Režie:
Ralph NelsonScénář:
Stirling SilliphantKamera:
Arthur J. OrnitzHudba:
Ravi ShankarHrají:
Cliff Robertson, Claire Bloom, Lilia Skala, Leon Janney, Ruth White, Dick Van Patten, Barney Martin, Dan Morgan, Ralph NelsonObsahy(2)
Příběh muže, který nechtěl prohrávat s myší. Charly Gordon (Cliff Robertson) je zaměstnán jako pomocník v malé bostonské pekárně a po práci chodí do večerní školy, kde se učí číst a psát. Má IQ 59 a jeho jednoduchý svět obsahuje ještě pravidelné vyjížďky turistickým autobusem, při nichž se seznamuje s historií města, a stejně také pravidelné kruté žertíky, jimž ho vystavují jeho "kamarádi" z pekárny. Charlyova usilovná snaha o sebezdokonalení však nepřináší viditelné výsledky. Na přímluvu učitelky z večerní školy Alice Kinianové (Claire Bloom) se podrobuje různým testům, ani ty však nesignalizují sebemenší pokrok. Obzvláště ho rozčiluje, když pokaždé prohrává závod s laboratorní myškou Algernon o to, kdo dřív najde cestu bludištěm. Všechno se změní po experimentální mozkové operaci, jíž se Charly podrobí. Hranice jeho inteligence se najednou posouvají do nekonečna... Snímek Charly (1968) je adaptací povídky Daniela Keyese Růže pro Algernon (1959, později přepracované i do románové podoby) a stojí a padá s vynikajícím výkonem Cliffa Robertsona v titulní úloze. Režisér Ralph Nelson (1916-1987) patří ke generaci tvůrců, kteří získali ostruhy v televizi (podobně jako Sidney Lumet, Arthur Penn nebo Franklin Schaffner) a bývá připomínán především v souvislosti se svým nábožensky laděným dramatem Lilie polní (1963) kvůli oscarovému výkonu jeho hlavního protagonisty Sidneye Poitiera. V Charlym přivedl ke stejnému ocenění také Cliffa Robertsona. I přes určitou poplatnost době svého vzniku (násilná implantace filozofie hippies a celého milostného motivu nebo zbytečné použití tehdy módního děleného plátna) zůstává Charly působivou studií jednoho neobvyklého lidského osudu. Hudební doprovod filmu složil známý indický hudebník Ravi Shankar. (oficiální text distributora)
(více)Diskuze
Mohl by prosím někdo nějak zeditovat ten obsah? TA Algernon, nikoliv TEN Algernon, a tudíž Květiny pro Algernon. (Stranou toho že to bylo knižně přeložené jako "Růže pro Algernon", ale budiž...)
Proti knižní předloze o dvě třídy dole.
Já jsem poměrně zklamán, jak povrchně to ten film pojal a zpětně mě to donutilo docenit mladší televizní dramatizaci. http://www.csfd.cz/film/14831-kyticka-pro-algernona-flowers-for-algernon/#
Ty kolážové střihy a efekty se mi teda vůbec nelíbili. Zaujala mě jen hudba a první půlka filmu...
Dobře zpracováno.Jde sice o science fiction, nicméně je zajímavé sledovat konfrontaci oligofrenního člověkam, kterému se dočasně, a po čertech rychle zvedá inteligence.V rychlém sledu se zde zachycují možné reakce na současnost člověka nealterovaného vývojem nebo spíše výchovou.No a citový vztah je jen doplnění celkově silného příběhu, který končí rovněž romanticky návratem do počátečního stavu intelektu.Je to podle mne dobrý film.