Michael

Spoilery! V Rakousku se začíná poněkud rozmáhat přetahovaná v tom, kdo je lepší sklepmistr. Tento film nás zavede do prazvláštního domečku, kde si pán opečovával svoji chlapeckou oběť. O chlapce se staral velice vzorně. Sklepní pokojíček byl plný potravy, což mě překvapilo. Předpokládám, že není v zájmu žádného pedofila, vykrmit si svoji oběť. Co kdyby jej, nedejbože, přestal chlapec sexuálně přitahovat. I když těžko hodnotit pedofilův vkus. Ten chlapec sám o sobě nebyl až takový fešák. Pán si zkoušel hrát dokonce na tak dokonalého tatínka, že se svému nedobrovolnému synovi pokusil najít nového kamaráda. Což se málem podařilo. Velice pěkný moment. Moc milé rakouské překvapení. Tedy milé... Jak se to vezme. Z některých pasáží mi bylo tak nevolno, jako už dlouho z ničeho. Třeba když se pán se zalíbením koukal na jeho mladou chlapeckou oběť, kterak si uklízí svůj sklepní pokojíček a vzrušilo jej to natolik, že si slizký pán přivolal na gauč chlapce pro společné erotické hrátky. Ve filmu nemuselo být pranic ukázáno, ale režisér servíroval momenty s takovou bravurou, že se, věřím, fantazie každého diváka dovedla rozjet na takové obrátky, kdy rozhodně neměl problém, představit si dost živý scénář, co mezi pánem a chlapcem probíhalo. Působivá byla i momentka, když pán při večeři povstal, vytáhl si z kalhot svoji žížalku a pronesl slova, která mě budou ještě dlouho budit ze spaní. "Toto je můj nůž a toto je můj pták. Co bych do tebe měl zapíchnout?" Závěrečné rozuzlení bylo velmi netradiční a moc pěkné. Úplný závěr byla potom naprostá třešnička na dortu, která vám na pár minut nechá pusinku zcela otevřenou. V celém filmu se nenašla snad žádná pasáž, která by mě nějak závratně nudila. A hlavně žádný moment není ve filmu navíc. Jako režijní debut je to fenomenální. Viděno v rámci Společné výzvy s Lucinkou. Film nám vybrala uživatelka eLeR. (26.11.2016)

Jeden z těch filmů, po kterém jsem nebyla schopna slova a nejradši bych se na chvíli někam zavřela. Téma je už samo o sobě strašně silné, ale za způsob zobrazení si Markus Schleinzer zaslouží velké uznání. Mráz mnou projížděl od začátku do konce, velká síla tkví v neviděném, divák ani nechce vidět, co se děje za zavřenými dveřmi, popadnout dech má problém stejně. Na psychiku velmi těžký snímek, po skončení mi příjemně rozhodně nebylo a i přesto, že počet dialogů během filmu by divák hravě spočítal během chvilky, tak toho film vlastně dokáže říct obrovské množství. Snímek, který z paměti jen tak nedostanu a který bych navrhovala promítat povinně. Jeden z mých nejsilnějších filmových zážitků za hodně dlouhou dobu. (04.06.2012)

Zralý, soustředěný a precizní debut castingového režiséra Jessicy Hausner a Michaela Hanekeho. Pověst, že se jedná o plagiát Hanekeho stylu je falešná. Schleinzer se svým mistrem nechal v mnohém poučit (prudký střih, chladná, analyzující kamera, televizní zpravodajství v podkresu), ale jde svou cestou. Zdaleka není tak chirugicky precizním patologem děje, nebojí se do něj ponořit, použít sarkasmus, více propojit události a nedělat jen úsečné hanekovské fragmenty náhody. Michael je strhujícím ponorem do abnormální normálonosti pedofila. Navzdory vyhrocenému tématu má uměřený a civilní tón, dokáže se vcítit a nemanipuluje. Hypnotický sled scén v závěru graduje a končí typickým střihem "do tempa" přesně ve chvíli, kdy končit má. Vedle Dresenovy Konečné uprostřed cesty jasný vrchol 46. ročníku MFF Karlovy Vary. (06.07.2011)

Jak mohli na roli Michaela sehnat herce, to vskutku nepochopím. Opravdu ohavná role. Moc jsem si přála, aby ho konečně odhalili. Nevím, zda je vůbec možné podobné filmy obdivovat, když se zabývají dnem lidského chování. Psychopati a zvláště pedofilové by se neměli stávat slavnými. Odpad nedám, protože film celou tu hrůzu ztvárnil dobře, ale nechtěla bych tento film vidět znovu. (29.05.2017)

Tak jako mají Češi svůj příběh s malou Aničkou, která se stala velkou Barborkou nebo ten o Standíkovi a igelitce s milionem korun, mají Rakušané příběh s Nataschou Kampuschovou, který byl po dlouhou dobu v zájmu novin a společenských rubrik. Nápad natočit film podobného tématu je tedy nasnadě. Debut Markuse Schleinzera přináší podrobnou sondu ze života homosexuálního pedofila, který v tajnosti drží svou oběť ve sklepě baráku. Postupné odhalování detailů tohoto soužití je rozvíjeno v celém filmu a nabízí tak vnímání pocitů oběti i tyrana. Zejména psychologie hlavní postavy Michaela je pečlivě vykreslena ve své mnohavrstevnatosti, kdy je konfrontována situace doma, v práci, na ulici nebo dovolené. Postava Michaela je velmi dobře zahrána a táhne celý příběh, který nemá výrazné zlomy v ději. Veškeré zápletky mimo hlavní osu pouze dotváří obraz hlavního hrdiny a nepřináší gradaci. Film nabízí krom mrazivě varovného apelu i skrytou nadsázku a vtip. Scény „Tady mám nůž a tady mám péro,….“ nebo návrat z firemního večírku, kdy byl Michael povýšen a v autě si prozpěvuje „Sunny,….“ patří k nejlepším. 59% (10.07.2011)