Titanic

Pane Jonesi…pobavil jste mě! Snažil jsem se být k vašemu výtvoru milosrdný, ale nešlo to. Pojďme si to vaše dílo pěkně po pořádku rozebrat. Nejprve však musím konstatovat, že vybrat si jako téma Titanic, po tom, co J. Cameron svou verzí o legendárním parníku ohromil celý svět, svědčí o mimořádném sebevědomí. Začneme třeba herci. Je pochopitelné, že nelze z dostupných herců vybrat ty, jež se vzhledem ztotožní s postavami, které mají hrát. Neplatí to však u všech. Takový kapitán E. J. Smith či Bruce Ismay byly charakteristické nezaměnitelné osobnosti. Ke ztvárnění kapitána nemám námitky, ovšem ztvárnění pana Ismaye je na zvracení. Nevím, kde jste přišel na to, že měl zrzavé vlasy, což doufám neznamená, že jste si před natáčením nenastudoval potřebné prospekty. Štíhlých a vysokých dospělých mužů s černými vlasy běhá po Británii snad dostatek a koupě černého knírku v hračkářství by snad nepřekročila rozpočet. Herci pro důstojníky a konstruktéra jsou přijatelní. Molly Brownová jako jedna z nejznámějších a po katastrofě nejoblíbenějších postav se vám však moc nepovedla a další členy posádky a cestujících už asi nemá cenu rozebírat. Je vidět, že s herci jste si nedal nějak zvlášť velkou práci, ani zdaleka ne takovou, jakou si dal Cameron, ale k tomu se ještě dostaneme. Na řadě jsou osudy pasažérů, se kterými jste si rovněž nelámal hlavu. Vůbec nerozumím tomu, proč jste obsadil do filmu postavu Jacka Thyera, když jste úplně vypustil jeho nesmírně dramatický příběh spolu s Miltonem Longem, o kterém jste se, ani nezmínil, přitom zasazení takové dramatické chvíle do příběhu by nepochybně nabralo na emocích. To samé platí o druhém důstojníkovi Ch. Lightollerovi, jemuž jste sice věnoval velkou pozornost, což považuji za plus, neboť byl považován za velmi tvrdého a zkušeného muže, ale nevím proč, jste nezobrazil situaci, kdy tento důstojník oné osudné noci vyhrožoval se zbraní v ruce mužům, kteří nechtěli uvolnit místo pro ženy a děti. Taková to scéna by rovněž dodala filmu na obrátkách. Za největší mínus však považuji vypuštění osudu konstruktéra Thomase Andrewse, jehož statečné rozhodnutí zůstat do konce se svým životním dílem je nejen velmi známé, ale spolu s lodním orchestrem výrazně umocňuje celkovou dramatičnost během potápění Titanicu. Takovéto činy a spousty dalších se onu noc skutečně odehrály a vy místo, abyste nějaký z nich zakomponoval do svého filmu, jste si vymyslel nudné a hloupé rádoby romantické příběhy, které absolutně postrádají kvalitní herectví a emoce. Za vrchol trapnosti považuji scénu, kdy jeden ze stevardů požádá o ruku stevardku, kterou nezná ani týden. Zážitek hoden blití. Dále musím bohužel zkritizovat samotnou dějovou linii, jejíž roztříštěnost zřejmě měla odstranit ten stereotyp a dodat na pestrosti, ale v mém případě tomu tak rozhodně nebylo. SPOILER!!! První část končí v momentě, kdy se nastupuje do člunů a druhá část začíná v březnu 1912, celý měsíc před vyplutím, a nalodění spolu vyplutím se tak v podstatě odehrává znovu, akorát z jiných úhlů, čímž jste úplně narušil napětí a celkový dojem z filmu, i když ono je to fuk, protože žádný dojem váš výtvor nezanechal a o tom jak vytvořit napětí, nemáte ani ponětí, jak to tak vypadá. Dalším mínusem je samotný Titanic. Jeho vyplutí, které s nadšením pozorovalo tisíce lidí jste tak nechutně odbyl, že už v tomto momentě jsem byl přesvědčen, že váš film nebude žádný zázrak. Záběrů na Titanic jste moc nepoužil, na místo toho jste se zdržoval v kajutách III.třídy a v kotelnách, čemuž vůbec nerozumím. Ono honosné schodiště pod člunovou palubou se skleněnou kopulí a s alegorickými hodinami jste vůbec nepoužil, překrásnou pařížskou kavárnu, turecké lázně, bazén, nádherné jídelny I. třídy, kuřácké salónky, tělocvičnu…nic z toho jste nepoužil, což je další věc, která mě nutila váš ““film““vypnout. Další věc, kterou nelze odpustit je lomoz během potápění způsobený únikem páry z komínů Titanicu. Ve skutečnosti nebylo během těchto chvil na palubě slyšet vlastního slova, ale zřejmě to pro vás byl detail. No a co se týče samotného potápění lodi, tak to byl bolestivý zážitek. Netvrdím, že musel být přesně takový jako v Cameronově trháku, ale ve verzi z roku 1958 bylo potopení lodi daleko působivější, než v té vaší, dokonce i německá verze z roku 1943 si poradila lépe. To je asi tak vše co bych vytknul a zde je výčet scén, za které máte u mě plus pane Jonesi. Potěšila mě přítomnost W. J. Pirrieho jakožto osobu, která Titanic vymyslela a rozruch, který způsobil kapitán Smith svým požadavkem vyměnit vrchního důstojníka Murdocha za H. Wilda, což se skutečně stalo. Tím výčet kladů končí. Na závěr by mě ještě zajímalo, jaký smysl měl vůbec váš film? Byl natočen jako pocta ke stému výročí od potopení Titanicu či ke komerčnímu účelu? Nevím, na co jste myslel během natáčení ale faktem je, že po zhlédnutí vašeho filmu jsem si uvědomil, že ve vás není ani kapka lásky k filmu jakožto k řemeslu a až vůbec se nechováte k Titanicu s obdivem natož s úctou. Pokud byste zhlédl nějaké dokumenty, či četl knihy, musel byste si uvědomit, že natočit film o tak majestátní lodi, jakou byl Titanic, nevyžaduje pouze důkladné prostudování všech dostupných materiálů o historii této legendy, ale na místě je také pochopení tohoto parníku. A jelikož váš film vůbec neznázorňuje Titanic jako nejimpozantnější a neluxusnější loď své doby a pýchu námořní dopravy, nezbývá mi než prohlásit, že, to co jste stvořil, je odsouzeníhodné. K mému nepochopení jste si vybral téma, ke kterému nemáte absolutně žádný vztah. Myslím, že jste si špatně vybral profesi a navíc, a to je horší, výrazným způsobem jste pošpinil památku Titanicu a všeho co s ním souvisí. Snad vám Bůh odpustí. (19.04.2012) (méně) (více)