Režie:
Miloš FormanKamera:
Miroslav OndříčekHrají:
F. Murray Abraham, Tom Hulce, Elizabeth Berridge, Roy Dotrice, Simon Callow, Christine Ebersole, Jeffrey Jones, Charles Kay, Kenneth McMillan, Kenny Baker (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Strhující drama závisti, žárlivosti, intrik a vášnivé lásky k hudbě. Jeden z nejlepších filmů historie, oceněný osmi Oscary, mj. i za kostýmy Theodora Pištěka. Český režisér Miloš Forman našel během svého amerického působení osobní téma v zápase výjimečného jedince s představiteli politické i jiné moci. Ideální látku objevil v divadelní hře Petera Shaffera Amadeus, která se od svého uvedení v roce 1981 stala hitem světových scén. Geniální skladatel Wolfgang Amadeus Mozart se v ní stane obětí vražedných intrik svého kolegy, dvorního skladatele Antonia Salieriho, jenž nedovede unést tíhu závisti a vlastní průměrnosti. Právě Salieri je – navzdory titulu – hlavním hrdinou divadelního i filmového příběhu. Skladatel, posedlý touhou po uznání a slávě, kvůli splnění svých snů uzavře smlouvu s Bohem. Ten však zbožnému komponistovi nadělí jen průměrné hudební nadání. Geniálními schopnostmi naopak obdaří samolibého, nevycválaného a nafoukaného hejska jménem Mozart. Salieri se chce Bohu za tuto zradu pomstít tím, že jeho miláčka zprovodí ze světa... Miloš Forman natočil podle Shafferova scénáře naprosto výjimečné filmové dílo, jež ve své době zaznamenalo neočekávaný divácký úspěch a způsobilo dokonce „mozartománii". Ve skvěle vystavěných dramatických scénách totiž Forman brilantním způsobem využil právě roli hudby. Amadeus získal mimo řady jiných prestižních ocenění také osm Oscarů: jako nejlepší film, dále za režii, za mužský herecký výkon v hlavní roli (F. Murray Abraham), za scénář podle předlohy, výpravu, kostýmy (T. Pištěk), masky a zvuk. Neproměněná zůstala druhá nominace za hlavní mužskou roli (Tom Hulce), za kameru (Miroslav Ondříček) a za střih. (Česká televize)
(více)Zajímavosti (118)
- Po premiéře filmu Amadeus vzrostl v USA prodej gramofonových desek s Mozartovou hudbou o 30 %. (raininface)
- Ve scéně, kdy W. A. Mozart (Tom Hulce) baví lidi na jednom z večírků hrou na klavír, postává vedle mladý hoch, na kterého se Mozart usměje a ten mu úsměv opětuje. Tento mladý chlapec má být samotný Ludwig van Beethoven, který byl Mozartovým obdivovatelem. Později byl jeho tvorbou ovlivněn a inspirován. (Bohnice05)
- Malého W. A. Mozarta, když otec předvádí jeho schopnosti hrou na klavír se zavázanýma očima, hrál český klavírista Miroslav Sekera (nar. 1975). Ten vzpomíná, jak chodili s hercem Karlem Fialou na jídlo do restaurace "U Kata". Často tam s nimi chodil i sám režisér Miloš Forman, který se k dětským hercům vždy choval velmi vstřícně. (Brtniik)
- Miloš Forman tajně snil o natáčení některých scén přímo v areálu Pražského hradu, sídle tehdejšího prezidenta a Generálního tajemníka ÚV KSČ Gustáva Husáka. Jelikož natáčení probíhalo naprosto bezproblémově a StB tak nezaznamenala ze strany štábu žádné provokace, dodal si Forman kuráže a zašel o svém záměru pohovořit s vedením Barrandova. Tam se mu ovšem dostalo jednoznačné odpovědi: „Američané na Hradě?! Tak na to okamžitě zapomeňte!“ (Šéfik)
