Les Misérables
Bedári
Režie:
Tom HooperKamera:
Danny CohenHrají:
Hugh Jackman, Russell Crowe, Anne Hathaway, Amanda Seyfried, Eddie Redmayne, Helena Bonham Carter, Sacha Baron Cohen, Samantha Barks, Aaron Tveit (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Jean Valjean byl po devatenácti letech propuštěn z vězení. Zbědovaný muž nalezne azyl na faře. V noci tam ukradne stříbrné nádobí a uteče. Policisté ho dopadnou, ale farář tvrdí, že mu vše daroval, a přidá mu ještě dva svícny. Valjean, zaskočený jeho velkodušností, se rozhodne změnit život a svou totožnost. Stane se ctihodným občanem, a dokonce starostou, jenže ani tehdy není před slídivým Javertem v bezpečí. Po smrti tovární dělnice Fantine se ze soucitu a také z pocitu viny ujme její dcerky Cosette. Společně s ní pak před zákonem utíká do anonymity francouzské metropole. Tam na ně po pár letech klidu čeká kromě Javerta i další nebezpečí - ulice bobtnající revolucí, kterou připravují mladí muži. Jeden z nich, Marius, se při letmém setkání zamiluje do dospívající Cosette a ta jeho city opětuje. Kvůli své dceři a jejímu štěstí se Valjean rozhodne riskovat, dokonce se vydá na barikády v předvečer rozhodujícího souboje mezi revolucionáři a armádou, aby z předem prohrané bitvy těžce raněného Mariuse zachránil... (TV Nova)
(více)Videa (42)
Recenze (1 162)
Upřímně jsem měl co dělat, abych závěrečnou hodinu vydržel, tak úúúmorně natahované to poslední "revoluční" dějství bylo. Přitom film nezačínal vůbec špatně. Prvních dvacet minut jsem si tedy zvykal na zpěv a odnaučoval se očekávat mluvené slovo, další zhruba hodina se mi ale vcelku líbila (hlavně tedy Sacha Baron Cohen a Helena Bonham Carter se blýskli) a Hugh Jackman a Russel Crowe byli co do herectví i zpěvu perfektní volba. Jenže ten konec/ty konce. Původní muzikál neznám, čili jsem netušil, jak bude která píseň dlouhá, a tak s Javertovým finále přišlo opravdové peklo (v duchu jsem si říkal: "Tak teď! No! Už!" a ono ne, přišla další sloka) a úplný závěr v tom pekle ještě přitopil. Dvě a půl. ()
Tímto se omlouvám panu Sweeney Toddovi, holiči z Fleet Street, jelikož jsem hrubě nedocenila jeho kvalitu, melodičnost písní a pěvecké umění vystupujících herců - neprodleně přihodím hvězdičku a budu tento film do konce svých dnů velebit. To "Bídníci" mi otevřeli oči, bída a utrpení z jejich zpěvu! Doufám, že už nikdy v životě neuslyším Wolverina a Gladiátora při pokusech o pěvecké kreace. Ale ne, tohle není k těmto pánům hercům fér: především nechápu, proč musela být zhudebněna prakticky každá blbá věta, ať už byla melodie sebehnusnější a slova do ní vůbec nepasovala. To se pak není co divit, když polovina zúčastněných zní, jako když kocourovi přišlápnete kulky. Být tohle další obyčejnou MLUVENOU verzí "Bídníků", budu si blahem pomlaskávat (jen nad pár nehezkými tlamami decentně ublinknu) a bouchnu tomu štempl se čtyřmi hvězdičkami. Francouzské revoluci navzdory. Nicméně ty operní árie nejen nudily k posrání (kamera úporně fixovala ksichty a nic se nedělo), ale navíc se mi v sebeobraně srolovaly boltce, kladívka vzteky prorazila bubínky a kovadlinky se v agónii oběsily na zoufalých třmíncích. Už nikdy více a teď si jdu pro uklidnění pustit třeba Nirvanu. 40% za obstojné kulisy a poměrně lahůdkové obsazení. ()
[imdb: 6.6/10] | me: Pekný film, no náročný muzikál... Vo svojom filmovom živote som už videl viaceré (známe, či menej známe) muzikály, nikdy však taký kde hovorené slovo tvorilo 2% zo 157. minút. Vo väčšine prípadov (u muzikálov) sa po hudobnej stránke jedná o úderné hity, ktoré oživia celý film. Tento krát mi to však (s istým počtom hlavných výnimiek) pripomínalo veľkonočné Pašie. :) Toľko spevu podľa mňa pôsobilo neprirodzene ... aj v spojení s nie vždy presvedčivým (speváckym) prevedením. Na druhej strane však efekty, výprava a herecká + vizuálna presvedčivosť mnohé zo spomínaných "nedostatkov" kompenzujú. Konkrétne: nemôžem opomenúť strhujúci výkon Anne Hathaway, ktorý je neskutočne silný a emotívny. Klobúk dole. Celkovo však tento muzikál po filmovej stránke hodnotím pozitívne, ...hoci (ako som už povedal) toho spevu mohlo byť výraznejšie menej. [3.7 *] I had a dream my life would be so different from this hell I'm living! ()
