O myšce a medvědovi

Příběh o malé myšce s velkým výtvarným talentem a mlsném medvědovi, který ovládá hru na několik hudebních nástrojů najednou. O tom film je. Nebo taky o hloupém davu, který lační po obětech. Anebo o upřímném přátelství, kdy jeden druhého vlastně zachrání před samotou a před společností. Na Ernestovi a Celestine se mi líbil zejména styl, s jakým autoři pojali kresbu tohoto filmu; jako by do obrázků zapouštěli vodovky... Mimochodem bych nevěřila, že dva ze tří režisérů tohole filmu vytvořili Paniku v městečku, která hýří barvami, (mnou milovaným) sarkasmem a nenásilným humorem. Oproti tomu je film Ernest a Celestine docela milým a něžným přírůstkem do rodiny evropského animovaného filmu. A to není vůbec špatné. (29.04.2014)

Já bych se asi rozmýšlela kolikaletým dětem pustit myšku s medvědem, protože místy toho akčního bububu bylo docela dost, ale to je pouze můj subjektivní dojem. Já osobně jsem se hned na začátku zamilovala do Celestýnky a tahle láska mě neopustila až do konce. S drsoněm Ernestem už to bylo trochu horší, ale jak jinak, na konci to byl už taky můj brumla. Moc se mně líbila animace, která mně silně připomínala Renčína a hlas, který namlouval mojí Celestýnku, tak ten byl moc roztomilý a vysloveně sednul té její velikosti. Nestačila jsem se ani trochu nudit, bylo to vtipné (klidně bych toho humoru přivítala víc), mělo to myšlenku a uteklo to tak rychle, že chci pokračování i když v trochu mírnějším duchu. (06.04.2014)

Varování: Jestliže vám bude připadat, že jsem při psaní komenáře trochu šišlala, tak budete mít stoprocentně pravdu. Začátek snímku byl kouzelný, jak se ilustrace postupně objevovala a vykreslovala. Tento svět byl úžasně vymyšlený. Medvědi a myši. Každičký detail byl tomu přizpůsobený. V myším světě odbíjí hodiny tak, že na zvon ve tvaru medvědí hlavy mlátí dvě myšky kladivy. I ta škola byla jak z naší opravdové společnosti. Namyšlená naparáděná pipina, šprt, ten co furt spí atd. Noční stáže (ano mám na mysli kradení medvědích zubů), aby z ní byla myška zubařka? To je fakt jak realita... který medik nemusel v rámci praxe absolvovat noční? Takového nenajdete. Trošku mi vadily ale velikostní rozdíly. Ty myši byly oproti medvědům relativně velké... v podstatě skoro jako medvědí miminka, tak po kolena dospělému medvědovi. Nebo jak se kur*a (pardon já vlastně slíbila šišlání) vleze dospělý medvěd kanálem do myších nor a jejich školy? Célestine si mě naprosto získala už jen tím, jak s Ernestem hned při představení vymetla a sjela ho jak aminu. Poté při smlouvání - malou službu, velkou službu, obrovskou službu, největší službu na světě - jsem se jen smála. A především měla úplně senzační smích - za její namluvení patří herečce veliký potlesk (mám na mysli samozřejmě francouzský originál). Rodina, kterou se oba rozhodli, že zruinují měla skvělý byznys - otec medvěd prodává cukrovinky a mamka medvědice náhradní zuby za ty zkažené. Nejkrásnější scéna? Nejvíce nádherná symbióza hudby a malby, při které jsem se málem rozplynula? Jak hrál na housle a do toho běhaly po obrazovce barvy, čáry, kaňky, plochy - úplná ambrosie. (12.02.2015)

Citlivá, trefná kresba podbarvená akvarelem a rozpohybovaná tak dynamicky, nápaditě a hravě, že to prostě musí nutit k úsměvu. Poselství filmu je důležité a stále aktuální, takže je mi naprosto fuk, že jde o téma stokrát viděné a neinovativní. Některé věci je prostě dobré a správné opakovat stále dokola..... Krása a paráda. (02.04.2014)

Kouzelný animovaný příběh o myšce Célestine a medvědovi Ernestovi, natočený ve francouzsko-belgické koprodukci podle populární knižní série Ernest et Célestine od Gabrielle Vincent z roku 1982, mají na svědomí již kdekomu známí autoři bláznivé Paniky v městečku. ~/menší spoilery!/ Jejich zatím poslední počin konfrontuje svět medvědů s podzemním světem obývaný myšmi, přičemž obyvatelé obou pohádkových světů se vzájemně nesnášejí. Protagonisty jsou malá Célestine, která nevěří, že VŠICHNI medvědi jsou zlí, jak jim od malička vtloukávají do hlavy. Naopak věří na kamarádství mezi medvědem a myší. Neobyčejný příběh o síle přátelství začne v momentě, kdy hladový Ernest objeví v popelnici spící Célestine a rozhodne se ji nesežrat. Je to starý dobrák, trochu bručoun, neúspěšný muzikant, žije na okraji společnosti v chaloupce v lese. Také Célestine, která chce být malířkou a ne zubařkou, jak se od ní očekává, se stane souhrou okolností psancem a spolu se svým o chlup větším zvířecím kamarádem je na útěku před policejními orgány. Sledujeme příběh plný dobrodružství a akce, ale zároveň i komiky a úsměvných a dojemných situací. ~ Další rozměr, byť se jedná o pohádkový příběh (nejen) pro děti (pozor, ne pro ty nejmenší!), lze spatřit v akcentování škodlivosti xenofobie. Na tomto snímku je příjemné, že autoři svého (malého) diváka nepodceňují. Ač ostentativně nepoučují, mnohá "poučení" divák stejně podprahově vnímá. Vyhrocené finále, v němž sledujeme dva paralelně se odehrávající děje, už jen jaksepatří uzavře příběh nejen o síle přátelství, ale i o škodlivosti předsudků a o cestě za svým pocitem a názorem i přes většinový odpor komunity. ~ Pokorný, ručně (a především s láskou) animovaný nezávislý počin Ernest et Célestine je protipólem americkým počítačově vyráběným trhákům, navíc do pastelových barev laděná animace, inspirující se ilustracemi z dětských knížek, je skutečně povedená a spolu se zvolenou hudbou a příběhem pohladí na duši. (07.08.2014)