- Myšlenka natáčet v Praze Formana napadla prakticky v okamžiku, kdy se rozhodl Amadea zfilmovat. Američtí producenti se záměrem souhlasili, ale když pak narazili na odpor československých komunistů a první klapka tak začala nabírat čím dál větší zpoždění, snažili se producenti Formana přesvědčit k natáčení v náhradních lokacích Salzburgu, Vídně či Budapešti. Forman ale viděl v Amadeovi jedinečnou příležitost vrátit se do Prahy, a tak tvrdošíjně trval na svém záměru. Zábrany padly až ve chvíli, kdy si komunisté spočítali, že štáb v Praze utratí několik miliónů amerických dolarů. (Šéfik)
- Českoslovenští disidenti chápali natáčení Amadea v Praze jako dolarovou injekci režimu a Miloše Formana považovali téměř za zrádce. (Šéfik)
- Miroslav Ondříček dlouho vybíral vhodný objektiv kamery, aby potlačil nežádoucí efekty při snímání scén při svíčkách. (Brtniik)
- Wolfgang Amadeus Mozart ve skutečnosti vydělával spoustu peněz. Zadlužený byl, protože žil na vysoké noze, jeho výdaje přesahovaly příjmy. (M.B)
- Když režisér Miloš Forman natáčel v Praze snímek Amadeus, navštívil herce Oldřicha Nového, který 5 dní po této návštěvě zemřel. (M.B)
- Příběh Mozarta (Tom Hulce) a Salieriho (F. Murray Abraham) bylo možné zhlédnout i jako divadelní představení v brněnské Huse na provázku. V hlavních rolích se objevili Miroslav a Martin Donutilovi. (MatyM)
- Miroslav Ondříček trpěl při natáčení vypětím a stresem, protože nemohl sledovat výsledky své práce. Natočené materiály se totiž posílaly na zpracování do laboratoří v USA. Kameramana následně postihla mozková příhoda s poruchou řeči, takže musel své požadavky spolupracovníkům psát. (sator)
- Ve scéně, kdy Salieri (F. Murray Abraham) prochází sálem a hledá Mozarta (Tom Hulce), hraje hudba zkomponovaná známým českým skladatelem a dirigentem Jaroslavem Krčkem. (MHJ1999L)
- F. Murray Abraham (Antonio Salieri) si během natáčení posteskl Theodoru Pištěkovy ml., že kostým od něj, který musí nosit při dirigování, je příliš těsný. Ten mu však odvětil, že se jedná o záměr, protože u Salieriho muselo být vše napřesno. (Rugero)
- Když se Vladimír Svitáček, který byl obsazen do role papeže, zeptal Miloše Formana, jak se má tvářit, dostalo se mu napůl v žertu odpovědi: „No přirozeně, on ten papež byl blbej.“ (Olík)
- Když se Zdeněk Mahler, představitel kardinála, a Vladimír Svitáček, který ztvárnil papeže, vraceli v kostýmech zpět na Barrandov, žehnali kolemjdoucím z okýnka automobilu. Po Praze se pak chvíli šířila zpráva, že šlo o tajnou návštěvu skutečného papeže Jana Pavla II, který byl v tu dobu shodou okolností zrovna na návštěvě Polska. (Olík)
- Scéna z půjčovny kostýmů byla natáčena v obchodě v pražské Nerudově ulici. Tam se původní filmové dekorace zachovaly až do dnešních dnů, kdy je v prostorách umístěna příjemná čajovna. Ve filmu byly využity také barokní interiéry pražské Invalidovny. (yurasch)
- Kostýmy nebyly majetkem produkce, proto je tvůrci po natáčení filmu vrátili firmě, která je vyrobila a o jejich dalších osudech nemá informace ani kostymér Theodor Pištěk ml. (JoranProvenzano)
- Tvůrci filmu se kvůli částem scénáře, které nebyly zcela pravdivé, potýkali při natáčení s nelibostí Rakušanů, kteří je dokonce nepouštěli do muzejí v Salzburgu či Vídni. (JoranProvenzano)