"Jmenuji se Jean Valjean a moc hezky vám zazpíváááááááám." Bídníci v novém a velkolepém zpracování dostali muzikálový háv a Victor Hugo by si možná zazpíval s nimi, kdyby zjistil neutuchající zájem o své klasické dílo i v 21. století. Strhující a známý příběh ze svých hrdel odprezentují Hugh Jackman, Russell Crowe a spol. Jestli chcete vidět velkolepé zpracování v muzikálové podobě s notovými party s operními parametry, a nebojíte se až vražedné 150. minutové stopáže, je známý nesmrtelný příběh o dvou mužích, které k sobě pojila osudová nenávist po dlouhé roky, tím pravým. Tentokrát ani tak nejde o to, jestli se Jean Valjean a Javert navzájem přechytračí, ale především o to, jestli jeden toho druhého přezpívá. A režisér Tom Hooper je velmi rázný dirigent, který se do toho umí položit. Klady: megalomanské pojetí, odrážející se na dokonalé výpravě, kostýmech a maskách, oproti němuž starší verze s Neesonem vypadá jako levný televizní film, herecké obsazení jede na maximum, Anne Hathaway pro svoji roli nevelkou rozsahem obětuje dlouhé vlasy, impozantní kamerové nájezdy, strhující náročná pěvecká čísla, překvapivé zvraty v osudech většiny vedlejších postav, velkolepá výpravná stránka filmu, mezi hlavními rivaly Jackmanem a Crowem to napínavě jiskří, Sacha Baron Cohen je dalším oživením v leporelu vedlejších postav, Samantha Barks ze všech ženských postav vládne největším sexappealem, originální stylové pojetí. Zápory: většinu písní si po filmu notovat nebudete, Jackman s Crowem jsou obrovští tahouni filmu, a i když vedlejší postavy také mají něco do sebe, pokud ti dva slezou z obrazu, film ztrácí na své síle a působivosti, nestřídmá stopáž, převládají "tmavé" pasáže nad "světlými", občasné zjednodušování děje, které se v muzikálu nedá obejít, emocionálně cílené až přehnané zjevení mrtvých postav v závěru, angličtina ve frankofonní zemi. 80% ()
Galerie (184)
Zajímavosti (52)
- Natáčení probíhalo v Paříži, Portsmouthu, Winchesteru a ve studiích Pinewood v Británii: konkrétně ve zbrusu nové The Richard Attenborough Stage, která je s plochou 2 787m² jedním z největších atelierů v Evropě a byla dokončena pouze několik týdnů před samotným natáčením. (Alca)
- Pro větší autenticitu snímku nechal režisér Tom Hooper na plac dovést stovky mrtvých ryb, které se postupně začaly rozkládat a zapáchat. Anne Hathaway (Fantine) přes ně poté chodila během natáčení písně "I Dreamed A Dream". (Linkyc)
- Na úplně prvním konkurzu v Jackmanově (Jean Valjean) životě, k divadelní hře “Kráska a zvíře“, zpíval tento herec píseň "Stars". Bylo mu údajně řečno, aby si na ni nechal zajít chuť, protože v "Bídnících", z nichž pochází, nikdy hrát nebude. (Brousitch)
Související novinky
Freddie Mercury si hledá holku
A taky režiséra. Kandidáty jsou Blake Lively a Tom Hooper. O jaký projekt vůbec jde? Biografický film o zpěvákovi legendární britské rockové skupiny Queen prozatím nemá název, ale hlavní roli už má… (více)
Hugh Jackman v thrilleru se zázračným scénářem?
Právě v Británii natáčí muzikálové Bídníky, potom si nabrousí drápy pro The Wolverine a začátkem příštího roku se vrhne na thriller Prisoners. Jde o dlooooouho připravovaný film, kolem kterého se… (více)
Crowe jde po krku Jackmanovi
Už víte, že natáčení The Wolverine bylo opět odloženo, protože Hugh Jackman si chce zazpívat. Konkrétně ve filmové verzi muzikálu Les Miserables, inspirovaném slavným románem Victora Huga. Není divu,… (více)
The Wolverine – prokletý projekt?
