Obsahy(1)
Uprostřed noční bouřky nachází pět cizinců útočiště v opuštěné restauraci. Arogantní podnikatel (Steve Borden), osamělá svobodná žena (Jaci Velazquez), pár na pokraji rozvodu, a mladá uprchlice. Majitel jim však slouží nejen chlebem. Tento geniální hostitel (Bruce Marchiano) zná všechna jejich tajemství a má odpovědi na všechny problémy - stačí mu věřit. Je to zázračné setkání, které všechny přítomné poznamená. (KrestanFilms)
(více)Videa (1)
Recenze (47)
Další z protestantských filmů (česky "Setkání"), jehož poselství je přijatelné pro křesťany bez rozdílu konfese. Konverzační příběh, který se takřka celý odehrává v malé restauraci. Hostitel je Ježíš, s ním rozmlouvá pět různých lidí. Objeví se tu také Ďábel, který se snaží strhnout člověka na svou stranu. Umělecky jen mírně nadprůměrný evangelikální film, jehož hodnota je hlavně v obsahu. Herecky se mi líbila Jaci Velasquez i černošský pár; v přetěžké roli Ježíše byl jen poslabší Bruce Marchiano. Filmu lze dát za poselství, které obsahuje, i čtyři hvězdičky. Příznačné je, že k dnešnímu dni (21.11.2015) je hodnocení poměrně vysoké (74% - více než např. Umučení Krista, které je umělecky mnohanásobně výše), ačkoli se tu střídají maximální výkyvy, od odpadu až po plných pět. ()
Jde patrně o první film, u kterého neváhám udělit odpad, aniž bych ho dokoukala celý. Skončila jsem těsně za půlkou a dál už to opravdu i při nejlepší vůli nešlo, protože jsem cítila vyloženě fyzické utrpení z těch jedovatých plynů, který tato neskutečně pitomá a ještě ke všemu ukrutně debilně zpracovaná náboženská agitka vylučuje. A to jsem byla svolná nebýt předpojatá a v případě, že by to bylo alespoň vtipně nebo poutavě natočené, i nějakou tu hvězdu udělit. Těsně po rozjezdu tato sarinová návnada plynule přešla do stylu venezuelské telenovely a byť by se námět mohl zdát zajímavý, toto byl první hřebíček do rakve. Pak už následoval jen blud za bludem, manipulativní žvásty jeden za druhým, kořeněné tradičními výmysly černoprdelníků o tom, že bůh vám připravil úžasný věčný život, kde se s ním jásavě můžete procházet ve zlatých ulicích, ale jen za předpokladu, že..! A následuje výčet toho, co musíte, co nesmíte, podmínky a tresty za hříchy. Běžte už do prdele, vy kurvy nenažraný, který si nárokujete Boha a přitom vymýváte ty ubožáky, co jsou buď postižení demencí, nebo oslabeni strachem, nutíte je ke slepé poslušnosti především pro blaho a rozkvět vašich církví a jejich představitelů, nikoli pro skutečné blaho jejich. A neváháte použít všech dostupných prostředků. Věřící vám ubývají, protože svíčkové báby chcípají a mladé maso sice stíháte vymývat, ale chcete jich víc a strašení ohněm pekelným už nepůsobí tak masově, jako dřív..Tak natočíte podbízivou krávovinu ze současnosti o tom, jak Ježíš, váš kamarád, vezme na sebe podobu sympatického výčepního, aby se nám na to lépe koukalo, když stará videa o umučení svatého Šebestiána už tolik netáhnou..Kdyby v tom bylo alespoň trochu rafinovanosti, stačilo použít pár psychologických fint a nechalo by se to alespoň dokoukat, ale bohužel, tohle skutečně aspiruje na jednu z nejtrapněji zpracovaných vymýváren, která může fungovat jako nedělní poobědový kulturní zážitek pro Jedličkův ústav, ale přesně tím to i končí. ()
„SME V DOBRÝCH RUKÁCH!“ My ass! Odpad jak omšové víno! Áno, nápad je to zaujímavý – niekoľko cudzincov (z ktorých každý má nejaký ten problém) sa stretne v malej reštaurácii a výčapný nie je nikto iný ako sám Ježiš Kristus osobne. Úlet? No, myslím že z toho mohla vzniknúť prinajmenšom zaujímavá alegória, film plný myšlienok a podnetov k uvažovaniu. A aký je výsledok? Hnusná, sektárska propagandistická sračka. Ako sorry, ale márne pátram po filme, ktorý ma dokázal tak nasrať ako tento. Odhliadnuc od príšerných hercov a spôsobu natočenia – ideologicky sa jedná o tak odporný brainwashing, že mi skoro privodil mrtvicu. Ježiš je tu len odporná, nesympatická figúra, z ktorej sa sype jedna dogmatická poučka za druhou. Pod pláštikom akejsi rádoby múdrosti vyslovuje veci ako z príručiek Strážnej veže. S dementným úsmevom na perách priznáva že vraždil ženy a deti, pretože to proste zapadalo do jeho „plánu.