Neviditelná

46th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2011 - OFFICIAL SELECTION - COMPETITION - Soutěžní sekce (Die Unsichtbare / CRACK IN THE SHELL / Neviditelná) - Asi největší a nejmilejší překvapení festivalu. Čekal jsem, že se budu kousat nudou a místo toho jsem dvě hodiny s otevřenou pusou žasnul nad tím co tu Fine předváděla. Zmiňuje se tu stále Černá labuť a musím se také k tomu přidat, protože to co mi v ní scházelo jsem tu dostal i s mnoha bonusy navíc... - 4. 7. 2011 - kino Espace Dorleans - Karlovy Vary - 80% (12.07.2011)

CITÁT - Moje číča chce pohladit....... Myslel jsem, že to bude lépe dramaticky zpracované, ale zjistil jsem, že je to jen průměrný německý film z divadelního prostředí. Hudba normal, kamera normal, herci, co řící, já je moc neznám, ale nejhorší je na příběhu Český dabing, to je otřes a ikdyž s tím tvůrci nic nenadělají, tak ten to totálně pokazil. CITÁT - Umím to i Holandsky........... (03.03.2015)

Parádní film o divadle, které představuje svět a o světě, který představuje divadlo. Jak hrát něco co nejsem, když nevím kdo jsem a jak ze sebe dostat vztek, když nechci být na nikoho naštvaný? Vynikající herecké výkony, lidské zpracování, spád a napětí řadí tenhle snímek pro mě k nejlepším filmům na MFFKV. Proti cirkusové Černé Labuti je tohle citlivé pohlazení na duši. (06.07.2011)

Dojezdovou zastávkou karlovarské filmové rychlodráhy se pro mě stal pražský Světozor. Vcházel jsem do sálu s vědomím příběhu podobného Labuti a hereckého výkonu oceněného globem. Obě tyto složky jsou skutečně dominantní. Ohodnotil bych to jako syrovější sestřičku Černé Labutě se zajímavěji prokreslenou postavou i herečkou! Ovšem s mnohem slabším vizuálem. Hlavní problém mám s prostředím - balet jsem docela žral, kdežto tohle "cool" moderní divadlo se mi vyloženě ekluje... Výslednicí jsou silné **** ( tedy lehce slabší dojem než Black Swan ). (16.07.2011)

Pro mě jeden z neslepších festivalových filmů. Při jeho sledování si nešlo nevzpomenot na Černou labuť. Nejenom, že jsou si oba filmy blízké tématikou(a Neviditelná určitě není případem nějakého opisování, protože vznikala 4 roky), divadelním prostředím, proměnou hereckého zjevu, ale také pozoruhodným zachycením vztahu režisér-herec, propadnutím roli atd. Fakt, že se mi Neviditelná líbila dokonce ještě o trchu víc než Černá labuť, je dán tím, že postava Marie Mühe se rolí sice promění, ale rovněž ji vstřebá, naučí se skrze ní chápat sebe samu. V konečném důsledku tak nejde jenom o postavu v divadelní hře, ale o člověka, který ji rozumí, protože rozumí také sám sobě. Nejedná se tak pouze o proměnu osobnosti ale o určitej druh katarze a pochopení. A to nemusí nutně končit smrtí./MFF (08.07.2011)