Soukromé neřesti

Na začátku byl jeden poměrně dlouhý a z mého nenáročného diváckého pohledu i dosti nudný úvod. Situace se dramaticky zlepšila až postupem času při příležitosti příjemného zaměstnání mezi snoby v newyorském rádiu [dabljů ééééén bí sí]. Tam se divák dočká obzvláště pěkné konfrontace názorů a je to opravdu švanda. Bohužel švanda, která netrvá dostatečně dlouho. Z režisérského pohledu se mi to celé zdálo velmi nepodařené. Jisté sympatie k snímku lze získat snad jen prostřednictvím šíleného Howarda Sterna, o jehož existenci jsem před zhlédnutím neměl ani malinké tušení a o jehož existenci se nebudu zajímat ani po skončení. Možná filmu škodí, že je životopisný a snaží se držet jakési reality, která je pro mě jen horou tajemství. Většina scének a legrácek se mi jeví příliš přizdisráčských, proto nabývám tohoto podezření. Koukatelné to celkově tedy je, zasmát se dá párkrát taky. Životní příběh hlavního hrdiny mě zásadně nezaujal a celkově se mi to prostě jeví jako ne moc dobře zvládnutá práce. Snad až lehce hraničící s amatérismem. Těžko říct, do jaké míry je tomu tak záměrně. Přes dvě červené nepůjdu. (23.03.2015)

H:Nemůžeme hovořit v rádiu vuilgárně, tak si zahrajeme soutěž Riskuj! Jednotka času je nanose..., doplňte! R:Já mám kunda! H: Já mám velkou kundu! I: I já mám kundu..., H:Doplňte Chanell.... R: cock! H: Big cock, Yeah, great! I: Stejně jako chlapci i já mám kokot. H:Irine ukaž nám to výš, ať vidíme jak velký máš kokot...:))) (13.07.2008)

No, jsem už starší, takže jsem ten výstup Howarda Sterna alias Fartmana na MTV Awards s holú řiťú zažila živě v TV a říkala jsem si, co to je za pako tohleto? Díky tomu i zhruba vím, jak vypadá ve skutečnosti. Když jsem viděla Soukromé neřesti, pochopila jsem, co ho k tomu vedlo. Nasmála jsem se fakt hodně, hlavně když se učil vyslovovat "dabljů ééén bísí" a u vědomostního kvízu. Nemůžu nenapsat, že soukromé neřesti je fakt hodně eufemistický překlad originálního názvu Private parts, odkazujícího do míst, kam nikdo, koho tam pošlete, nejde rád, protože je tam tma, nejsou tam okna:-) (17.05.2010)

Chápu, proč měl Howard Stern takovou sledovanost, ale jedním dechem sděluji, že já bych se jeho fanouškem nestal. Všechny průkopnické počiny se setkaly s nepochopením a nejinak je to i s hodně neortodoxním rozhlasovým reportérem nebo discjockeyem Howardem. Samozřejmě, že jsem mu fandil, aby porazil tu zkostnatělou a puritánskou kliku v tom newyorském rádiu, ale můj šálek čaje to není. Nevadí mi sprostá slova a vulgarity, je jen třeba s nima zacházet opatrně a dávkovat je, jinak ztratí na účinnosti. Stern to přeháněl! Líbil se mi třeba nápad, kdy přes étér a pomocí vibrujícího repráku dokázal ženu přivést k orgasmu. Jiné fóry byly už ale dost za hranicí vkusu. Film mě ale solidně pobavil a tak hodnotím lehce nadprůměrně. (18.03.2014)

Soukromé neřesti mi připoměly klasický britský vtip o venkovanovi, který přicestuje do Londýna a vidí pomník admirála Nelsona. "Kdo to je, dobrý muži?" - "To je ten, co udělal z Velké Británie to, čím je dnes." - "Mám pocit, že je strašně nespravedlivé vinit z úpadku monarchie jediného člověka." Tak i já jsem konečně poznal Howearda Sterna coby viníka, který stál na začátku úpadku kvalitní veřejnoprávní žurnalistiky, která měla za sebou v 70. letech díky odhalení řady korupčních afér a politických skandálů velké renomé a podporu. Od 80. let byla postupně nahrazována stále povrchnějším zábavným stylem, kdy se na první místo dostaly bulvární senzace a laciné vtípky. Samotný film je natočený s lehkostí, je náležitě zábavný a hlavní hrdina je v něm vyloženě sympatický - aby ne, když si ho taky sám investoval a příběh sepsal. Jak je to s jeho skutečnou povahou a do jaké míry např. odpovídá jeho image vzorného partnera a otce realitě, ví jen on sám. Celkový dojem: 80 %. (13.05.2011)