Soukromé neřesti

Chápu, proč měl Howard Stern takovou sledovanost, ale jedním dechem sděluji, že já bych se jeho fanouškem nestal. Všechny průkopnické počiny se setkaly s nepochopením a nejinak je to i s hodně neortodoxním rozhlasovým reportérem nebo discjockeyem Howardem. Samozřejmě, že jsem mu fandil, aby porazil tu zkostnatělou a puritánskou kliku v tom newyorském rádiu, ale můj šálek čaje to není. Nevadí mi sprostá slova a vulgarity, je jen třeba s nima zacházet opatrně a dávkovat je, jinak ztratí na účinnosti. Stern to přeháněl! Líbil se mi třeba nápad, kdy přes étér a pomocí vibrujícího repráku dokázal ženu přivést k orgasmu. Jiné fóry byly už ale dost za hranicí vkusu. Film mě ale solidně pobavil a tak hodnotím lehce nadprůměrně. (18.03.2014)

"Hodil som granát na školskú budovu a zabil prinajmenšom dvesto detí..." Autobiografický film o najväčšom hoväde v obore rozhlasového moderátorstva svojej doby - Howardovi Sternovi. To jest Private Parts. Prešpikované hláškami, slovnými hračkami, primitívnym humorom a inými škandalóznosťami (napr. odstavec 2 a zákaz užívania siedmich obscénnych slov a ženský orgazmus v priamom prenose), ale tento film je najviac originálny a oceniteľný tým, že obrovské množstvo hercov/nehercov hralo samých seba a to sa len tak hocikde nevidí. Charakter hlavnej postavy je vymyslený celkom dobre a je tu veľmi pekne znázornený jeho osobnostný vývin. Nuž, čo už - nikdy som v podstate veľmi nevedel, kto Howard Stern v skutočnosti je, ale na základe toho, že prijal rolu v niečom ako je toto a dokonca si to nepochybne užíval, je mi všetko jasné. (26.11.2017)

"Zákaz užívání sedmi obscénních slov: hovno, kurva, mrdat, kokot, čurák, kunda, piča." A taky zákaz vtipů na nadýmání, vyměšování, močení, ejakulaci a jiné tělesné funkce. A to už trošku smrdí cenzurou, ale jsme přece v USA, kde je snad svoboda projevu. Nebo není? Není a nikdy nebyla, takže hovado typu Howarda Sterna mne dokáže zaujmout, i když bychom si při poměřování délky, tloušťky a tvrdosti penisu asi moc nerozuměli. Nicméně proti proklamování rozhlasové nahoty nic nemám a jeho soutěže mě poměrně bavily ("Doplňte celý název jednotky času. Nanose ... kunda"). (13.12.2016)

Filmařsky poměrně průměrný životopisný snímek, jehož vliv na diváka stojí a padá s otázkou, zda a jestli vás jméno Howard Stern nějak zasáhlo či ne. Za sebe říkám že jsem o něm měl jisté povědomí, ale spíše jen jako o jménu než abych někdy opravdu slyšel jeho rádiovou show. Některé vtípky byly celkem povedené, ale já celou dobu čekal na až se něco stane, něco přijde, až se to pořádně rozjede. A ono nic. Celá stopáž filmu působí jako příprava na něco co nepřijde. Ve výsledku mě tedy Stern a jeho osobní kult nijak neoslovil a to ani v negativním ani v pozitivním smyslu. Prostě prošel kolem. (30.07.2009)

Před shlédnutím tohoto filmu jsem neměla tušení, že existuje někdo jako Howard Stern. Teď už to vím a po téměř dvou hodinách sledování jeho vlastnoručně napsaného životopisu, ve kterém hraje sám sebe, o něm nevím o moc víc. Problém je v tom, že jsem z filmu nedokázala poznat, jestli i tenhle film vzal jako jednu obrovskou srandu a nadsázku (já jsem ten hodný, všichni ostatní jsou zlí a nikdy bych neudělal nic špatného svoji ženě), nebo jestli to myslel vážně. Doufám a věřím v to první, nicméně asi se někde stala chyba, když to z filmu patrné nebylo. Těžko říct, komu to dávat za vinu, zřejmě její největší část leží na bedrech nezajímavé režisérky Betty Thomas. Mohla to být velká legrace (přestože Howardův styl humoru rozhodně není můj šálek kávy), ale zůstalo to na půli cesty, nijaké a nedotažené. (31.07.2011)