“ Manipuluje s ostatnými. Snaží sa im vsugerovať, že im necháva slobodnú vôľu, pritom jasne hovorí vety typu: „Nemôžete si vziať priateľa, ktorého roky milujete, pretože on vo mňa neverí. A len tak medzi nami, čo je viac: moja láska alebo jeho?“ či „Len ak vo mňa uveríte, budete spasení. Dám vám všetko, len ma požiadajte. Musíte otvoriť svoje srdce, inak vás čaká utrpenie naveky vekov.“ Zastrašuje. Vyžíva sa v utrpení iných. Cielene v ľuďoch potláča ich vlastnú individualitu, mení ich na stádo tupých ovcí bez názoru, bez vlastného pohľadu na život, bez toho čo ich robí ľuďmi. Ľudský život pre neho nič neznamená, pretože je to „len príprava na ten skutočný život po smrti.“ Nedáva ľuďom možnosť ovládať ho, prijať zodpovednosť za samých seba. Buď on, alebo zatratenie. Buď čierna alebo biela. Nič medzi tým. Bodka. Vysloví že pod každým hriechom sa ukrýva silná pýcha, pritom ňou sám disponuje až až. Neexistuje tu žiadna myšlienka, len súhrn naučených gýčovitých fráz, neexistuje tu možnosť polemiky ani nesúhlasu. V tomto filme je Ježiš Kristus narcistický, fašistický a manipulatívny sociopat, ktorý sa neštíti aj tých najodpornejších praktík, len aby ho ľudia nasledovali. Ak teda Ježiško naozaj existuje a toto je jeho reálny predobraz tak pánboh... ehm, teda Satan s nami. Fundamentalistickí katolíci však budú isto spokojní až-až, určite si zasoplia niekoľko kartónov vreckoviek____Čím to, že zo všetkých postáv mi pripadal najsympatickejší práve ten najväčší „hriešnik?“ Asi preto, že mal argumenty, vlastný názor a aspoň štipku zdravého rozumu, oproti tým ostatným dementom. A preto že nakoniec zvolil menšie zlo a odišiel radšej so Satanom. Takže ospravedlňte ma... idem si na cestu do pekla zabaliť čisté trenky a vziať niečo pekné na čítanie. ()
Příšerně natočená náboženská agitka! Otřesné, bez špetku nápadu. Musíte ve mě věřit nebo vás zabiju, tož asi tak = Nasrat! P.S. Vůbec nechápu ty vysoká hodnocení, zřejmě samej křesťan a spasitel. O film vůbec nejde, to s filmem nemá nic společnýho, to je taková laciná televizní inscenace. Zřejmě z TVNoe nebo nějakýho křesťanskýho kanálu v US. Hnusný vymejvání hlav! ()
Tak takhle opravdu ne. Je to sice hezký pokus vylíčit nějaké věci typicky evangelickým způsobem,ale přemýšlejícímu divákovi okamžitě dojde, že tam něco není v pořádku. Tenhhle film může být tak leda pro děti jako pohádka, ale potom později tomu už nevěří, svým způsobem je to medvědí služba. Reformované církve zdůrazňují, že konečnou autoritou je pro ně evangelium a pak to takhle dopadá, Písmo si může každý vysvětlit jinak a pak tito autoři slibují jakési nedohledné nebe nad námi a to je pro inteligentního člověka nepřijatelné. Prezentují světu nějaké své představy o Bohu, které jsou naopak odrazující. Jsou různé mentality, lidé říkají, že smrt je přirozená, no to je jiné téma, ale v naší mentalitě je toho mrtvého rychle zabalit , pohřbít a pak už o tom nemluvit, jiné kultury zase s nebožtíkem provádějí různé obřady a cítí smrt ještě jako smrt, ale to je mysterium nedá se vysvětlit ani banalizovat. Biologicky se buňky, které se obnovovaly přestanou obnovovat, medicína jen konstatuje smrt, ani filozofie to nedokáže vysvětlit, platonská filozofie řekne člověk patří do světa idejí nechá tady tělo vznese se na nebesa, ale to už dneska nikdo nevezme. Neomarxisté se tím zabývali ale se smrtí si nevěděli rady, Složenicyn si tuhle otázku položil v Soustroví Gulag, kde všechny lidi v táborech týrají a vedle toho popsal oddělení rakoviny, kde se o ně starají, ale umírají všichni at se o ně někdo hezky stará nebo s utrpením. Odpověď může být jen theologická. Starý Zákon nedává vysvětlení žádné, všichni jdou do šeolu.V Izajášovi 5:14 se píše, že šeol je ‚prostorný a bezmezně rozevřel ústa‘.Všichni tam jdou, ale je tam příslib, to je typické pro starý zákon, že není nic definitivní, duše spravedlivých jsou v rukou Božích, to je příslib