Sviňák

Na Sviňáka jsem se dlouho těšil a hodně od něj očekával. Když jsem kdysi viděl film Trainspotting od stejného knihopisce, tak vidění Sviňáka bylo neodmyslitelné. Moc se mi to líbilo. James McAvoy zde působil naprosto slizce, jako správný sviňák. MUDr. Xavier Crement by ho ve svých knihách jistě nazval exemplárním kokotem. Hnán traumatem minulosti se pokoušel ze všech sil o svoje povýšení. Vzhledem k tomu, že veškerý policejní sbor kolem něj byl prezentován jako parta absolutních idiotů, tak to vypadalo, že drží povýšení ve svých rukou a je otázkou času. Kromě toho, že měl rád bílý prášek a sex, tak když zrovna byla nálada, tak si občas rád potýral své kolegy a odstraňoval tak z cesty veškerou svoji konkurenci. Nakonec byl však poražen sám sebou, což se dalo čekat. Utíkal před něčím, čemu nebylo úniku. Postupem stopáže se z pokryteckého bastarda bohužel stává zničený uplakánek, který už projevuje pouze záchvěvy bastardství, ale rozhodně to neubírá na kvalitě filmu. Přesně takhle si představuji takové ty lepší feťáky. Takřka dokonalé. Lepší 4*. (28.01.2014)

Hrdý skotský národ může oslavovat dalšího hrdinu. W. Wallace, prohánějícího se po skotské vysočině a mobilizující hrdé Skoty proti anglické šlechtě, střídá naspídované, neukojitelné, egocentrické, rasistické, šovinistické prase-detektiv B. Robertson, prohánějící každou živou frndu v dohledu a mobilizující resp. manipulující svým okolím, s vidinou jediného. Povýšení a s tím (v jeho krví podlitých očích) spojené, navrácení se k rodině. Leč od detektiva-kapitána k pochůzkáři, je asi stejně tak daleko, jako z Nuseláku do Nuslí. Zvlášť, když stavy příčetnosti klesají úměrně s rostoucím počtem „životodárných lentilek“ a hladoví supi se nemilosrdně slétají. S podrobným komentářem si počkám na reprízu (přecejenom pochytat v tom zběsilém tempu všechny odkazy, je jako absolvovat holandský trip, pardon cyklovýlet, s Brucem a zůstat střízlivej) popř. předlohu, ale jedno vím jistě už teď. Svůj „povinný“ vánoční trojlístek Die Hard – Love actually- S čerty nejsou žerty, rozšiřuji o další (list). Snad bude platit, že čtyřlístek nosí štěstí. Že je to pouze pověra?! Srát na to. Je to jenom další hra a pravidla se přeci nemění, že Bruci. A jako v každé hře jde o to, dobře se (po)bavit. To se Ti, Jone, bezezbytku povedlo. Navíc, díky psychiatrovi Rossim a jeho psycho-ponorům do Bruceovi minulosti, se divák dozvídá, co hlavního hrdinu v dětství potkalo za ztrátu a tak se snímek vymaňuje ze škatulky samoúčelné prvoplánové povrchní kravinky. Ostatně, kdo by zrovna z tohohle, I. Welshe podezíral. Stejně tak je nezpochybnitelné, že J. McAvoy si hodně hlasitě říká (chlastá, fetuje, souloží, uráží, manipuluje a i ty stavy úzkosti mu sluší resp. k tomu patří ) o plešouna. Že ho zřejmě nezíská, je věc jiná. To C. Mansell by se po pódiu klidně projít mohl. Nejnašlapanější soundtrack od Trainspottingu. Jediný dílčí nedostatek spatřuji v určité nekonzistentnosti snímku, kdy více než ucelený příběh, sledujeme sérii (byť dobře natočených) jednotlivých klipovitých scének, kopírujících však stav resp. sled myšlenek hlavního hrdiny. Otázkou tedy zůstává, zda-li to považovat za nedostatek, či přednost. Prozatímních 88%. [A co na to Jan Tleskač? Těžko říct. Spíš by mě ale zajímalo, co na to G. Orwell]. (20.12.2013)

Největší odpad, co jsem za poslední dobu viděl - ale v dobrém slova smyslu. McAvoy je skvěle úlisnej, roli si užívá a psychouše jsem mu naprosto věřil. Film, kterej se naváží úplně do všeho - převážně žhavý témata - a je tak nemorální, až je to sranda. Množství hlášek ještě dlouho nedostanu z hlavy. Hodně mě taky potěšil hudební doprovod, kdy jsem z cca 10 tracků znal možná tak 7. O to víc jsem si to užil. (27.01.2014)

James je teď rozhodně v kurzu. Jde od filmu k filmu, jedna jeho role střídá druhou. Na tuhle novou jsem si ale musel nějaký čas zvykat, což se nakonec přece jen povedlo. Skoro přesně na míru, i když to byla asi první záporná, kterou pamatuju. Cynický, arogantní policajt na cestě za možným povýšením, hromada koksu, intrik, sexu, plus nezvykle rozkošně obrýlený Eddie, to jsou všechno věci, které mně opravdu udělali moc dobře. Tak asi na tři a čtvrt hvězdy a bez jeho hnusné, zrzavé bradky. (30.10.2014)

Natočit filmovou adaptaci některého z románů Irvine Welshe je celkem prestižní záležitost, o to víc je překvapující, že tuto možnost využil celkem neznámý skotský režisér Jon S. Baird (i když národnost režiséra bude hrát jistě stěžejní roli), který tak ve Sviňákovi sešil dohromady (trochu horkou jehlou) dva nesouvislé projekty - nejdříve se snaží vyvolat ducha legendárních filmových adaptací slavného spisovatele (Trainspotting a Acid House) a mimoděk vyvolá něco z atmosféry raných krimikomedií Guy Ritchieho, pak ovšem přesedlá na zcela jiného koně a halucinogenní jízdou lidským podvědomím si zkouší hrát na amatérského psychologa. Nemusím asi dodávat, že první půle je výrazně lepší. (30.03.2014)