vypadá tak, že několik dní chodí po venku oblečený v dámské košilce. Chápu, že kdybychom se nacházeli v podobné situaci, nejspíš bychom klidně mohli jednat, zrovna tak, jako on, ale zkrátka i tak mi to přišlo nevěrohodné a podivné. Vzbudilo to ve mně myšlenku na to, co by asi dělal Norman Bates. Jakou radost by měl, kdyby mohl v matčiných šatech chodit i venku:) Nakonec mě však doba vzniku, celková atmosféra, zvláštnost díla i jeho závěr (nebudu jistě spoilerovat, když odkážu na plakát, který ve velkém spoileruje právě onen konec filmu:) přesvědčili, že si zaslouží čtyři hvězdičky. Sice ne čisté, ale přesto. (25.11.2012)

Kdo by netoužil být na světě sám? Kdo by nechtěl okusit tu nekonečnou svobodu? Kdo by nechtěl dělat bez dovolení všechno možné? myslím si že každý, ale každý by po tom zjistil, že i když dovedou lidé nasrat, je jejich společnost pro život nesmírně důležitá. A to se přesně snaží říct tento film. Trochu zvláštně pojaté sci-fi s lehce depresivní a poutavou atmosférou není asi pro každého. Někoho může odradit tak jako mě divné chování postav a trochu nečekaný závěrečný zvrat nutící k zamyšlení. Já jsem až zas tak uchvácen nebyl, ale určitě ten film má mnoho co do sebe, to nepopírám. P.STen plakát je fantastickej! (27.02.2010)

Jestliže jsem si u Barbarelly pochvaloval, že hned úvodní scéna byl striptýz hlavní hrdinky, tak tady musím smutně upozornit heterosexuální muže, že jako jednu z prvních věcí uvidí nahého čtyřicátníka s pleší. Ale nevadí...Lawrence je fajn herec a navíc se brzy obleče. Celá ta myšlenka, že se všichni najednou vypaří, je docela haluz a nepomůže ani rádobyvědecké vysvětlování. Přesto...když přistoupíte na pravidla hry, dostanete zajímavé drama, které vás přiměje se zamyslet, co by jste na místě jediného člověka na Zemi, dělali vy. Ale to není zdaleka vše. To, co tady někteří vytýkají...tzn. jistá nedotaženost, to naopak vidím jako velké plus, protože se tvůrcům podařilo načrnout tolik témat k zamyšlení, že kdyby šli do hloubky, tak má film 5 hodin. A to by bylo peklo, protože už tak The Quiet Earth místy nudí. Ovšem častěji udržuje atmosféru, která má i díky rozumné stopáži zvláštní kouzlo. Jsem rád, že jsem to viděl, byť nadšením nehýkám. (16.04.2020)