starozákonní, je to přechod.V katolické nauce se ten přechod jmenuje očistec,který patří k smrti, protože je to přechod k něčemu novému. Na některých obrazech očistce je vidět jak se tam ty duše škvaří, ale ani tomu už dneska nikdo nevěří, hlavní námitka proti tomu je představivost, všechny věci se vysvětlují symbolicky a tragedie dnešního člověka, je brát symboly doslovně a to není možné. Tridentský koncil říká, že duše spravedlivého dostává v okamžiku smrti ještě trest, který ho očišťuje od jeho hříchů a nedostatků a modlitby věřících mohou přispět duším, které jsou v tomto stavu očišťování. Tedy tam se nemluví o místě, ale o stavu. Smrt je tedy transitus, přechod, ten přechod je bolestný, ale očistný. Očistec viděli všichni svatí, kteří měli mystické zážitky. Co se týká otázky pekla, je to předně mysterium, jsou o něm zmínky ve všech mytologiích i náboženstvích, v evangeliu je hlavní zmínka u Matouše v 25. kapitole 41 "Potom řekne těm po levici...." Michelangelo v Sixtinské kapli znázornil peklo na obraze posledního soudu, které je velmi výrazné, je poměrně taky jen částečné a samozřejmě symbolické vyjadřující postoj člověka, který vidí, že je zlo a musí se potrestat, ale starší vyobrazení ukazují spíše na to původní starozákonní, šeol a všichni jsou tam dole a Kristus jim podává ruku, obraz vyjadřující, že není ani jeden, kdo by si zasloužil tam nebýt, s výjimkou těch, kteří přijmou Kristovu ruku a kdo ji nepřijme, tam je jen červená skvrna, to neví nikdo, to je tajemství, mysterium. To je jiný obraz, který vyjadřuje jediné, kdo přijme tu ruku a kdo ne, kolik jich je tam, nevíme.Vyjadřuje, že lidský život nemá smysl, pokud tě Kristus z něho nevytáhne. No tak když se necháme spasit a Pán nás z toho pekla vytáhne tak kam to přijdeme do nebe? To je zase obrazné, evangelium má výraz věčný život. Tady jsou zase různé představy, že je to strašně dlouhý čas, filozofové si to zase představovali tak, že čas je tam, kde je pohyb, kde není pohyb, tam je věčnost. Je to tedy věčnost, ale je to ještě život? U primitivních národů je ta představa cyklická, bůh Chronos. Bible starozákonní nemluví hned o věčnosti, ale o čase, který každý dostal, aby něco vykonal,člověk dostal svůj čas, Země dostala svůj čas, proroci dostali svůj čas, Izrael dostal svůj čas a je tam psáno, že všechny časy jsou v rukách Božích a v Novém Zákoně, Kristus dostal čas, On, který je věčný, vstoupil do lidského času na 33 let, co se s tím časem stalo? Ten Jeho čas se stal věčným. Jeho narození je věčné, Jeho život je věčný, nic se neztratilo. Všechno, co je s Ním se vrátí a co ne, to jde kamsi do šeolu, i ta chvilka na pouti, to setkání s přítelem, s lidmi, se kterými jsme žili, věčný návrat všeho dobrého a věčný zánik všeho zlého.Olivier Clément píše věčnost není čas, věčnost není místo, věčnost je život a život je setkání. To je zase jen symbolické.Pak vidíme morálku laickou, kolik lidí se už obětovalo za stát a za mír a za všechno, kolik vojáků zemřelo a přitom jsou ty státy stále bestiální a je to horší a horší a co už bylo obětí, vidíme, že v tomhle světě není spravedlnost a všechna náboženství stojí na tom, že nakonec bude spravedlnost a přece lidi do toho posmrtného života nespěchají s výjimkou světců, proč? No tohle je můj život na co mám chtít nějaký jiný život, tady ten domek mi stačí, na co nějaký palác na nebesích kdesi :-D Lepší? Co je lepší? Žijeme v slzavém údolí, ale já ještě plaču dobře, nechte mě tady v klidu tlít. Všechna náboženství člověk přijímá jako něco z nouze. Kdo se obětuje, stokrát víc dostane, no to říkají budhisté taky a mohamedání taky a křesťanství tady nemá nic nového, je to všechno stejné, jen s jedním rozdílem, Kristus nevstoupil na nebesa, ale vrátil se zpátky a vstal z mrtvých, neslibuje nebe někde kdesi nad oblaky, ale vrátí ti lidský život proměněný,ne nějaký jiný někde jinde, ale ten tvůj vlastní, který žiješ, tedy jediná podstatná nauka, která odlišuje křesťanství od jiných, je nauka o vzkříšení. Tak to předkládá Pavel 1 Kor 15,19 () (méně) (více)