Nadechni se

Chápu, co se film snaží říct (souboj touhy po svobodě a reality života), ale na můj vkus to neříká dostatečně efektivně a zajímavě. Zkrátka mi nesedí Doremusův styl vyprávění, kdy se spousta věcí táhne, postavy po sobě pokukují, než aby řekly slovo, a hrdinové jsou vlastně dost nesympatičtí. Už jenom tím, jak moc si lezou do soukromí, ale možná to je jenom moje české já, které moc nemusí americkou mentalitu. No, zkrátka příběh staršího muže a mladší holčiny a jejich zakázané lásky jsme už viděli hodněkrát, a přestože Guy Pearce dobře hraje a je stále sexy a Felicity Jones je roztomilá, tak ani jeden z nich tenhle film nevytáhne nad průměr. (10.05.2017)

Krehké, dojemné, pomalé, zádumčivé ... Viac menej „obyčajný“ film o jednom učiteľovi hudby prežívajúcom v niekoľkoročnom, teraz už stereotypnom vzťahu s manželkou a dcérou a pobyte mladej britskej študentky počas leta v jeho rodine, keď sa návšteva vyvinie pre hlavných aktérov tým najmenej očakávaným, ale pri tom pocitovo najuveriteľnejším smerom. Precízne herecké výkony ustáleného Guya Pierca a krehkej Felicity Jones v reálne uvažujúcich postavách, ktorým bez problémov veríte ich odhodlanie riešiť situáciu, aj napriek tomu, že s nimi (možno) nebudete plne súhlasiť. Vo výsledku len pár charakterov a pritom pohľad každého z nich k vzniknutej situácii je nanajvýš uveriteľný a zbytočne nevyhrotený. Dokonalá súhra kamerových záberov prevažne zameraných na detaily a jemnej klavírnej hudby vytvárajú občas atmosféru ako od samotného Terrenca Malicka (badať to je hlavne pri romantickej scéne v lese pri jazere). Zádumčivý feeling udáva pomaly plynúce tempo; a scenár, ktorý si v závere vystačí len s minimom slov, ale napriek tomu dokáže na scénu priniesť veľmi dusnú atmosféru a poriadnu spŕšku emócii. Precízne napísaná a vynikajúco zrežírovaná nenápadná dráma z každodenného života, ktorá nemá nijaké zvlášť veľké artové ambície a práve o to viac poteší svojou ľudskosťou a určitou jednoduchosťou tým, že nijako zbytočne netlačiť na pílu. Chápem aj zvolený záver prichádzajúci pomerne skoro po konfrontácii, vďaka nemu je nad dlhodobými dopadmi konania postáv možné rozmýšľať ešte dlho po skončení záverečných titulkov, a pritom ani jednu z nich nie je možné bezočivo odsúdiť s jednoznačnými argumentmi. Pár dní po pozretí to vo mne rezonuje ešte viac! CELKOVO: 4* (21.10.2013)

Tohle je ten vůbec nejkrásnější film o splynutí duší. I o tom, že i takový vzácný okamžik může druhým ublížit, ale, když se kácí les, létají třísky. Pocit sounáležitosti s druhým člověkem zažijete jen párkrát za život a jestli vůbec. Já to štěstí měla, dokonce několikrát (naštěstí to nikomu neublížilo), a proto jsem si tento film zamilovala. Hlavní hrdina je někomu navíc děsně podobný a tak mi to spoustu věcí připomíná (bohužel i těch smutných). Vůbec bych neřekla, že je to ten "Guy Pearce z Mementa". Perfektně tento film okomentovala mat.ilda! (21.07.2016)

Komorní drama, které dokázuje, že i málo slov může mít velkou vypodvídací hodnotu, zvlášť když se jedná o příběh, který se vlastně může dotknout kohokoli z nás. Říká se, že člověk by měl poslechnout své srdce na cestě za štěstím, ale co když mu onu cestu kříží zdravý rozum a zodpovědnost. Nebo jsou to jen okovy každodenního života zmítané ve kleci ze stereotypu? Na to si bude muset každý odpovědět sám, ale tenhle snímek by mohl být pomyslnou střelkou kompasu na rozcestníku života. Jako bonus skvělý soundtrack! (02.09.2014)

Křehké a nenásilné drama s minimálním množstvím slov, ale o to víc jsem si vychutnala ty emoce, které nešly přehlédnout, protože pulzovaly celým příběhem jak pravidelný tlukot srdce. Od letmých pohledů, doteků, úžasných klavírních vyznání lásky a mnoha jiných zdánlivých maličkostí, tak tohle všechno tvořilo navíc ještě dokonalou atmosféru, kde nechyběla ani jistá dávka napětí. Amy a Guymu jsem to pouto, které je přitahovalo a současně z něj měli strach naprosto věřila. Škoda, že postava Sophie nebyla ještě trochu víc rozvinutá. Ono je zajímavé, že ten film není až tak zvlášť vyjimečný, ale po jeho skončení mně bylo tak trochu teskno na duši i když vím, že důležité je přece umět se správně nadechnout a vydechnout............... (10.02.2014)