Už ten příběh znáte. Katastrofa v Japonsku, odstoupení Darrena Aronofského, přesun natáčení na podzim. Teď se situace opakuje. Když už se myslelo, že pokračování X-Men Origins: Wolverine, inspirované… (více)
Hooperovi Les Misérables nemají být filmovou podobou knihy Victora Huga; jsou ztvárněním muzikálu, který se stal za třicet let své existence na západní polokouli legendárním. A jako k takovým je k nim třeba přistupovat. Mluveného slova tu zkrátka moc nenajdete a to i ve srovnání s jinými známými muzikály: Les Mis prakticky po celou stopáž pouze přecházejí z jedné skladby do druhé a kdyby někdo vydal všech 50 písní (49 z divadelní předlohy doplněných o Suddenly napsanou přímo pro film), které ve filmu zazní, jako soundtrack, získal by posluchač prakticky celou zvukovou stopu filmu. Pro některé bude tento fakt jedním z hlavním problémů, já ho naopak vítám. Hudba možná nedokáže postihnout zápletky a dialogy tak snadno jako běžná řeč, nabízí ale možnost vyjádřit to, co by za jiných okolností znělo nepřirozeně, čehož autoři Les Mis si notně využívají. Najdete tu tedy krásně se opakující hudební motivy: Třeba prakticky tu samou sloku začínající slovy ”I am reaching but I fall” zpívají v rozdílných momentech filmu ve svých sólech oba hlavní soupeři, přičemž pro každého tato slova znamenají něco jiného. Máte tu skladbu Look Down, která si našla svou cestu do všech tří časových rovin filmu, máte tu opakující se otázku: ”Who am I?”, kterou si v úvodu i prostředku filmu klade Jean Valjean, aby na ni v závěru konečně našel odpověď, máte tu symboliku hvězd a odlišný pohled na ně ve dvou Javertových sólech. Ano, po stránce pěvecké Les Misérables nejsou tak dokonalí jako jejich předobraz z Broadwaye či West Endu, já jim to ale dokážu s radostí odpustit. I Dream a Dream je v podání Anne Hathaway nejdojemnější verzí této písně, jakou jsem kdy slyšela. Russell Crowe se sice významně odchýlil od až lehce operního provedení Javerta a vysloužil si za to kritiku, já se ale na jeho scény těšila, protože má podle mě příjemnou barvu hlasu a navíc dokázal do své postavy vložit lidskost tak netypickou pro divadelní Javerty. Hugh Jackman vyzpíval dvě a půl oktávy, kterými Valjeana "obohatil" Colm Wilkinson (podle francouzského originálu neměl mít hlavní hrdina takový rozsah a měl zpívat baritonem, nicméně nejznámější Jean Valjean historie si na vlastní uvážení přidal pár výšek), takže militantní zastánci muzikálu i kritici na něj mohou být pyšní. A to i přesto, že s vysokými tóny měl občas problémy; přece jen najít herce nebo i zpěváka, který by dokázal Valjeanovo Bring Him Home podat se stejnou lehkostí jako Wilkinson, je téměř nemožné. Eddie Radmayne dostal roli, která je většinou nejméně zajímavá, jeho projev je ale tak suverénní, že bych klidně věřila, že má za sebou alespoň nějaké předchozí zkušenosti s muzikály. Aaron Tveit je skvělý, Samantha Barks je jako Éponine úchvatná a obsazení Colma Wilkinsona do malé, ale důležité role bishopa je pro každého, kdo viděl muzikál na West Endu nebo alespoň zná videozáznamy koncertů, třešničkou na dortu. A k tomu všemu jsou Les Misérables revoluční svým zpracováním, protože je to první muzikál v histoii celý zpívaný naživo. A taky mají úchvatnou vizuální stránku podpořenou krásně barevnými kostýmy, ve kterých se neustále objevují barvy trikolory. A vyzařují z nich emoce. A nabízejí úchvatnou fyzickou transformaci hlavního hrdiny, přičemž můžu jen vyjádřit svůj obdiv Jackmanovi, který kvůli vězeňské image shodil X-Menské svalstvo, a make-up artistům, kteří ho mezi první a druhou časovou osou proměnili k nepoznání. A samozřejmě v nich objevíte několik skvělých skladeb: třeba revolucionářské Do You Hear the People Sing nebo mé oblíbené One Day More, ve kterém osm rozdílných postav doprovázených sborem zpívá o svém zítřku, čímž vzniká krásná tříminutová koláž vysvětlující rozpoložení všech významných postav. A tak dále. A tak dále. Nebudu to ale prodlužovat a jen řeknu, že Les Misérables nejsou možná Hooperovým nejlepším filmem, z toho, co jsem od něj viděla, jsou však mým nejoblíbenějším. Za posledních sedm týdnů jsem na nich byla v kině třikrát a pokaždé britské publikum tleskalo a mně se pokaždé líbili více než při předchozím zhlédnutí. I proto je mi už teď jasné, že zůstanou-li v programu kin ještě nějakou dobu, zavítám na ně i počtvrté. () (méně) (více)