Probudím se včera

Mezi jeden z největších nešvarů současné české komedie je snaha o vtipnost v každém záběru. Děj tak působí necelistvě díky přílišnému rozštěpení na jednotlivé vtípky provázané velmi primitivním rámcovým příběhem. Ukončení většiny jednotlivých dialogů více či méně vtipnými gagy rovněž napomáhá vzniku většího odstupu od diváka a tím pádem i vyvolává pocit umělosti celého díla. A to je problém i tohoto Šmídmajerova snímku. Což je docela škoda, protože tenhle námět spolu s nostalgii po osmdesátých létech mohl být příjemným překvapením. (05.11.2013)

Mám rád filmy s tématikou cestování v čase a tato česká komedie se vcelku povedla- několik dobrých nápadů a vtipů, slušné obsazení. Jediné, co mi výrazně vadilo byla příšerná paruka Jiřího Mádla a jeho šišlaní, které někdy nesmyslně používá a občas zase ne. U jeho dospělého já - Filipa Blažka zase výrazně nepřirozené kontaktní čočky. (05.10.2013)

Bez Mádla by to bylo asi na pěst. Současná linie vypadá jak z nějakých Cest domů a celé to svým vizuálem přípomíná spíš hodně levnou televizní produkci. Přesto se zde pár vtipných a překvapivě i svěžích momentů najde, Mádl s Josefíkovou to zachraňují i v těch scénáristicky příšerných situacích a divák se hlavně velmi slušně pobaví, což je u českého filmu v dnešní době takový malinký zázrak. (28.10.2012)

Film má samozřejmě svá slabá a silná místa, kterých je naštěstí více a k mému překvapení jsem se dost nasmál. Film je sice trošku kýčový, ale vlastně to bylo vše v té době, kde se odehrává převážná část snímku. Film na mě nepůsobil sebevědomě a na nic si nehrál, všemu dával volný průběh a to se mě líbilo, i když někdy by potřeboval trošku zrychlit. Když se to tak vezme, tak celkem zajímavý nápad srovnat naši dobu s dobou předrevoluční nálady v roce 1989. Těch míst srovnání je tam celkem dost, viz např FACEBOOK vs nástěnka na škole лицокнига se statusama a spoustu jiných detailů, které na mě udělaly dojem a tak i z důvodu toho, že tam má tokovou zajímavou roli i můj dobrý kamarád musím dát 80%. Co mi na filmu ale trošku vadilo, byly bezkonkurenčně stále vnucované Orbitky, které byly opravdu téměř všude, dále cherry rajčátka v roce 1989 dále králíci a v neposlední řadě i efekty přenosu a technického zařízení v "laboratoři", kde na LCD počítačů běžely obří čísla, která se neustále měnila (až moc akční a nápadné). Mádl bezkonkurenčně nejlepší, vždy když se objevil byla sranda stejně tak jako jeho doba roku 1989, současnost mě téměř nebavila. A poslední informace, na předpremiéře jsem už dlouho neslyšel tak dlouhý a přesvědčivý potlesk. (16.03.2012)

Je smutné, když se člověk dejme tomu ve 40 letech ohlédne zpátky a zjistí, že lituje něčeho, co nikdy neudělal a přitom to udělat mohl. Možná kdyby to udělal, byl by jeho život jiný, možná lepší, možná horší, ale jiný. A právě s takovou myšlenkou si tento zajímavý film pohrává. Já jsem na nápad tvůrců přistoupil a film jsem si naprosto perfektně užil, prostě to byla úžasná jízda, která mi utekla velmi rychle. A to říkám i přesto, že Jiří Mádl je v současnosti jedením z mých nejméně oblíbených herců, ale zde mi příliš nevadil, respektive dalo se to s ním přežít především díky zajímavému a originálnímu ději. Já sám bych si rád dospívání v socialismu vyzkoušel, takže se přiznám, že jsem hlavnímu hrdinovi hodně záviděl, že měl možnost se z dnešní uspěchané a konzumní doby půřesunout do poklidného a ospalého období konce socialismu. Když to tedy shrnu, tak super děj plus kvalitní herecké výkony, obzvláště výkon pana Táborského a rodičů hlavního hrdiny, rovná se má spokojenost. Filmu tedy po zásluze uděluji nadprůměrné čtyři hvězdy. (31.08.2013)