Přední linie

Film Gojijeon, nebo The Front Line nebo po česku Přední linie je ukázkou toho, že Korejci umí točit válečné filmy stejně dobře jako Hollywood. A Přední linie úřaduje ve všech směrech. Ať už je to výborný scénář, kde se dva jihokorejští vojáci znovu setkají na bitevním poli na konci korejské války. Ať to jsou skvělé bojové i nebojové scény, např. ta se snajprem nebo neustálé dobývání strategického a zároveň rozdělujícího kopce. Ať to jsou výborné herecké výkony hlavních hrdinů, kterým jsem věřil celou tu dobu. Ať to je řízná a skvěle komponovaná hudba, ze které běhal mráz po zádech. No a samozřejmě skvěle vykreslené charaktery a ukázka těch největších sraček, do jakých může člověk spadnout, když se dva rozdílně myšlející národy pustí do sebe. To vše mi tak neskutečně sedělo, že musím dát plnou, protože pro mě se jedná o nejlepší válečný film roku 2011, a zároveň budu doufat, že ač je film červený, pořád má setsakramentsky nizké hodnocení. Lets Go Korea War Movies!!! (11.02.2012)

Filmařsky výborné válečné části a akce, stejně jako vyobrazení naprosté zbytečnosti. Bohužel plno patosu film shazují o příčku níže. V podstatě víte, co se s kapitánem stalo, jak bude co probíhat a jak to bude končit, už od samotného začátku a odeslání na frontu. ~ Pravda je, že něco takového o naší německé okupaci a např. následném partizánském odboji nikdo nikdy nic nenatočí, a film se může směle porovnávat s podobnými Hollywoodskými megafilmy. ~~~ PS: Celosvětovým pravidlem by mělo 100% být to, že při rozpoutání jakékoliv války obě strany povinně postřílí členy vlády nebo vládnoucího hnutí. Kdyby takové pravidlo bylo, vězte, že by se vždycky našlo mírové řešení. (04.02.2012)

Toto je jeden z najlepších vojnových snímok, aké som kedy videl. Je to už dlhšie, čo som tento vojnový snímok videl, ale stále ho mám v pamäti. Opäť tu sme svedkami vojnového pekla v 50.rokoch medzi oboma Korejskými štátmi a je tu vklinený motív vyšetrovania zrady či spolupráce s nepriateľom a tak na front vyráža v utajení vojak, ktorý tomu má prísť na kĺb. Inak tu je ešte tiež motív lásky a ostreľovača - viac prezrádzať nehodlám. Inak veľmi solídne natočená vojnová dráma s dobrou kamerou, strihom, hercami, postavami, kostýmami, hudbou, ako aj vojnovými scénami. (28.10.2019)

Kvalita výpravy u korejských filmů je asi jeden z mála důvodů, proč vlastně sleduji jejich tvorbu. Občas se stane něco příjemného a dokáží vytvořit perfektní záležitost - Pouta války / Taegukgi hwinalrimyeo. Ostatní tvorba na tom ale je trochu složitěji. Přední linie / Gojijeon je trochu komplikovanější záležítostí, má více postav, takový nějaký zmatenější příběh s několika flashbacky, které jsou na filmu asi nejzajímavější částí. Jako vždy je válka vyobrazeno příkladně, ale těchto několik pozitiv nedokáže vynahradit fakt, že se jedná o přetaženou "nádheru"! (05.03.2013)

V Jižní Koreji je opět k vidění vynikající válečný film, který se zaměřuje na otázku rozdělení Koreje,(stejně jako kdysi Joint Security Area, Double Agent a mnohé jiné snímky). Místo válečných sekvencí však hlavně oceňuji dokonale propracovaný scénář, psychologii postav, které nejsou černobílé. Peklo války člověka deformuje do něčeho mnohem horšího, než je zvíře... Těší mě to nenásilné vykreslení druhé strany, snaha proniknout do motivace bojujících. Vskutku působivé, nikoliv laciné, vydírací, nebo velmi chtěné na efekt jako Taegukgi - Pouta Války. Jak vidno demence politických vojenských špiček je věčná, někdy však bohužel ne tak zjevná jako v 1.sv., jak to parodicky, ale pravdivě zobrazovala Černá Zmije. Další devizou filmu je vynikající kamera, především v hlavní roli Go Soo (Green Rose, Some, Into White Night), který vyrostl ve skvělého herce, tohle je zatím jeho nejtěžší role a zhostil se jí s bravurou. (24.11.2011)