Umělec

Velké plátno filmu sluší, nebýt ho, tak je to za 3*. Jenom proto, že tento dvojnásobně němý snímek (němý o němém) je poctou zlomovému období kinematografie (přechod od němého ke zvukovému filmu), neznamená, že je skvělý. Dujardin je kus chlapa, příběh však průhledný a slaboučký. Romantika skoro žádná. Kde je ten útok na diváka? Kde je to melodrama a srdceryvné pohledy? 70 %. [Kino] (09.02.2012)

║Rozpočet $15miliónov║Tržby USA $44,671,682║Tržby Celosvetovo $133,432,856▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $2,825,431 //počet predaných kusov 141,555║ Tržby za predaj DVD v USA $10,254,406 //počet predaných kusov 386,692║ Pre mňa jasné zadosť učinenie a výkúpenie z dnešnej doby, milujem staré "nemé" filmy a týmto mi dali Francúzi malý darček, ktorý som si krásne užil a verím že na tých Oscar bude film žať aj nejaké tie úspechy, Jean Dujardin si zahral asi životnú úlohu, Bérénice Bejo je na zakúsnutie pôvabná, úžasná gradácia príbehu, vystihnutie danej doby, dobrý hudobný doprovod, veľmi zručne a poctivo natočené. __Kinematografia stále žije!__ /90%/ ___P.S.: verím že to dajú u nás aj do kín, atmosféra kina je nenahraditeľná! (29.01.2012)

Hugo byl poctou filmu, The Artist je filmem, který si poctu zaslouží. I přes svou obrazovou (formát 4:3) a zvukovou omezenost, je totiž vizuálně podmanivější než většina CGI filmů a příběhem poutavější než většina ukecaných romantických komedií. Jean Dujardin vypadá (i hraje), jako kdyby strojem času přicestoval přímo z 20. let a už jen kvůli psovi Uggiemu by měla Akademie začít uvažovat nad udělováním "zvířecích" Oscarů. (09.01.2012)

Kdo trochu zná moje hodnocení, ten moc dobře ví, že pokud něco nejsem, tak fanoušek němých filmů. Mám k nim podobný vztah jako k pizze Margherita - nemám proti ní nic osobního, ale aspoň bez šunky (zvuku) to prostě není úplně ono. Proto jsem tenhle film nijak extrémně netrpělivě nevyhlížel. V horším případě jsem čekal nesympatickou romantickou artovou sázku na oscarovou jistotu, v lepším případě pak snesitelnou a upřímnou, ale přesto poněkud nudnou podívanou. Chyba lávky, příjemněji mě The Artist snad ani překvapit nemohl. Velmi zábavný, milý, okouzlující film, který zvuky nepotřebuje. Ale když už nějaký použije, tak to stojí za to - viz například zvuková noční můra. V závěru jsem pak měl takový ten pocit, který jsem zatím letos u ostatních oscarových nadějí neměl - pocit, že jsem právě viděl výjimečný film. Takže upřímně fandim. A to říkám jako člověk, který obyčejně oceňuje spíš obsahově a/nebo formálně progresivnější filmy před "retry" (jako loni The Social Network před The King's Speech). 9/10 (21.01.2012)

100 minut čekání na hrdinův hlas, a když konečně přijde, máte větší radost, než z celé snahy vrátit se o pár dekád zpátky do doby, kdy se umělci vyjadřovali víc obrazy než sáhodlouhými dialogy. Všechna čest ústřední dvojce. O něco menší scenáristovi s režisérem, kteří se konvencí a schémat drží až příliš doslovně a ve finále tím pádem přináší skutečně jen hezkou vzpomínku, z níž moje filmové srdíčko úplně nepookřálo. Pokud ale vyjdou Oscaři, truchlit nebudu. Akademie už ušila i větší (neurážející) boty. (09.02.2012)