Umění zapadnout

Vylhané indie drama, z kterého je na hony cítit konstrukt. Nevadí mi šablonovitost charakterů (hlavní zdeptaný hrdina, sympatická, ale komplikovaná dívčina, nestálý mentor atd.), pokud se tvůrcům podaří vdechnout jim opravdovou osobnost a nevadí mi schematické vystavění podobného typu příběhů, pokud působí přirozeným a plynulým dojmem. V The Art of Getting By však postavy nežijí, pouze plní scenáristou zadané úkoly a přesouvají se z jedné nedomrlé sekvence do druhé, jako by autor předtím nakoukal žánr a musel z něj nutně vyextrahovat všechno, aniž by jakkoliv přemýšlel o vlastních hrdinech a vlastním příběhu (postavy se tak často pohybují na místech, dělají a říkají věci, které byste v jejich věku nečekali). Skvělá alternativa se nabízí v podobě It´s Kind of a Funny Story, který rovněž nabízí možnost docenit talent Emmy Roberts. (30.12.2011)

Tak příjemný romantický film jsem už dlouho neviděla a že se těhle romanťáků děsím. Zdejší popisek filmu je jaksi mimo, takže to uvedu na pravou míru. George je zamlklý a nepochopený. Nesnáší školu, protože ho nudí a přijde mu, že se neučí nic užitečného do života (což trigonometrické rovnice opravdu nejsou). Zkamarádí se se Sally, o které jako diváci nevíme, jestli si zakládá na známkách, spíš je průměrná studentka. Nebyl do ní dlouhá léta zamilovaný, prostě se potkali a přeskočila jiskra přátelství. Přátelství, které se postupně změní v určitou náklonnost a touhu být i něco víc. Jenže George je nesmělý, neví, jak dát najevo city a Sally je hlupačka, co jen vyčkává, kdy se k něčemu chudák chlapec rozhoupe a totálně jejich přátelství zničí ve chvíli, kdy mu nabídne sex a následně řekne, že to byl jen vtip. Film nezachází do žádných klišé romantických filmů, je uvěřitelný, netlačí na pilu a prostě zobrazuje život jednoho středoškoláka tak, jak to doopravdy je. Velké překvapení a Freddie Highmore FTW. PS: Mnohem víc se mi ale líbil v pozici gaye ve filmu Toast. (27.12.2011)

Přemýšlivý trouba George ve mně vyvolal matné vzpomínky na dobu, kdy jsem se bezcílně poflakoval životem, připadal si hrozně moudrý a tak si zpětně do minulosti posílám pár facek, abych se probral. Musím se přiznat, že do chvíle, než osud George podobnými fackami shodil do života, tak příběh trošku moc filozofoval, romance se také nerozjížděla nejrychleji, ale závěr, ačkoli byl snadno předvídatelný, tak mne hodně potěšil. (13.05.2013)

Přestože není The Art of Getting By, přiznávám, nic nového pod sluncem, dokáže oslovit mnohé ALTERNATIVNĚJI SMÝŠLEJÍCÍ diváky (díky možnému ztotožnění se s protagonistou), přičemž, nutno říci, je natočen řekněme mainstreamově (děj coby konstrukt, šablonovité postavy, fabule líčená chronologicky…). Avšak na tuto poměrně obligátní kostru je nabalena moc příjemná nadstavba, opravdovost, lidskost, cit, smysl pro umění, podstatu… Wiesenova prvotina je zkrátka tak trochu klasický i neklasický teenagerský romantický film situovaný do podzimního NY, s příjemnými postavami (i herci) a skvělým soundtrackem! ~ Nekomplikovaný, odpočinkový film, který ve své podstatě příliš zjednodušuje, idealizuje a jeho děj je ne zcela možný odraz reality. To může být pro někoho plus, pro jiného nepřekonatelný problém… ~ ~ Zákeřná, sadistická malá potvora. / Taky tě miluju. (31.03.2013)

Pravděpodobně jsem od toho čekala víc, protože jsem byla trochu zklamaná. Celý ten film se zdál, že by mohl být něčím odlišný, ale to byla jen první třetina, pak všechno samozřejmě zajelo do zajetých kolejí, aby to mohlo skončit happyendem pro všechny a to mi zrovna u tohohle filmu vadilo. Dávám 3* jednou se to vidět dalo, ale podruhé už bych na to pravděpodobně nekoukla. Ale jako musím přiznat, že výmluvy proč nedělat úkoly měl opravdu originální. (16.03.2012)