Režie:
Juanita WilsonScénář:
Juanita WilsonKamera:
Tim FlemingHudba:
Kiril DzajkovskiHrají:
Natasa Petrovic, Fedja Štukan, Miraj Grbic, Stellan Skarsgård, Nikolina Kujaca, Sanja Buric, Sasko Kocev, Kristina Brändén Whitaker, Igor Angelov (více)Obsahy(1)
Jako bych tam nebyla je příběhem mladé ženy ze Sarajeva, jejíž život se ze dne na den změní. Zbavena všeho, co kdy měla, čelící neustálé hrozbě smrti a bojuje proti nenávisti, kterou vidí kolem sebe. V posledním kroku odvahy nebo šílenství se rozhodne učinit ještě jeden vzdor: být opět sama sebou. A tento jednoduchý akt jí zachrání život. Zjistí totiž, že přežít znamená více než zůstat na živu. Jako bych tam nebyla je moderní válečný příběh, který objevuje lásku, identitu a spojitosti mezi námi všemi. (Film Europe)
(více)Videa (2)
Recenze (65)
Ano, u velmi působivého debutu Juanity Wilson se mi nabízí srovnání s dramatem V zemi krve a medu Angeliny Jolie, tím spíše, že jsem je viděla s odstupem dvou dní: je zajímavé, jak se emancipované ženy ze západního světa snaží do svědectví o holocaustu šroubovat romantizující podtón, který v konečném důsledku dopad výpovědi rozmělní. ()
Snímků o válce v Jugoslávii jsem moc neviděl, možná jich ani příliš nevzniklo, ale tenhle rozhodně beru jako podnětný a vypovídající a je úplně jedno, že ho natočili Irové. Nejedná se o klasický válečný film, soustředí se na méně sledované pozadí válečného konfliktu. Vypovídá o neblahém osudu žen za války a činí to způsobem poměrně zdrcujícím. Příjemný zážitek to není, režisérka Juanita Wilson ťala do živého a vsadila všechno na jednu kartu - na sílu příběhu. Podle mně tahle sázka vyšla. Líbilo se mi, že Natasa Petrovic neměla potřebu vůbec přehrávat a působila nesmírně přirozeně. ()
Jugoslávská válka, do které je vtažena mladá učitelka, přijíždějící za Sarajeva. Co všechno je žena schopná udělat pro záchranu sebe i ostatních odvlečených žen.Rozčílilo mi to, znechutilo a dojalo. Ta krásná žena s očima a rty, která mi chvilkami silně připomínala mladinkou Sophii Lorenovou. Jen doufám, že až se machističtí blbci se zbraněmi trochu víc po světě vymlátí, nastoupí změna. Matriarchát. ()
Smutná, netradičná vojnová dráma o hnusných, odporných veciach v pomalšom tempe. Filmové spracovanie mi však akosi nesadlo, na mňa príliš mdlé a nezáživne zrežírované, len sekvencie škaredých ohavností páchaných na ľuďoch v zajateckom tábore dodané v nudnom filmovom obale. Myslím, že hlavne z toho dôvodu sa u mňa nedostavili takmer žiadne emócie, a to pritom nie som žiaden tvrďas bez srdca. Avšak myšlienkový presah ako aj samotná téma sú veľmi silné, preto film za pozretie určite stojí. 65/100 ()
Strašně smutné drama, žel reálné a o to víc jsem to pak dlouho rozdýchávala. Velkým plusem byl určitě fakt, že je to nejen v režii ženy Juanity Wilson, ale i podle knihy, kterou napsala také žena Slavenka Drakulić a scénáristkou byla Eliseo Altunaga. Kdo jiný, než ženy se dokáží tak dokonale vcítit do pocitů žen, které prožívaly ty hrůzy v zajateckém táboře. Jako bych tam nebyla je název přesně vystihující stav mysli, který dokonale předvedla Nataša Petrovic v roli Samiry. A možná, že i to pomalejší tempo bylo účelové, abychom se dokázali vcítit alespoň trochu do pocitů a událostí pro nás zcela nepochopitelných, ale které nikdy nevymizí z myslí žen, které to skutečně prožily. ()
Galerie (13)
Photo © Octagon Films
Reklama