Soukromé neřesti

4* Pro letní dny a noci se hodí víc komedie než dramata a tak si vyhledávám zajímavé odlehčené snímky. Tento mě vyloženě pobavil a udělal dobře. Chápu, že mnohým nemusí sednout vulgárnější humor, ale z mého úhlu pohledu ještě není přes hranu a je tak akorát provokativní. Bulvár je o něčem jiném než veřejnoprávní žurnalistika a tam se tohle hodí a táhne víc lidi. Dosud jsem o tomto moderátorovi a herci Howardu Sternovi nikdy neslyšel, tak jsem hned zkušenější. Sice nemůžu posoudit jak jsou Soukromé neřesti pravdivé ze životopisného hlediska, ale ostatní aspekty jsou na dobré úrovni. Takže nezbývá než doporučit dalším divákům, kteří jedou na podobné vlně. [ PŘÍBĚH:2 /// SMYSL:1 /// ATMOSFÉRA:2 /// TEMPO:2 /// ORIGINALITA:2 /// NÁLADA:2 /// ART:0 /// STYL:1 /// CASTING:2 (3*MAX) ] (27.07.2021)

Proslulý moderátor Howard Stern je bezesporu charismatická osobnost, ale filmu o něm se už nedaří tolik zaujmout. Mistr provokace si bez skrupulí prdne do mikrofonu v rádiu anebo svleče pornohvězdu. A to všechno vysílá do éteru. Jeho rozhlasovou show poslouchají miliony, ale oproti němu to mají stížené, protože si musí všechno jen představit vzhledem k tomu, že se jedná o rádio.S tímto filmem nahlédneme do studia odkud Stern pravidelně vysílá a provokuje celou Ameriku svými prohlášeními a pochopitelně si tím zadělává na problémy. Jenže na českého diváka to zase takový skandální dopad nemá. Film pak najednou nemá s čím přijít a stojí na rozcestí velké nerozhodnosti. Navíc Betty Thomas zrovna nepatří k režisérkám, které by zvedaly Ameriku ze židlí. A měl jsem neodbytný pocit, že všechno "skandální" by nejraději vynechala a natočila korektní film o jedné moderátorské legendě. Zámořské rádiové vlny tentokrát nepřekonaly Velkou louži a k českému divákovy dolehl jen slabý a šumivý signál, který žádná anténa nezesílí. Pro mě to byla nudná rozhlasová show. Mé hodnocení: 40% (16.03.2013)

Na začátku byl jeden poměrně dlouhý a z mého nenáročného diváckého pohledu i dosti nudný úvod. Situace se dramaticky zlepšila až postupem času při příležitosti příjemného zaměstnání mezi snoby v newyorském rádiu [dabljů ééééén bí sí]. Tam se divák dočká obzvláště pěkné konfrontace názorů a je to opravdu švanda. Bohužel švanda, která netrvá dostatečně dlouho. Z režisérského pohledu se mi to celé zdálo velmi nepodařené. Jisté sympatie k snímku lze získat snad jen prostřednictvím šíleného Howarda Sterna, o jehož existenci jsem před zhlédnutím neměl ani malinké tušení a o jehož existenci se nebudu zajímat ani po skončení. Možná filmu škodí, že je životopisný a snaží se držet jakési reality, která je pro mě jen horou tajemství. Většina scének a legrácek se mi jeví příliš přizdisráčských, proto nabývám tohoto podezření. Koukatelné to celkově tedy je, zasmát se dá párkrát taky. Životní příběh hlavního hrdiny mě zásadně nezaujal a celkově se mi to prostě jeví jako ne moc dobře zvládnutá práce. Snad až lehce hraničící s amatérismem. Těžko říct, do jaké míry je tomu tak záměrně. Přes dvě červené nepůjdu. (23.03.2015)

Rokenrolový DJ Howard Stern propagoval muziku většiny mých oblíbených kapel, včetně Cheap Trick a Ramones, hostoval na albu Blue Öyster Cult, a už několik desetiletí provozuje naprosto šílenou show v rádiu. Jeho humor je většinou poněkud hrubšího zrna, ale pokud máte rádi rock a osypáváte se z politické korektnosti, asi mu stejně nakonec podlehnete. Přestože zde hraje tehdy třiačtyřicetiletý Stern sám sebe (od žáka základní školy až po současnost), což nemuselo dopadnout vůbec dobře, výsledek je zdařilý. Film jsem si při jeho premiéře v kině nenechal ujít, a odcházel jsem spokojen. Je to trochu podobný zážitek jako bláznivá rocková komedie Waynův svět, ovšem s tím významným rozdílem, že tohle se opravdu stalo. I když možná ne vždy tak, jak nám to Stern servíruje. Ale kdo by při naslouchání historkám starého zbrojnoše hleděl na detaily? Zatímco Jimu Morrisonovi zbudoval solidní pomník Oliver Stone, Stern tímto filmem (natočeným podle vlastní autobiografie) buduje pomník sám sobě. (12.07.2007)

Když jsem to viděl prvně, řval jsem u toho smíchy! Co to kecám?? Vždycky u toho řvu smíchy. Howard Stern je nespornou ikonou americké historie, když v 80. letech začal lidem z rádií dělat ze života peklo. Jeho neotřelý styl a šarm ho přivedli až na samotný vrchol, ze kterého občas spadl na prdel, ale vždycky vyskočil a vydrápal se na něj zpátky. Jedno z nejlepších biografických zpracování, které jsem měl kdy tu ČEST spatřit. Komu se to nelíbilo ať mi políbí prďoláka. (06.05.2008)