Režie:
Ralph NelsonScénář:
Stirling SilliphantKamera:
Arthur J. OrnitzHudba:
Ravi ShankarHrají:
Cliff Robertson, Claire Bloom, Lilia Skala, Leon Janney, Ruth White, Dick Van Patten, Barney Martin, Dan Morgan, Ralph NelsonObsahy(2)
Příběh muže, který nechtěl prohrávat s myší. Charly Gordon (Cliff Robertson) je zaměstnán jako pomocník v malé bostonské pekárně a po práci chodí do večerní školy, kde se učí číst a psát. Má IQ 59 a jeho jednoduchý svět obsahuje ještě pravidelné vyjížďky turistickým autobusem, při nichž se seznamuje s historií města, a stejně také pravidelné kruté žertíky, jimž ho vystavují jeho "kamarádi" z pekárny. Charlyova usilovná snaha o sebezdokonalení však nepřináší viditelné výsledky. Na přímluvu učitelky z večerní školy Alice Kinianové (Claire Bloom) se podrobuje různým testům, ani ty však nesignalizují sebemenší pokrok. Obzvláště ho rozčiluje, když pokaždé prohrává závod s laboratorní myškou Algernon o to, kdo dřív najde cestu bludištěm. Všechno se změní po experimentální mozkové operaci, jíž se Charly podrobí. Hranice jeho inteligence se najednou posouvají do nekonečna... Snímek Charly (1968) je adaptací povídky Daniela Keyese Růže pro Algernon (1959, později přepracované i do románové podoby) a stojí a padá s vynikajícím výkonem Cliffa Robertsona v titulní úloze. Režisér Ralph Nelson (1916-1987) patří ke generaci tvůrců, kteří získali ostruhy v televizi (podobně jako Sidney Lumet, Arthur Penn nebo Franklin Schaffner) a bývá připomínán především v souvislosti se svým nábožensky laděným dramatem Lilie polní (1963) kvůli oscarovému výkonu jeho hlavního protagonisty Sidneye Poitiera. V Charlym přivedl ke stejnému ocenění také Cliffa Robertsona. I přes určitou poplatnost době svého vzniku (násilná implantace filozofie hippies a celého milostného motivu nebo zbytečné použití tehdy módního děleného plátna) zůstává Charly působivou studií jednoho neobvyklého lidského osudu. Hudební doprovod filmu složil známý indický hudebník Ravi Shankar. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (106)
Spíš psychologické drama než sci-fi. Můžeme vyzvednout originalitu, protože filmy s podobným námětem - Čas probuzení nebo Kytička pro Algernona byly natočeny až mnohem později. Herecké výkony byly výborné, ale děj byl pro toho, kdo nečetl knihu trošku nekompaktní. Na tomto smutném a emocionálně působivém snímku mi připadalo nevhodné a zbytečné dělení obrazu, které se mi třeba líbilo u filmu Letiště. Vize budoucnosti, kterou Charly nastínil na vědeckém sympóziu byla velmi předvídavá, když uvážíme rok vzniku filmu. Posílení inteligence zásahem do mozku v budoucnu určitě přijde, jen aby už nebylo pozdě, protože mnozí by to potřebovali už dnes. Rozhodně si budu muset přečíst knihu. ()
Vemu-li v potaz, že se jedná o celkem komplikovaný námět, nelze než smeknout před filmovou adaptací Ralpha Nelsona, který možná nezachytil úplně přesně hlavní myšlenku knížky, nic to ale nemění na tom, že ze mně stejně po skončení filmu zbyla hromádka rozbolavěného neštěstí. Druhá polovina volně přechází do love story, kterou spolu táhnou Cliff Robertson a nádherná Claire Bloom až do drtivého konce, kde jsou poslední dvě scény (v Charlyho bytě a na hřišti) celkem nekompromisní a jste-li správně naladěni z kategorie řádně dojemných. ()
Bez pochyby výborný film pro toho, kdo nečetl román Charly ani povídku Růže pro Algernon. Já jsem ale právě z té druhé skupiny a tudíž film neodpovídá mým představám, které vznikaly při čtení této asi nejlepší povídky, jakou jsem kdy viděla. Cliff Robertson je výborný, ale přecejenom jsem si Charlyho představovala trochu jinak. Při druhém zhlédnutí ale musím uznat, že se jedná o velice zdařilý snímek, který sice díru do světa nikdy neudělá, ale je to docela škoda. Nakonec jsem se rozhodla, že s klidným srdcem pozměním hodnocení na 4*, protože si takovýhle film nezaslouží mít ode mne tak málo. ()
Velmi zajímavý film, kde se z naprostého sympatického hlupáka stane zázrakem vědy génius. což samozřejmě není bez následků. Toto téma je pojato dosti osobitě přidány prvky hippies, indické hudby, ale také zde marně budete hledat šťastný konec. Robertsonovi jsem věřil vše co zahrál, působil opravdu věrohodně. ()
Nejedná se o klasické sci-fi, na jaké je běžný divák zvyklý. Svým formátem a zpracováním bych ho přirovnal například k českému snímu "Dvojrole", který se také obejde bez vědeckofantastických prvků. Cliff Robertson úžasně ztvárnil povahové rysy člověka, kterému se bude během experimentu zvyšovat inteligence. Tady film naráží na myšlenky, které se mi po skončení filmu vštípily do hlavy - znamená zvýšená inteligence ztracené přátele? Proč se lidé, které by ani nenapadlo vysmívat se slepci nebo mrzákovi, smějí idiotovi? Anebo géniovi? Obojí je odchylka od normálu, kterou společnost dokáže vytrestat. Závěr je velice filozofický a musím říct, že při tom vědomí mě jímala hrůza. ()
Galerie (33)
Photo © Buena Vista Pictures
Zajímavosti (7)
- Necelé dva týdny po ceremoniálu udílení Oscarů časopis Time zmínil obecné obavy Akademie ohledně „nadměrného a vulgárního získávání hlasů“ a uvedl: „Mnoho členů akademie souhlasilo s tím, že Robertsonovo ocenění bylo založeno více než na výkonu, spíše na propagaci.“ (Skylla66)
- Cliff Robertson obdržel za roli honorář 25 000 amerických dolarů. (Skylla66)
Reklama