Kletba z temnot

Ta scénáristická klišovitost a hromada přehnaných scén zbytečně sráží jinak vcelku kvalitně odehraný i odrežírovaný film do prachobyčejnýho průměru. Z kladů bych asi vypíchl především Natashu Calis. Ta holka má herectví v sobě. Její výkon byl skoro na úrovni geniálního přednesu Isabelle Fuhrman v Orphan, takže typuju, že o ní ještě hodně uslyšíme. Ze záporů mi asi nejvíc vadí ta do očí bijící neoriginalita. Pořád mi uniká, proč musí tvůrci do podobných hororů vždycky cpát nějaké létající brouky, které lezou z pusy nebo jich je najednou milion všude, dále typickou scénu s vlasy či vznášejícími se těly ve vzduchu a další krávoviny, které jsou fyzicky nemožné a ani pořádně se samotným dějem nesouvisí. To jsou jen zažité filmové scény, které prý mají asi u někoho vyvolat větší strach. Já si ale nemyslím, že to je děsivý, spíš ohraný a hloupý. 55% (02.01.2013)

Bornedal mě dosud nezklamal a není tomu jinak ani u Kletby z temnot znatelně natočené pro americké publikum - jednoduše, srozumitelně a bez obvyklých evropských filmových cukrbliků, na které jsem u tohohle mého oblíbeného Dána zvyklý. Jako děsivý horor, vyjma snad výborné scény z nemocniční márnice, sice moc nepůsobí, ale příběh, herci, atmosféra , dobrá vizuální stránka a originální zápletka ( židovský démon, paráda !) z ní prostě dělají velmi příjemný filmový zážitek. (15.02.2013)

Když už mám mít pro strach uděláno (ehm) tak takhle. Opět jedno z těch hnusných švédských vydíráku co vám tlačí do huby různě pořekadla, mýty, báje, světské pravdy a nakonec židovské pověry noóo a proto jak jinak, v rámci žánru dobreée! Ole na to vlítl v pomalém temném tempu a jako 7/10, protože židovská Kletba z temnot mně konečně po dlouhé době usadila k židli. (03.01.2013)

The Possession (Kliatba z temnôt) je ničím výnimočná. Strašidelné okamihy tvoria predovšetkým zvukové efekty, na nejaké tie poveternostné zmeny, lekárske procedúry, meniace sa pohľady či obstojné počítačové triky, nočné motýle, prsty v hrdle, plaziaci sa démon.. i keď na toto všetko je už hororový fanúšik zvyknutý. Hudobne napätie a tajomno akcentuje Anton Sanko, pričom donekonečna opakuje hlboký klavírny tón. The Possession nás uvádza do obrazu hneď v úvode zlovestnou sekvenciou, kedy sa zo záhadnej skrinky s hebrejskou rytinou ozýva strašidelný hlas a nasleduje likvidácia obete. Potom sa už klasicky narýchlo zoznamujeme s rodinným zázemím hlavných postáv. V scenári dvojica Juliet Snowden a Stiles White pospájala všetky prvky démonologickej kinematografie. Možno za to, že som čakal neskutočné Bčko, bol som viac než spokojný. (24.05.2019)

Bez akéhokoľvek premýšľania - čistý priemer. The Possession neprináša do žánru amerických novodobých hororov nič nového, práve naopak, je takmer na oko podobný svojím klišovitým bratríčkom, no na druhej strane si svoju prácu odvádza vcelku poctivo, takže diváka ani príliš neurazí. Okrem "zubnej scény" a záverečnej minúte však neponúka nič, nad čím by som sa zlovestne, démocky pousmial. (15.05.2014)