O myšce a medvědovi

Tohle Frantíkům prostě jde. Nepotřebují moc slov pro to, aby vyprávěli příběh. Celek působí velmi mile a dojemně i přesto že nakousává některá vážnější témata. Pro děti to stačí, dospělí v tom mají něco navíc. Přiznávám se, že během závěrečné čtvrthodinky to bylo na mě chvílemi až moc sladké, ale jako celek to funguje. Animace je moc pěkná, hudební motiv padne na míru, hlavní postavy jsou sympaťáci na první pohled a příběh je taky velmi dobře zpracovaný. (02.02.2014)

No teda, taková nenápadná věc a je z ní jeden z nejlepších animáků, jaké jsem kdy viděl? Už dávno jsem nezhlédl tak skvělou kombinací tolika faktorů. Nádherná animace, perfektní příběh, vtipnost, krásný přesah v podobě přátelství a odmítání předsudků, halda emocí. Maximálně příjemné překvapení. 100% (31.07.2017)

I kdyby by místní uživatelé napsali dalších tisíc komentářů opěvující antirasismus, antixenofóbii a co já vím ještě, stejně nezakryjí, že vztah myšky a medvěda je nenormální a nezdravý. Však si povíme něco o předsudcích, až komentátorům jejich ratolesti představí nějakého vola, krávu, nebo přinesou slepici a řeknou: tatínku a maminko, tohle je můj životní partner, jen on a nikdo jiný! (28.12.2013)

Škoda, že jde "jen" o animák pro děti, protože jsou zde naťuknuty docela temné a zajímavé motivy/dějové zákruty. Třeba představení myší říše a její mytologie je vynikajicí. Stejně jako hudební medvěd Ernest, ale jen v původním znění. Klasická animace samozřejmě vynikajicí, produkčně jde o vypiplaný a dost nákladný projekt. (13.07.2013)

Medvědi a myši nejsou znepřátelení tolik jako Montekové a Kapuleti, spíš se vzájemně ignorují a do svých dětí vtloukají nedůvěru k těm druhým, protože hladový medvěd sežere na co přijde a nejradši má syrové malé myšky, zatímco myš je vlezlá a když člověk (pardon, medvěd) přijme jednu, přijde jich tisíc. Stejně tak vztah Ernesta a Célestine v sobě nemá erotický náboj jako u Romea a Julie. Ale podobně jako u Shakespeara spočívá i zde hlavní téma v odsouzení předsudků. Druhým tématem je pak právo zvolit si vlastní životní cestu, protože každá myš přece nemusí být zubařkou a každý medvěd právníkem. To všechno je dětským divákům (a snad nejen jim) podáno nenásilnou a poetickou formou, ke které přispívá i výtvarné řešení založené na jednoduché kresbě jakoby někde mezi Jiránkem a Renčínem. A scéna, kdy malířka Célestine a houslista Ernest spolupracují na vytváření zimní krajiny pomocí barev a tónů - to už se blíží čisté poezii. (15.11.2012)