Bylo, nebylo

"Magic always comes with a price, Deary". Na tenhle seriál jsem si brousila zuby už nějákou dobu a teď když jsem se na to konečně podívala můžu konstatovat, že jsem nadšená. Prvních pár dílů jsem sice byla mírně rozpačitá, ale jak jsem si zvykla na styl, kterým je to vyprávěné, tak jsem se do toho dostala a hltala jeden díl za druhým. Propojení pohádkové reality (která no, někdy působí hodně uměle a digitálně, ale jsem ochotná od toho odhlédnout) a "reálného" světa mi příjde geniální, stejně jako upravení pohádek, aby to nebylo jen stereotypní vyprávění, které všichni dobře známe. Narozdíl od většiny lidí, se mi to i po třech sériích nepřestalo líbit a už se těším na čtvrtou. Pravda, že první dva díly třetí řady mě moc neohromili, ale to bylo asi proto, že první půlka 3. řady byla jiná než ty předchozí. Taky se mi líbí obsazení (i když Ginnifer Goodwin to s tím krátkým účesem tak zoufale nesluší), z čehož jsem měla strach, protože Jennifer Morrison mi nikdy nesedla, ale tady mi zase tolik nevadí. Jak už to tak bývá, některé postavy mám radši než jiné (ano Snow White mě tím svým optimistickým přístupem už mírně leze na nervy a taky mě trošku vadí, že je mezi ostatními pohádkovými postavami upřednostněná a má tam obdíl flashbacky), ale není tam vyloženě nikdo, koho bych nesnesla. Taky musím zmínit Rumpelstiltskina, Robert Carlyle je úplně neuvěřitelný, styl, jakým ho hraje je tak o tři třídy výš než všichni dohromady. Jakmile se v některém flashbacku objeví, hned jsem měla radost a hned mě ten díl bavil víc. A na závěr bych ještě zmínila kapitána Hooka, Colin O'Donoghue mě totálně dostal, kdo by kdy tušil, že někdy budu mít kapitána Hooka ráda. 5* (24.07.2014)

Od lalůčku čelního by to bylo za houževnaté tři, ovšem od pravé a levé chlopně čtyřku solím s přiblblým úsměvem a lidumilně prohnutým obočím. Once upon a time dělí od stupínku dokonalosti hezkých pár čísel. V romantických liniích postavy oplývají vskutku sebemrskačskými manýry a některé důvody, proč spolu nesdílet lože, bych pánům scénáristům nesežral ani po namixování do kaviáru v poměru 1 ku 8. Ve výčtu nedokonalostí dále samozřejmě nemůže chybět nějaký ten logický laps, lacinější soustava pixelů a odpudivý přehršel romantiky. Ale na tu druhou, znatelně relevantnější stranu oceňuji rozšíření barevného spektra v otázce dobra a zla, neboť černobílost charakterů je nejotravnější pohádkové dogma, bezkonkurenčního Roberta Carlyla, jehož dechberoucí kreace, silně připomínající mloka po koupeli v amfetaminu, mě svou nezměrnou úchvatností dotlačily na práh psychického orgasmu. A co víc - všechny figurky a jejich alterega jsou sympatické, až divákovi praskají oční cévky, epizody jsou vypiplané do nejtitěrnějších detailů a každá z nich můj drahocenný čas hýčkala jako v bavlnce, že snad jednoho dne sjedu i tu druhou sérii. PS: V tom červenci roku 2013 jsem musel mít nějaký zbuznělý týden, protože nedávno, při pokusu o zhlédnutí druhé série, jsem se svalil ze židle v záchvatu nezřízeného blití. (26.07.2013)

1.série: 85% Mezinárodně známé pohádky jsou kouzelně propletené a jejich odlesk je cítit i v novém světě mimo knihy, ve Storybrooku. Hlavně v první sérii je možné si užívat notoricky známé příběhy v jiném kabátku a prolínání minulosti a současnosti. Napínavé příběhy společně tvoří nádherný celek plný kouzel a magie v našem zdánlivě nudném světě. Občasné zbytečné zdržování je odpustitelné a finále je kouzelné a dostatečně jasné. První série je rozhodně skvělý seriálový bonbónek. 2.série: 80% Druhá série už ztrácí své kouzlo a objevují se spíše méně známé pohádky i jiné příběhy, které už nejsou tak nablýskané. Přesto jen musíte žasnout, jak jsou jednotlivé osudy propletené a stále fandíte svým hrdinům, kteří nejsou rozděleni jen na hodné a zlé. Šedý pruh nejistoty o motivech postav je ještě širší a vy se s každým dílem těšíte na v mnohém velkolepější finále. Máte lehký pocit překombinovanosti, ale už jste lapeni a své pohádkové oblíbence nebudete chtít pustit. Natěšení na další sérii je na 80%. (29.05.2013)

Believing in even the possibility of a happy ending is a very powerful thing. Pro mě osobně velice příjemné překvapení, propletení pohádkového světa s tím skutečným je hodně originální. Navíc nám pilot nabídl zajímavý příběh Emmy, které se za dveřmi zčista jasna zjevilo její dítě, jenž kdysi dala k adopci. Baví mě sledovat, jak se s tím postupně Emma v podání úžasné Jennifer Morrisonové vypořádává, přiznám se, že dění ve světě pohádek mě baví o něco méně a občas mi prostě připadá až příliš kýčovité.Nemluvě o dialozích, ze kterých mi je občas trapně za samotné postavy. Čím dál víc se mi nechce OUAT sledovat.. . Oblíbené postavy: Emma, Snow, Red. (20.02.2012)

Bohužel jsem neviděl pilot a v TV občas narazím jen na nějaký ten díl... A řeknu vám, že je to podivnost podivná... Americká papundeklová a rasově korektní představa světa pohádkových bytostí bohužel nekoresponduje s tou mojí obyvatele staré Evropy... A tentokrát mně ani zloun Robert, kterého mám jinak moc rád moc nebavil... Srovnává se to tu s Arabelou, ale to prostě nejde. To je jako srovnávat Bentleye s Wartbugem... * (27.04.2018)